Blíží se volby do Evropského parlamentu a finanční trhy je již sledují. Tedy – v České republice je moc nesledují, protože ČR není v eurozóně a hlavně české volby nejsou o evropských tématech. Hesla jako: „Nekašlete na Evropu“ nebo „Evropu pro lidi“ ukazují, jak jsou české strany ideově vyprázdněné. Ne tak i jinde v Evropě. Asi nejvíc sledovaná je dnes německá strana Alternativa pro Německo. Ta bojuje proti euru a hodlá v Evropském parlamentu torpédovat snahy o výkup jihoevropského dluhu. Zatímco v posledních volbách získala jen 4,7 %, a nedostala se tak do parlamentu, tentokrát už jí průzkumy přiznávají až 7 %. V Evropě tedy roste silný odpor proti tomu, co bylo v posledním roce v oblasti hospodářské politiky dohodnuto. Mnoha lidem leží v žaludku také heslo guvernéra ECB Maria Draghiho, že „udělá cokoli, aby zachránil euro“. Některým lidem se ono cokoli zdá být moc vysokou cenou – a finanční trhy to znervózňuje. Kupříkladu i proto dnes dolar k euru mírně sílí na 1,367 USD/EUR.
Rusko hraje na nervy
A do toho roste i finančníky tak neoblíbené geopolitické riziko. Ruské stíhačky dnes opakovaně narušily vzdušný prostor Finska. A na trhu se hned začalo opatrně spekulovat, že Krymem a východní Ukrajinou ruská rozpínavost nekončí. Tím spíš, že Finsko je sice v eurozóně, ale není v NATO. Vše ještě podtrhuje zpráva, že ruský Gazprom dnes podepsal s Čínou smlouvu o dodávkách plynu na příštích třicet let. Zdá se tak, že se Rusko snaží všemi prostředky snížit svou závislost na Evropě jako hlavním odběrateli a že přerušení dodávek do Evropy nemusí být jen planou hrozbou. Zatím není známo, za kolik budou Rusové plyn Číňanům prodávat, ale lze předpokládat, že cena na tak dlouhé období nebude fixní. Nejspíš půjde o nějaký vzorec odvozený od cen plynu na jiných trzích. Z tohoto pohledu je logické, že některé země, jako třeba Polsko, mluví o energetické unii jako o dalším stupni evropské integrace a žádají společný postup při vyjednávání cen s Ruskem. ČR však dnes pro mě překvapivě z toho projektu vystoupila a plyn společně s Polskem nakupovat nebude.
Když dva dělají totéž...
Celá ukrajinsko-ruská krize se zdá až neuvěřitelně nekulturní, když se podíváme, co se ve stejné době děje v Británii: Část skotského obyvatelstva se chce odtrhnout od Británie a zavést místo libry euro. Britská vláda na to reaguje tím, že nabízí Skotsku víc nezávislosti. A na 18. září dokonce vypsala referendum o nezávislosti země. To znamená, že voliči dostali na rozdíl od Ukrajiny dost času na rozmyšlenou a nikomu u rozmýšlení nepomáhají tanky a samopaly, aby věděl, co volit. Průzkumy v klidu a pohodě ukazují, že separatisté nezískají dostatečnou podporu. Už nyní se ovšem mluví o tom, že by Skotové chtěli zasahovat do nastavení daní, obrany a zahraniční politiky. Rozhodně tak nemohou říct, že by hráli druhé housle.
Libra slzám nevěří
A zcela naopak, než tomu bylo před referendem na Ukrajině, britská libra dnes posiluje. Z ranních 0,814 posílila na 0,808 GBP/EUR. To je nejsilnější hodnota libry vůči euru za posledních 16 měsíců. Pochopitelně libra dnes sílí i vůči koruně: Dostali jsme se až na kurz 33,94 CZK/GBP. Tam jsme byli naposledy v únoru 2008. Jinými slovy, být dnes exportérem a fakturovat v britských librách je velmi zábavné. Technické indikátory přitom říkají, že libra je už překoupená a že by dále posilovat neměla. Nicméně důvody, proč libra posiluje, jsou vážné a podle mě budou trvat. Dnešní zprávou, která poslala libru na nový rekord, byl totiž nečekaně vysoký růst maloobchodu. Možná ještě podstatnější ale bylo to, že někteří členové vedení britské centrální banky signalizují, že by mohli hlasovat pro zvýšení britských signálních úrokových sazeb. Takže zatímco v eurozóně půjdou sazby dolů, v Británii půjdou nahoru. Výsledkem nemůže být nic jiného než další posílení libry.
Autor je hlavní ekonom společnosti Next Finance
