Počínaje 1. 1. 2014 vešel v účinnost nový občanský zákoník (NOZ), který nahradil dosavadní občanský zákoník, ale i obchodní zákoník a řadu dalších předpisů. V něm jsou upraveny i náležitosti smlouvy o skladování, smlouvy zasílatelské a smlouvy o přepravě. Změnám by tak měli věnovat pozornost všichni, kdo v oblasti logistiky pracují, ale také ti, kdo služeb logistických společností využívají.
Pozor na zápis z jednání
První zásadnější úpravy se dočkalo obecné ustanovení, podle kterého dochází k uzavírání smluv. „Oproti bývalé úpravě obsahuje NOZ několik ustanovení, která jsou založena na principu „kdo mlčí, souhlasí“ a je nutné jim věnovat zvýšenou pozornost, neboť mohou být zásadní pro určení skutečného obsahu smluvního vztahu,“ upozorňuje na paragrafy 1724 až 1788 NOZ Tomáš Brada PR & Marketing manager společnosti GEFCO. A dodává také konkrétní příklady, kdy být opatrný. „Dle NOZ lze smlouvu platně uzavřít v důsledku akceptace nabídky (návrhu na uzavření smlouvy). Dle stávající úpravy bylo však nutné, aby se nabídka a akceptace plně shodovaly. Nyní je v NOZ nově v § 1740 stanoveno, že přijetí nabídky (akceptace) k uzavření smlouvy s výhradou, tedy s dodatkem nebo odchylkou, které podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky. Doposud se v takovém případě jednalo o protinávrh a ne o akceptaci. Takové přijetí nabídky s dodatky či odchylkou, pokud s ním strana nesouhlasí, je třeba odmítnout bez zbytečného odkladu, jinak se má za to, že došlo ke shodě stran na obsahu nabídky a k uzavření smlouvy,“ říká Brada. Další důležitou novinkou v NOZ je možnost prokázat vznik a obsah smlouvy podle § 1757. Dojde-li v rámci ústního jednání k dohodě stran a k uzavření smlouvy, a pokud jedna ze stran po takovém ústním jednání pošle druhé straně zápis z jednání, lze takový zápis považovat za potvrzení o obsahu smlouvy ujednané na ústním jednání, a to i když vykazuje odchylky (nepodstatné) od skutečně ujednaného obsahu smlouvy, ovšem pouze za podmínky, že druhá strana vyjádří nesouhlas s takovým zápisem.
Změny se dotkly i skladování
Nový občanský zákoník se ale promítá také přímo do logistických služeb, nejvýrazněji do části, týkající se skladování. „NOZ upouští od právní fikce, že smlouva je úplatná, jestliže je skladování předmětem podnikání skladovatele (vždy bude třeba dbát na sjednání závazku ukladatele hradit skladné a v jaké výši). Doposud se úplatnost smlouvy o skladování předpokládá,“ upozorňuje Tomáš Brada za společnost GEFCO. A ve výčtu změn v části NOZ Smlouva o skladování (§2415 - 2429 NOZ) pokračuje. Skladištní list, kterým lze nahradit potvrzení o převzetí věci, nemusí nově obsahovat dobu, na kterou je věc uskladněna, byla zavedena povinnost skladovatele pojistit uskladněnou věc, nejen pokud si tak strany ujednají, ale i pokud „to odpovídá zvyklostem.“ Doposud musela být povinnost skladovatele věc pojistit ujednána ve smlouvě. Smlouva se nově jednostranně ukončuje výpovědí bez výpovědní doby (doposud odstoupením) a svémocný prodej věci skladovatelem je možný pouze po skončení doby skladování (doposud po odstoupení podle § 534 odst. 1). K zajištění dluhů ze smlouvy má skladovatel zadržovací právo ke skladované věci (dříve zástavní).
Změny v zasilatelských smlouvách
Vymezení smlouvy v ust. § 2471 NOZ výslovně rozšiřuje předmět zasílatelské smlouvy nejen na obstarání přepravy, ale také i na případné obstarání nebo provedení úkonů s přepravou souvisejících. Zasílatel je takové úkony nejen oprávněn obstarat (zajistit), ale i přímo provést a stále se bude jednat o plnění závazků v rámci zasílatelství (zde bude na rozhodovací praxi soudů, ve vztahu k jakým úkonům a jak vymezí hranici mezi činnostmi v rámci zasílatelství a tzv. samovstupem, kdy zasílatel odpovídá jako přepravce). Způsob a podmínky přepravy zasílatel ujedná s vynaložením potřebné péče (dříve odborná péče, přičemž NOZ pojem potřebná péče nedefinuje – podpůrně lze zřejmě využít definici odborné péče v § 5 NOZ).
Změny podle NOZ v přepravě (§ 2555 - 2571 NOZ)
Poslední kapitolou, která má přímý dopad na oblast logistiky jsou paragrafy 2444 ař 2571 NOZ, které nově vylučují smluvní ujednání omezující odpovědnost dopravce za škodu na zásilce převzaté k přepravě (i nadále zůstávají zachovány v obdobném rozsahu okolnosti, za kterých se dopravce své odpovědnosti za škodu zprostí). Právo na náhradu škody odesílatele se nově po 6 měsících od stanoveného okamžiku promlčuje (doposud prekluduje, tj. přímo zaniká), tzn., že toto právo lze uplatnit u soudu i po uplynutí lhůty 6 měsíců a uplynutí lhůty musí namítat druhá strana.
"Je nicméně třeba brát v potaz, že na obchodní vztahy budou mít dopad i další změny, se kterými Nový občanský zákoník přichází a je tedy třeba je důkladně prostudovat," upozorňuje za společnost GEFCO Tomáš Brada.
