Výživou se zabýváte dlouhodobě. Do jaké míry se zdraví dá ovlivnit výběrem stravy? Podle některých odborníků to může vypadat, že téměř stoprocentně....
Výživa zásadním způsobem ovlivňuje zdraví člověka, ovlivňuje jeho energii, výkonnost, koncentraci, únavu. Je jednou ze základních součástí životního stylu. Pokud nebudeme dobře jíst, tedy přijímat pestrou stravu s množstvím vitamínů a dostatečně pít, projeví se to dříve či později na našem zdraví. Biochemie člověka je postavena na tom, co jedli naši předkové před 200 až 300 lety. Ovšem životní styl se hodně změnil a nám dnes, bohužel, chybí některé látky, protože v potravinách nejsou. V potravinářské výrobě se mnohdy preferuje trvanlivost, senzorické vlastnosti a cena, nikoli nutriční hodnota.
Říkáte, že nám chybí některé látky. To se tak změnila kvalita potravin?
Na jedné straně hodně narostlo povědomí lidí o tom, co to je zdravá výživa. Mnoho se jich zajímá o skladbu jídelníčku, o to, jaké je složení potravin, které konzumují. To je samozřejmě dobře. Máme také větší sortiment a dostatek všech druhů ovoce i zeleniny po celý rok. Na druhé straně se změnila kvalita potravin, v potravinách je více cizorodých látek. Dříve se nepoužívalo tolik chemie ani náhražek. Například jablka se u nás stříkala pouze desetkrát, zatímco na západ od našich hranic to bylo až třicetkrát. Proč? Protože zákazníka přiláká hlavně vzhled, barva, vůně, velikost a pravidelnost. Na takovou dokonalost už příroda nestačí. Proto zátěž na organizmus je dnes větší.
A není strašení špatnou kvalitou potravin jen šikovným marketingovým tahem? Vždyť se nemůžeme zcela izolovat od prostředí, v němž žijeme a vytvořit si kýžený zdravý svět...
Nemluvila bych o špatné kvalitě potravin, ta je v mnoha ohledech lepší, než bývala, například z hlediska hygieny. Mluvme o změně životního stylu a prostředí. Žijeme ve větším stresu, málo se hýbáme, dýcháme často smog, jíme průmyslově vyráběné potraviny, nadužíváme léky....... Je pravda, že se nemůžeme izolovat, proto je třeba tomu přizpůsobit svůj životní styl. V potravinách bychom proto měli mít více vitamínů, minerálů a stopových prvků. Většinou nám chybí především antioxidanty, polynenasycené mastné kyseliny, látky potřebné pro vazivové a kloubní struktury, fyziologická střevní mikroflóra.
Tělo pak jede na poloviční plyn, zhoršuje se imunita, výkonnost, iniciativa, odolnost proti stresu, funkce mozku. Známým varovným fenoménem, jenž je v naší zemi pozorován už delší dobu, je změna střevní mikroflóry. V karcinomu tlustého střeva jsme stále na předních místech ve světě.
Napadá mne, zda se dá výživou zpomalit třeba i stárnutí?
Do určité míry ano. V současné době vyznávání kultu mladosti a štíhlosti se na stárnutí díváme jen z pohledu vzhledu. Zásadnější je ovšem mentální stárnutí a stárnutí vnitřních orgánů… Jak člověk vypadá uvnitř, tak vypadá navenek. Veškeré problémy uvnitř těla se nějakým způsobem demonstrují na jeho povrchu. Proto, i z pohledu předčasného stárnutí, je velmi důležitá vnitřní hygiena těla, kterou můžeme zásadně ovlivnit výživou.
Co s tím, je možné tělu nějak pomoci?
Základem vnitřní hygieny jsou zdravá střeva. Ve střevech žije přibližně 400 až 500 druhů mikroorganismů; některé z nich nám prospívají a potřebujeme je k životu, jiné nám škodí. Například hnilobné bakterie, které nasedají na nestrávené zbytky potravin, se usazují především v tzv. divertiklech. Má je řada lidí. Jejich počet, množství a velikost rostou hlavně s věkem, a souvisejí – jak jinak – i s životním stylem. Kvasinky a plísně jsou dalším obrovským problémem. Nadýmání, například, je známkou toho, že ve střevech je něco, co by tam být nemělo. Střevní mikroflóra není dána geneticky, mění se s věkem a způsobem života. Podílejí se na ní různé faktory, kromě způsobu stravování je to i stres, nemoci, či užívání léků. Víte, že i cukr ničí střevní mikroflóru?
To je zajímavé, vše souvisí se vším. Dá se střevům nějak pomoci, kromě lepšího stravování?
Ano, je třeba je především vyčistit a zajistit správné vstřebávání živin. To se dá dělat více, či méně drastickými způsoby. Nejšetrnější metoda detoxikace střev je ta, která je tělu vlastní. To znamená, nasadit správnou střevní mikroflóru, takzvané probiotické kultury. Ty produkují řadu velmi důležitých látek, které okyselují prostředí střev a brání tak množení patogenních mikroorganismů. Dále vytvářejí vitamíny, mimo jiné i vitamíny skupiny B, důležité pro psychiku. Tato detoxikace je sice delší, ale tělu vlastní a proto rozhodně zcela bezpečná.
Jaké jsou další možnosti potravinových doplňků?
Doplňky výživy nejsou léky, to bych ráda zdůraznila. Jsou v nich látky, které naše tělo potřebuje, a správně by měly být v potravinách: ochranné látky a antioxidanty, probiotické kultury potřebné pro střeva, polynenasycené mastné kyseliny a další látky chránící nás proti negativním vlivům okolního prostředí. Mohu s klidným svědomím říci, že mohou mít velmi pozitivní vliv na zdraví člověka.
Máte nějaký recept na to, jak prožít zimní období bez nepříjemných nachlazení a nemocí?
Zaručený recept nemám. Zejména bych doporučila posílit imunitu. Kupte si vitamíny, minerály, probiotika imunitu zlepšují. Neškodí ani látky zlepšující psychiku člověka, například polynenasycené mastné kyseliny jako je lecithin, látky podporující činnost mozku – gingko biloba, koenzym Q10 a další. Duševní hygiena je stejně důležitá jako ta tělesná. Pozitivní mysl, dobrá nálada a optimismus zcela bezpečně pomáhají.
Ing. Ludmila Treutnerová se problematice výživy se věnuje prakticky celý svůj profesní život. Působila při kontrole jakosti potravin v rámci České potravinové inspekce. Později se začala angažovat ve společnosti Nutra Bona, kterou v roce 1993 pod názvem společnost GTM International založil její manžel se dvěma společníky. Ti se v rámci státních výzkumných programů věnovali výzkumům zaměřeným na fyziologicky funkční potraviny. Z této činnosti získali řadu zajímavých technologií, které by jinak zůstaly bez využití. Nutra Bona byla první společnost, která přinesla na trh české probiotické preparáty.
