Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) ve spolupráci s Komerční bankou představuje obsáhlý průzkum, jenž se v detailu zabývá dotační problematikou z pohledu firem i obcí. Průzkum realizovala agentura IPSOS. Dotazováno bylo 500 subjektů (400 firem a 100 obcí), které v minulém programovacím období získaly dotaci. V letech 2014 až 2020 bude ČR čerpat podobný objem dotací jako v předcházejícím období 2007-2013, tedy necelých 24 mld. EUR. Značný zájem firem o získání dotací na svůj rozvoj trvá, ale často jsou slyšet i stížnosti. Jako nejslabší stránky systému jsou vnímány administrativní náročnost, roztříštěnost zdrojů informací, nadměrná kontrola a časté průběžné změny podmínek ze strany poskytovatelů dotací.
Přízrak hrozby vrácení dávných dotací
Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP ČR uvádí: „ Palčivým problémem je následná kontrola uzavřených dotačních projektů po několika letech ze strany finančních úřadů, které mají zcela odlišný názor na provedení projektu než poskytovatel dotace v době jeho realizace a nekompromisně trestají firmy vracením dotací vč. penále. Toto se může odrazit v opadajícím zájmu malých a středních podniků o dotace, a to nechceme.“
Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: „ Firmy, které využívaly nebo využívají dotační prostředky, začíná strašit hrozba vrácení dávných dotací. Jednalo-li se o cílený podvod, potom je vše v pořádku, ale horší je to, že se často jedná o velmi diskutabilní, navíc likvidační sankce. Kontroly většinou provádějí úředníci, kteří s odbornou problematikou nemají nic společného, přesto rozhodují, často intuitivně, o osudu firem. Spolehlivě tím odrazujeme od dalšího čerpání, riziko sankcí po několika letech nebude ochoten nikdo podstoupit.“
Iveta Ocásková, KB: „ex post" dotace zůstanou
Stále však platí, že dotace budou pro české firmy představovat obrovskou finanční injekci. Velké firmy mají dostatečné vnitřní kapacity na mapování příležitostí i zpracování samotných žádostí. Oproti tomu pro většinu malých a středních podniků i obcí je spolupráce s poradenskými firmami nepostradatelná. Nově ale vyhledávají pomoc i u svých bank, které je dokážou obsloužit nejen úvěrově, ale i ve smyslu dotačního poradenství.
Iveta Ocásková, ředitelka korporátního bankovnictví KB říká: „ „V období 2014 až 2020 bude zachován princip vyplácení dotací „ex post“. Tedy nejprve bude muset příjemce projekt zrealizovat a teprve poté mu bude dotace vyplacena. Z tohoto důvodu v minulém programovacím období 25% všech příjemců dotací využilo k financování podpořených projektů bankovní úvěr. Do budoucna stejně uvažuje téměř polovina subjektů. Jsem ráda, že v této oblasti patříme mezi lídry na trhu a to i díky odbornému poradenství našich specialistů v regionech už od roku 2007.Jelikož průzkum nepochybně prokázal, že poradenství bank si MSP i obce váží, připravujeme podstatné rozšíření našich služeb tak, abychom našim klientům ještě více pomohli prodrat se dotační administrativou. Věřím, že smysluplné využití dotačních zdrojů pomůže posunout naše podnikatele k vyšší konkurenceschopnosti, a to nejen na našem malém lokálním trhu. Je známo, že dotace nejsou samospasitelné. Ale při spojení s dobrým nápadem, správným obchodním přístupem, efektivní výrobní technologií a neutuchajícím tahem na branku jsou určitě vítanou injekcí.
Co firmy, co obce
Průzkum jednoznačně ukazuje, že spolupráce s externím poradcem je při zpracování žádosti běžná. Firmy se však žádosti o dotace samy píšou častěji než obce. Tento fakt souvisí s mnohdy velmi specifickými žádostmi firem, kdy se jedná o oblasti, které vyžadují elementární odbornost a součinnost ze strany žadatele je pro úspěch žádosti nezbytná. Zpoplatnění se liší, obce častěji platí pouze fixní poplatek než tzv. „success fee“, poplatek v případě úspěšného schválení žádosti. Větší obce byly oproti malým mnohem samostatnější ve zpracovávání dotací, polovina si žádost zpracovala sama. Menší využití externího poradenství plyne zcela jistě ze získaných zkušeností z minulého programovacího období a větší administrativní kapacity.
Dále obce žádaly o dotace dvakrát častěji než podniky. Platí zároveň, že čím větší subjekt, tím vyšší částky žádá. Obce i podniky nejvíce žádaly o dotaci v rozmezí od jednoho do pěti milionů Kč. Nejčastěji žádaná částka u firem byla 3,8 milionu korun, u obcí 3 miliony korun. Obce očekávají, že jim dotace pokryje 80 % nákladů celého projektu, firmy jsou skromnější.
