Značný vliv, který má na výsledky statistiky maloobchodních tržeb v České republice svou čtvrtinovou vahou motoristický segment, je navíc umocňován nepřehledností, kterou do vykazovaných prodejů vnášejí krátkodobé registrace aut.
Jistý nesoulad mezi prodeji a registracemi vozidel...
Ve statistice maloobchodních tržeb za prodaná auta nefigurují jen peníze, které obchodníci strží za auta prodaná privátním anebo firemním zákazníkům. Je do ní zahrnut podle používané klasifikace i velkoobchod, tedy dealeři automobilových značek. Přitom již přinejmenším dva roky lze pozorovat jistý nesoulad mezi prodeji a registracemi vozidel (i když odhlédneme problémů spojených s praktickou nefunkčností registru vyvolanou přechodem na nový počítačový systém). Delší dobu bije do očí i další nepoměr, a to mezi rychlým růstem vykazovaných tržeb za prodej aut a dlouhodobě klesajícími tržbami za prodej pohonných hmot v reálném vyjádření – ani zde už příliš nepřesvědčuje dlouho používaný argument, že v tranzitu přes ČR se řidiči kamionů palivu na českých čerpacích stanicích z cenových důvodů vyhýbají, protože je pro ně příliš drahé. Problém spočívá v tom, že v tuzemském prodeji aut vykázaném oficiální statistikou se totiž objevují nové vozy, které dealeři formálně přihlásí (zaregistrují), ale zpravidla nejdéle do měsíce zase odhlásí a vyvezou jako ojeté.
Obtížná interpretace výsledků
Popsaný postup je výhodný jak pro ně, tak pro jejich klienty v zahraničí, kteří si mohou pořídit auto často podstatně levněji a dealer sám pak vykazuje nárůst obchodů, které mohou vylepšit jeho tržní pozici. Není to nic nemravného, jde o obchod a zákony nejsou porušovány ani v Česku ani v zemích zákazníků, ale statistiku výsledků maloobchodních tržeb „zapleveluje“ a nepřehlednost pak ještě posílí úmysly některých firem prodloužit dobu, po níž mají auta v ČR zaregistrována, na déle než měsíc. „Pokud zohledníme meziroční růst reexportů, zjistíme, že trh s novými auty se propadl ne o pět, ale o sedm procent,“ napsal nedávno v týdeníku Ekonom v souvislosti s počty aut prodaných loni na českém trhu Petr Korbel.
Potravin se loni prodalo méně, pokles byl však už v posledních měsících mírnější
Nechme stranou růsty prodejů motorových vozidel. S ohledem na slabost ekonomiky byly totiž loni meziročně spolu s vlivem výše popsaných obchodů opravdu impozantní, v prosinci stouply tržby za prodej aut (bez tržeb za jejich opravy) reálně o 17,4 %, v posledním čtvrtletí o 11,7 % a za celý rok 2013 o 4,3 %. Soustřeďme se na výsledky prodeje potravinářského a nepotravinářského zboží, který více odráží skutečnou sílu poptávky českých domácností.
Lidé zaplatili za potraviny vlivem růstu cen v loňském roce sice víc než předloni, nakoupili jich ale reálně méně (-1,1 %). Prosinec ani vlivem vánočních svátků z tohoto trendu nevybočil (-0,6 %), přičemž jen v pěti měsících z celého roku tržby za potraviny meziročně reálně stouply anebo stagnovaly. Nepotravinářského zboží, jehož odbyt se obchodníci snažili po celý rok marketingově posilovat akčním prodejem a slevami, se prodalo proti roku 2012 více (+1,5 %). Zde se však obchodníci museli vzhledem k této taktice spokojit s tržbami meziročně nižšími (-0,6 %).
Auta et cetera
Úhrn maloobchodních tržeb a jejich růst tažený motoristickým segmentem tak velmi znesnadňuje ekonomům úvahy na téma jak se mění poptávka českých domácností a firem po zboží prodávaném v maloobchodě. I tak je ale zřejmé, že chuť nakupovat se domácnostem v loňském roce nezlepšila, což je důsledek nepříliš dobrého vývoje jejich disponibilních příjmů. Samotné mzdy a platy podle zatím známých dat za loňská první tři čtvrtletí jsou již druhý rok pod inflací, a to nejen u lidí pracujících ve veřejném sektoru, kde jde již o jev dlouhodobý, ale i u zaměstnanců firem. Berou reálně o 0,8 % méně než ve stejném období 2012 a přírůstek 182 korun, o který se zaměstnancům v ČR nominálně zvedl za tu dobu příjem za práci, nepokládají logicky za impuls k vyšším nákupům.
