Manažeři nastupující internetové generace si myslí, že nejpříznivější inovace vznikají v obchodní sféře

Podle dnes zveřejněného průzkumu společnosti Deloitte mezi představiteli internetové generace se 78 % budoucích top manažerů domnívá, že inovace jsou pro obchodní růst zásadní. Vzhledem k ekonomické recesi, která probíhá již šestým rokem po sobě, je však pouze čtvrtina respondentů (26 %) přesvědčena o tom, že současní manažeři dostatečně inovace podporují. Hlavní překážky, které firmám brání zavádění inovací, jsou nedostatek peněz či investic. 

V rámci průzkumu Deloitte bylo dotazováno téměř pět tisíc zástupců internetové generace z osmnácti zemí světa, včetně Evropy. Při vyhodnocování názorů na inovace a jejich dopadu na společnost bylo zjištěno, že 84 % budoucích manažerů si myslí, že inovace v oblasti obchodu mají na společnost pozitivní dopad, a 65 % je přesvědčeno o tom, že činnost jejich podniků je pro společnost užitečná.

Věda jako zdroj inovací se podceňuje

„Celkově přetrvává názor, že při vývoji inovací s přidanou hodnotou zastává hlavní úlohu obchodní komunita. Téměř polovina respondentů (45 %) je toho názoru, že inovace, které společnost ovlivňují nejpříznivěji, vznikají v obchodní sféře. O tom, že nejpřínosnější inovace jsou vyvíjeny vládou, je přesvědčeno 18 % dotázaných, a 17 % se domnívá, že největší přínos mají inovace vyvinuté na akademické půdě,“ uvedl Marek Romancov, partner v daňovém oddělení společnosti Deloitte. „Hlavními překážkami bránícím inovacím jsou nedostatek peněz či investic, rozdílná firemní kultura či nezájem ze strany vedení podniku,“ doplnil Marek Romancov.

 „Prostřednictvím inovací na instituční úrovni lze ovlivnit přístup podniku tak, aby se utvořil dostatečný prostor pro vznik a rozvoj nových myšlenek,“ uvedl Barry Salzberg, generální ředitel společnosti Deloitte. „Přestože současní manažeři diskutují o tom, jak a kde inovace provádět, je zřejmé, jak velký důraz je na inovace kladen nastupující generací manažerů. V jejich pojetí inovace nejenže pohánějí obchodní růst, ale rovněž urychlují řešení nejtíživějších problémů naší společnosti.“   

Co že je vlastně talent.... 

Inovace jsou rovněž významným faktorem při najímání a udržení talentovaných zaměstnanců. Dvě třetiny dotázaných zástupců internetové generace zmínila, že při výběru zaměstnavatele hrají inovace klíčovou roli. Tato skutečnost se týká obzvláště společností, které jsou pro neustále se zvyšující počet zástupců internetové generace atraktivní. Odhaduje se, že internetová generace bude do roku 2025 tvořit 75 % světové pracovní síly. 

V souvislosti s požadavky na inovace však panují mezi dotázanými zástupci internetové generace rozpory: 

* 39 % respondentů zastává názor, že nezbytným předpokladem pro vývoj inovací je podporovat a odměňovat vznik nových myšlenek a tvořivost, přičemž pouze 20 % dotázaných si myslí, že jejich podniky to skutečně dělají.

* 34 % respondentů uvádí, že klíčem k vytvoření inovativního prostředí je poskytnout zaměstnancům dostatek volného času na vzdělávání a tvořivou činnost, avšak pouze 17 % respondentů je přesvědčeno o tom, že jejich pracoviště tomuto popisu odpovídá.

* 32 % dotázaných považuje otevřenost a svobodu čelit výzvám za klíč k inovacím, přičemž sedmnáct procent dotázaných uvádí, že takováto situace v jejich podnicích skutečně existuje.

* 42 % respondentů přikládá podpoře inovativního myšlení na všech úrovních podniku velký význam a 26 % dotázaných uvádí, že jejich pracoviště tímto způsobem funguje.

„V obchodní sféře dochází ke generační výměně. Zástupci silných ročníků (narozených v době populační exploze po 2. světové válce), z nichž mnozí byli zvyklí obchodovat „postaru“, začínají odstupovat ze svých manažerských pozic a odcházejí do důchodu,“ doplnil Salzberg. „Podniky mají skutečnou příležitost udělat krok kupředu, zavázat se k podpoře a rozvoji inovací a vytvořit pro ně na svém pracovišti příhodné podmínky. Pokud se nám to podaří, můžeme očekávat obrovský přínos – budeme moci lépe udržet talentované zaměstnance, zůstat konkurenceschopnější do budoucna a mít pozitivnější vliv na společnost,“ dodal Salzberg.

Pohled na inovace se liší na základě geografické polohy a průmyslového odvětví 

* Respondenti ze zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) pokládají sebe i své společnosti za inovativní, zatímco respondenti z Japonska považují své společnosti téměř ve všech ohledech jako nejméně inovativní. Například 70 % dotázaných ze zemí BRIC hodnotí své zaměstnavatele jako inovativní, přičemž pouze 25 % respondentů z Japonska posuzuje své zaměstnavatele stejným způsobem.

* Šest z 10 dotázaných (62 %) by se charakterizovalo jako inovativní, přičemž nejčastěji takto sami sebe hodnotí respondenti z Indie (81 %), Thajska (79 %), Jihoafrické republiky (78 %) a Brazílie (77 %) a nejméně často pak v Japonsku (24 %).

* 65 % dotázaných se domnívá, že činnost jejich podniku je pro společnost prospěšná. Tento názor převládá zejména v Brazílii (83 %), Indii (74 %) a Německu (73 %). V Jižní Koreji odpovědělo na tuto otázku kladně pouze 46 % respondentů.