Registrační pokladny už před lety zavedlo Slovensko, nedávno k nim přidalo ještě loterii. Svůj předobraz má na Slovensku i takzvaná daňová Kobra, na jejíž českou verzi mají zatím manažeři různé názory. Průzkumu se zúčastnilo 102 respondentů, většina z nich v českých firmách zastává posty výkonných a finančních ředitelů.
„V podnikové praxi má zjevně největší zastoupení názor, že zavedení registračních pokladen by sice pomohlo zvýšit výběr daní, ale že předpokládaný účinek je přeceňovaný. V našem průzkumu takto odpovědělo 48 % dotázaných. Registrační pokladny jednoznačně podporuje 14 % dotázaných, kteří zároveň věří, že by znamenaly významné navýšení příjmů státního rozpočtu,“ řekl Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars. V součtu to znamená, že registrační pokladny podporuje 62 % respondentů. Nový způsob elektronické evidence tržeb je součástí koaličního programu české vlády, podle kritiků však neúměrně zatíží drobné živnostníky, zvláště v maloobchodu a službách.
Radost ze hry motivuje
Účtenková loterie, která motivuje zákazníky, aby vyžadovali od svých dodavatelů doklad, který je následně slosován, většinovou podporu manažerů nemá. V odpovědích na otázku přínosu účtenkové loterie se respondenti dělí na dva podobně velké tábory. V pozitivní přínos loterie věří 44 % respondentů, opačné stanovisko zastává 41 % manažerů. Slovensko spustilo účtenkovou loterii loni na podzim. Šance na výhru v podobě finančních a věcných cen motivovala asi 450 000 lidí, kteří za sedm měsíců od spuštění přihlásili do loterie 59 milionů účtenek.
Možný pozitivní vliv této loterie na roční výnos daně z přidané hodnoty je sedm až osm milionů eur (192 až 219 milionů korun), odhadlo v květnu slovenské ministerstvo financí. „Vzhledem k tomu, že roční výběr daně z přidané hodnoty se na Slovensku loni blížil pěti miliardám eur, tak výtěžek účtenkové loterie působí téměř zanedbatelným dojmem. Přínos však spočívá už v samotném faktu, že díky loterii tlačí zákazníci na obchodníky, a zvyšují tak jejich disciplínu při výdeji účtenek,“ uvedl Jaroslav Křivánek, partner daňového oddělení Mazars.
O Kobře se diskutuje
Na zřízení daňové Kobry se v dubnu po slovenském vzoru dohodla ministerstva financí a vnitra, oficiálně začal útvar pracovat v červnu 2014 a podle dostupných informací pracuje už na pěti kauzách. Projekt, který patří ke stěžejním vládním plánům v daňové oblasti, propojuje finanční správu, policii a celní správu. Cílem je účinněji bojovat proti daňovým únikům a kriminalitě. Manažeři oslovení v průzkumu společnosti Mazars se v otázce na účinnost Kobry neshodli. V omezení úniků zásluhou Kobry jednoznačně věří jen necelá 3 % procenta manažerů. Podle dalších 44 % dotázaných sice může mít pozitivní vliv, avšak záleží na tom, jak efektivně bude pracovat. Zbytek respondentů průzkumu Kobře příliš nevěří, někteří ji dokonce považují za mediální bublinu a populistický krok, případně nemají vyhraněný názor.
