O nápravu výše zmíněných nesrovnalostí se snaží novela zákona o rozhodčím řízení, která čeká na druhé čtení v parlamentu. Marie Moravcová, tajemnice Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR (HK ČR) a Agrární komoře ČR (AK ČR), se však v v níže publikovaném rozhovoru domnívá, že navržené změny způsobí spíše prodloužení právní nejistoty sporných stran a důsledkem bude zpomalení cesty k vymahatelnosti práva.
Přinese novela zákona o rozhodčím řízení rehabilitaci tohoto instrumentu mimosoudního řešení sporů?
Především se domnívám, že není třeba rehabilitovat instrument alternativního řešení sporů, neboť to je především vůle smluvních partnerů, jakou cestou se vydají. Mají-li v rozhodčí doložce uveden stálý Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR a rozhodování podle jeho Řádu a Pravidel, kde mají obě strany dánu stejnou možnost výběru rozhodce, čímž je kromě dalšího zajištěno rovné postavení stran, pak si myslím, že předpoklady pro spravedlivé řešení sporu jsou dány. Faktem je, že novela zákona o rozhodčím řízení č. 216/1994 Sb. reaguje na požadavek EU upravit práva spotřebitele a zajistit mu zvýšenou ochranu v případě, že spor bude řešen cestou rozhodčího řízení. Podle mého názoru však složitější text rozhodčí doložky a způsob jejího umístění není zárukou ochrany žádné ze sporných stran.
I současné znění zákona dává sporným stranám možnost obrátit se se svými výhradami na soud, myslím tím na obecný soud.
Ministerstvo spravedlnosti chce asi novelou omezit zneužívání doložek ve spotřebitelských sporech…
Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR řešil v rámci projektu – vzniklém ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu – o řešení spotřebitelských sporů pouze několik sporů. O zneužívání doložek obecně ve spotřebitelských sporech, jak je prezentováno v médiích, vím jen zprostředkovaně. Pravděpodobně se jednalo o smlouvy, které často uzavírali lidé s finančními problémy, údajně nečetli text, nevěděli, co podepisují. A je otázkou, zda i v případě, že věděli, co podepisují, by je vidina na první pohled lehce dostupných finančních prostředků nelákala natolik, aby takto konstruovanou smlouvu podepsali, i za cenu vysokého úroku, vysoké smluvní pokuty. Ale obávám se, že před těmito lákavými úskalími ani sebepreciznější novela zákona nikoho neochrání.
Jestliže vycházím například z toho, že smluvní strana půjčující finanční obnos druhé straně není lichvář, jde jí samozřejmě o to, aby dlužník peníze v souladu se smluvními podmínkami splatil. A tady by měl existovat nástroj, který umožňuje pohledávku rychle vymáhat v případě, že nedojde k dobrovolnému splnění závazku.
Rozhodčí doložka má i velký preventivní význam. Stává se, že věřitel podá návrh na zahájení řízení k Rozhodčímu soudu a třeba pošle kopii žaloby dlužníkovi. V mnoha případech dlužník zaplatí a k rozhodčímu řízení ani nedojde. Jsem přesvědčena, že rozhodčí řízení je efektivní a rychlý způsob řešení sporů a má určitě svůj smysl. Obavy z jeho využívání pramení částečně i z neznalosti tohoto alternativního způsobu řešení sporů.
Čeho se podnikatelé bojí?
Jednou z prvních námitek nebo spíše obav je právě jednoinstančnost rozhodčího řízení. Rozhodčí nález nabývá právní moci a je vykonatelný dnem doručení sporným stranám. Podnikatelům chybí druhá instance, možnost odvolání, soud. Ale kdyby si přečetli dnes platný zákon o rozhodčím řízení, tak tam je možnost přezkumu rozhodčího nálezu zakotvena.
Jsou společnosti, i velké finanční instituce, které mají právě tuto možnost přezkumu rozhodčího nálezu stanovenou přímo v rozhodčí doložce. V praxi to znamená, že kterákoliv strana může podat návrh na přezkum rozhodčího nálezu v souladu s ustanovením Řádu našeho Rozhodčího soudu (§ 27 zákona o rozhodčím řízení).
Mrzí mě, že se objevují spekulace, že proti rozhodčímu nálezu není odvolání, že neexistuje druhá instance a přitom by stačilo pracovat s textem rozhodčí doložky a využívat všech možností daných zákonem.
Dá se požádat o přezkoumání rozhodčího nálezu, i když to v doložce není uvedeno?
Ne, to už se nedá, protože s tím musejí souhlasit obě strany. Ve většině případů o přezkum chce požádat strana, která spor prohrála. Samozřejmě druhá strana nemá na přezkumu zájem a neuzavře dodatek k rozhodčí smlouvě, který by takovou možnost připouštěl. Faktem je, že přezkumem rozhodčího nálezu se zbavujete možnosti rychlého vyřešení sporu, ale je-li to vůle stran, pak je to zcela jistě v pořádku.
Celý institut rozhodčího řízení je založen na tom, že si strany mohou předem dobrovolně rozhodnout, jak a kde bude jednání probíhat, zda bude vydán rozhodčí nález bez odůvodnění, zda musí být strany přítomné, nebo je možné rozhodnout i bez jejich přítomnosti.
V poslední době je tendence rozhodčí doložky zatracovat a hledat na nich jen to špatné. Reference těch, kteří se díky této možnosti domohli rychle svých nároků a dostali peníze zpět dřív, než se dlužník ztratil nebo neměl žádný majetek, a jsou spokojeni, nenajdete.
Které spory se pomocí doložek řeší nejčastěji?
Nejčastěji jsou to odběratelsko-dodavatelské spory. Klasicky ‒ mám odběratele a dodavatele, který mu dodává nějaké zboží a očekává, že za ně dostane zaplaceno. Spor vznikne, když odběratel nezaplatí.
Pokud hodnota sporu není vysoká, cca do půl milionu korun, tak bych doporučovala, aby obě strany, když uzavírají smlouvu, do ní zapracovaly rozhodčí doložku s tím, že spor bude rozhodován jediným rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu.
Pokud i v těchto případech rozhoduje senát, kde každá ze stran jmenuje rozhodce, pak zdržovací taktikou jedné strany sporu se řízení rozhodně o měsíc až dva prodlouží. Proto si myslím, že u bagatelních sporů je lepší rozhodování jediným rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu. Rozhodce, jakmile funkci přijme, může velmi rychle rozhodnout – během dvou až pěti měsíců, a jeho nález vydaný podle Řádu našeho soudu a v souladu se zákonem stanovenými podmínkami je ve velmi krátké době vykonatelný.
Ale u větších sporů většinou rozhoduje senát. Je to také tak rychlé?
U sporů s vyšší hodnotou bych doporučovala, aby spor rozhodoval senát, což znamená, aby si každá strana jmenovala rozhodce, tito si zvolí předsedu rozhodčího senátu z rozhodců vedených na Seznamu rozhodců (www.soud.cz) a tak je ustaven senát.
Rozhodce musí být samozřejmě nestranný a na stranách sporu nezávislý. Rozhodce si mohou strany také vybrat ze Seznamu na našich webových stránkách. Mohou si ovšem také jmenovat i někoho, kdo na Seznamu zapsán není, pak je třeba si vyžádat od takové osoby vyplněný dotazník, akceptaci funkce rozhodce a předložit tyto materiály předsednictvu Rozhodčího soudu k rozhodnutí, zda bude zapsán jako rozhodce ad hoc pro ten konkrétní spor na Seznam. Tento postup je spíše výjimkou, a to v případech, že se jedná o spor s velmi specifickou problematikou.
Kdo rozhodčího řízení nejvíce využívá?
V současné době rozhodčího řízení využívají především malé a střední firmy. Je to tak 80 % sporů. Jak jsem už uvedla, jde nejčastěji o spory ze smluv kupních, nájemních a smluv o dílo. Hodně tohoto způsobu řešení sporů využívají i realitní kanceláře, dodavatelé kancelářských potřeb, potravin a nápojů. Některé obchodní společnosti mají rozhodčí doložky ve svých obchodních podmínkách. Bohužel některé instituce však dávají přednost rozhodčímu řízení v zahraničí před arbitrážními soudy ve Vídni či v Paříži. Přitom zahraniční arbitrážní senáty nejsou odborně zdatnější než naši rozhodci; řada rozhodců, kteří rozhodují ve Vídni či Paříži, rozhodují i u nás a naopak.
Kdo tedy poškodil nejvíc pověst rozhodců?
Rozhodčí řízení poškodily subjekty, které si jeho podmínky upravovaly po svém a nerespektovaly zákon. Samozřejmě v první řadě jde i o kvalitu rozhodců. Na našem Seznamu jsou odborníci s vysokoškolským vzděláním, advokáti, profesoři; při jmenování rozhodce ve složitějších sporech soud přihlíží k tomu, jakou má rozhodce profesní kvalifikaci, zkušenost, jaká je jeho odbornost. Strany se na nás mohou obrátit a poradit se, s přihlédnutím k projednávané problematice, který z rozhodců splňuje jejich požadavky.
Naši rozhodci se průběžně vzdělávají. Organizujeme pravidelné semináře, máme informační bulletin, umožňujeme jim výměnu zkušeností, neboť rozhodčí řízení je neveřejné a rozhodci mají k dispozici platformu, kde by si své zkušenosti vyměňovali.
Kolik sporů ročně rozhodujete?
Letos jich bylo do poloviny září 2209, z toho 101 zahraničních. Počet sporů, které rozhodujeme, rok od roku stoupá, z čehož je vidět, že máme co nabídnout a dokážeme zajistit klientům vysoce profesionální služby a zázemí.
Autorka rozhovoru je stálá spolupracovnice redakce
Ilustrační foto: © webdata - Fotolia.com
