Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky je velkorysý projekt, který zahrnuje širokou oblast od veřejné správy, vzdělávání až po efektivitu trhu. Je vůbec reálné, že se tak široký projekt podaří uvést do praxe?
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti se zaměřuje na oblasti, které jsou z pohledu konkurenceschopnosti ekonomiky naprosto klíčové a ve kterých v ČR stále panují velké deficity. Cílem Strategie je tyto překážky růstu konkurenceschopnosti odstranit a v horizontu následující dekády ČR přiblížit skupině nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Největším oříškem u podobně komplexních a ambiciózních programů bývá jejich uskutečnění v reálných politických, ekonomických, sociálních a finančních poměrech dané země. Ze zahraničních zkušeností plyne, že pro jejich úspěšnou realizaci je především zapotřebí mít na paměti, že realizace takto ambiciózních projektů není „business as usual“, ale vyžaduje si specifické manažersko-organizační postupy a struktury, stejně jako zajištění adekvátních odborných, personálních a případných finančních kapacit. Je zapotřebí angažovat lidi, kteří mají s realizací podobných projektů zkušenosti. Tuto roli bude hrát Útvar implementace Strategie na MPO, jehož úkolem bude meziresortní koordinace, monitoring a hodnocení implementace Strategie.
Nezbytnou podmínkou je politická podpora a záštita vrcholných představitelů státní moci. Pro Strategii je klíčová podpora premiéra a ministra průmyslu a obchodu. Je rovněž zapotřebí vtáhnout do procesu implementace všechna relevantní ministerstva a další klíčové aktéry (samospráva, zájmová sdružení, občanská společnost, atd.) a nastavit efektivní strategii komunikace vůči veřejnosti, včetně medializace prvních výsledků implementace Strategie („quick wins“).
Rovněž je třeba nastavit striktní průběžný monitoring a vyhodnocování procesu implementace. Je zapotřebí stanovit osobní odpovědnost ministrů za výsledky a případné neplnění opatření v jejich působnosti. V pravidelných měsíčních informacích a obsáhlejších pololetních hodnotících zprávách předkládaných vládě bude stav implementace Strategie na jednotlivých rezortech zhodnocen a ministři tak za svoji činnost dostanou „vysvědčení“. Dne 21. 3. vláda schválila materiál, na jehož základě mají být nastaveny základní mechanismy a předpoklady nezbytné pro úspěšné provádění opatření Strategie a jejich hodnocení. Jestliže se v nejbližších týdnech podaří tyto procesní záležitosti efektivně nastavit, jsme na nejlepší cestě uvést projekty Strategie do praxe.
K významným faktorům konkurenceschopnosti patří i rozvoj inovací a nových technologicky a znalostně orientovaných firem. Jejich vliv na úspěch v globální ekonomice se bude stále zvyšovat, a proto je nutno hledat i nové formy podpory jejich rozvoje, které budou doplňovat existující nástroje podpory. V České republice je nedostatečné propojení inovací, vědy a výzkumu se soukromým finančním kapitálem. Malé a začínající firmy obtížně získávají finanční prostředky na zahájení a rozvoj své činnosti. Jak mohou pomoci například banky – a jsou vůbec ochotné?
Dosavadní model růstu České republiky, založený na zvyšování efektivity a nízkých pracovních nákladech, se již do značné míry vyčerpal a je navíc nahrazován rozvojovými ekonomikami, které nám konkurují daleko nižšími výrobními a mzdovými náklady. Nižší náklady tedy nejsou pro Česko dlouhodobě udržitelnou komparativní výhodou. Tou se musí stát podnikání založené na hledání inovativních řešení.
Rád bych zmínil pro ČR potřebnou inspiraci v tzv. hidden champions. Jde o malé a střední podniky (MSP), o nichž se nepíše, které se svými produkty prorazily na zahraničních trzích a které i z globálního pohledu vykazují výsledky, které mohou být vzorem i pro prvotřídní korporace. Dvě třetiny těchto MSP jsou ve svých oborech světovými lídry a podíl těchto firem na světových trzích představuje téměř čtyřicet procent. Najdeme je například v Německu, ale také ve Skandinávii, přičemž síla těchto ekonomik spočívá do značné míry právě v síle těchto MSP. Pro úspěch v dnešním konkurenčním světě je zapotřebí sledovat globální trendy, hledat příležitosti, povzbuzovat invenci svých pracovníků pro nalezení co nejvýhodnějšího řešení a inovovat své produkty či služby.
Základním problémem ČR je nízká míra spolupráce mezi akademickým a podnikovým sektorem. Celkem pouze necelá 2,5 % z prostředků utracených firmami za výzkum a vývoj směřují do veřejného výzkumného sektoru. Na vysokoškolský výzkum a vývoj v ČR jde pouze 0,4 % tuzemských firemních výdajů na výzkum a vývoj, zatímco ve vyspělých státech je to pěti až osminásobek (SRN 3,7 %, Finsko 2 %, Švýcarsko 2,4 %). Zbývajících 97,5 % podnikatelských zdrojů je utraceno na výzkum v rámci firem.
Proto Strategie obsahuje řadu nástrojů pro navázání spolupráce mezi akademickou a podnikovou sférou, jako jsou například horizontální mobilita, průmyslové PhD., program Knowledge Transfer Partnership, rozvoj služeb podpůrné infrastruktury pro transfer technologií atd. Základním pilířem efektivní inovační politiky je odborné a systematické sledování nově vznikající globální poptávky a vývojových trendů na trzích a v oblasti výzkumu a technologií. Na základě foresightu bude možné kvalifikovaně zpracovat scénáře možného budoucího vývoje a využít je jako podporu pro strategické rozhodování. Výstupy z foresightových aktivit se stanou vstupem pro určení jednak perspektivních technologických oblastí pro ČR (zejména průřezových Key Enabling Technologies), u kterých lze do budoucna očekávat vysoký potenciál z hlediska přínosu pro konkurenční výhodu podnikového sektoru na území ČR, tak nových signálů vznikající poptávky na zahraničních trzích, na kterou by české firmy mohly nabízet adekvátní odpověď ve formě inovačních výrobků a služeb. Výsledkem bude lepší nasměrování nejen zdrojů státu, ale zejména firem na perspektivní odvětví (inovační politika vycházející z poptávky).
V oblasti financování inovačních aktivit je Strategie postavena na maximálním možném využití moderních nástrojů podpory inovací, jako jsou zvýhodněné úvěry a záruky, kvalitní služby státních agentur a rizikový kapitál (seed fond). S rostoucím podílem zvýhodněných úvěrů a záruk oproti dotacím na podporu podnikání poroste i role bank v této oblasti. Dotace by měly být k těmto finančním nástrojům poskytovány pouze subsidiárně v případech, kdy se dotační financování ukáže jako efektivnější. Tyto principy Strategie budou zohledněny i při přípravě kohezní politiky ČR 2014+, která v současné době probíhá.
Posílení vymahatelnosti práv věřitelů a primárních emisí akcií by mělo být ve fázi skončených analýz. Co se zjistilo? V této souvislosti se již dlouho mluví se zrušením akcií na doručitele (majitele), které ve své podstatě podporují korupční prostředí v ČR. Připravuje MPO nějaký návrh na změnu?
Posílení vymahatelnosti práv věřitelů a primárních emisí akcií jsou dvě z přibližně 250 opatření Strategie, které bude v nejbližší době nutné blíže projednat s gestory opatření (zde se konkrétně jedná o Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo financí) v rámci nových pracovních výborů Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost.
V lednu tohoto roku vláda schválila návrh novely insolvenčního zákona, která by měla v budoucnu zabránit podávání neodůvodněných návrhů na insolvenci. Novela je momentálně schvalována v parlamentu.
Pokud se týká akcií na doručitele (majitele), Ministerstvo spravedlnosti nyní předložilo vládě návrh zákona o transparenci akciových společností. Cílem návrhu je umožnění identifikace konečných majitelů akcií na doručitele. Návrh upravuje nahrazení stávajících listinných akcií na doručitele novými listinnými akciemi na jméno. Společnosti by v budoucnu mohly vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovanou akcii nebo v souladu se zvláštním zákonem jako imobilizovaný cenný papír. Ministerstvo průmyslu a obchodu tyto snahy o větší transparenci podporuje.
Od prosince 2010 pod patronátem Ministerstva průmyslu a obchodu funguje jednotného poradenského systému pro podnikatele, jaké jsou zkušenosti s jeho využíváním?
Tento systém nyní propojuje tři služby, tedy Jednotná kontaktní místa, ProCoP (kontaktní místo pro výrobky) a SOLVIT (neformální řešení sporů) a je přístupný přes oficiální portál pro podnikatele a exportéry BusinessInfo.cz. Prostřednictvím jednotného formuláře na těchto stránkách se na nás tak mohou obrátit občané a podnikatelé se svými dotazy v oblasti vnitřního trhu EU. Nemusí řešit, jestli jejich dotaz spadá například pod přeshraniční poskytování služeb nebo obchodování se zbožím, dotaz je odborníkům pro danou oblast přiřazen v rámci systému. Součástí systému je znalostní databáze, která umožňuje zodpovídat dotazy rychleji a efektivněji a která je pracovníky jednotlivých služeb průběžně aktualizována.
Tyto asistenční služby už například zjistily řemeslníkům z nejrůznějších oborů, jaké podmínky splnit, aby mohli vykonat zakázku v jiné zemi EU, nebo také pomohly živnostníkům, kterým zahraniční úřady kladly neoprávněné požadavky, či firmám s vrácením DPH zaplacené při provedení zakázek v EU. Podnikatelé se nejvíce zajímají právě o přeshraniční poskytování služeb či vysílání pracovníků do zemí EU. Dále je také zájem o informace, co všechno je třeba splnit v případě podnikání v jiné členské zemi, tzv. usazení. Nejčastěji je zájem o Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko, tedy o naše sousední země. V průměru za měsíc přijde do poradenského systému kolem 400 dotazů.
Také bych vyzdvihl, že Evropská komise jednotný systém služeb ocenila jako tzv. best practice v rámci EU, neboť horizontální přístup v propojování asistenčních služeb o vnitřním trhu je jejich dlouhodobým plánem. Do budoucnosti uvažujeme o rozšíření sítě služeb i do dalších oblastí v návaznosti na připravované změny u kontaktních míst podle revidované směrnice o vysílání pracovníků a směrnice o uznávání odborných kvalifikací. V praxi to znamená, že nově by do systému mohli být zapojeni experti na uznávání odborných kvalifikací a vysílání pracovníků.
Jaké konkrétní projekty obsahuje Strategie v oblasti dopravy, jaké efekty z její realizace v oblasti dopravy očekáváte?
Mezi klíčové projekty Strategie patří Nastavení prioritizace výstavby dopravních projektů, na kterém pracuje Ministerstvo dopravy. Cíle tohoto opatření je, aby rozvoj dopravní infrastruktury ve všech druzích dopravy uspokojoval mj. potřeby podnikatelské sféry – to má zohlednit multimodální dopravní model a prognóza postavená na scénářích vývoje. Víme, že je česká ekonomika orientována zejména na státy EU 15, což se projevuje i v současné přepravní poptávce. Z dlouhodobějšího hlediska je ovšem třeba vytvářet předpoklady pro nárůst objemu obchodu i do ostatních sousedících regionů. Vyhodnocení pořadí důležitosti projektů bude provedeno do listopadu 2012 a tyto výsledky pak budou propojeny s finančním výhledem v závislosti na možnostech české ekonomiky.
Ilustrační foto: © iNNOCENt - Fotolia.com
