Polovina uchazečů o zaměstnání tvrdí, že by nepracovala pro firmy se špatnou pověstí, a to i kdyby dostávala vyšší plat. „Investice do budování značky zaměstnavatele se s klesající nezaměstnaností a bojem o talenty stávají pro firmy doslova nutností. Kdo na své dobré pověsti aktivně nepracuje, kdo nebuduje přátelskou firemní kulturu, ten nejenže nesežene lidi, ale zároveň mu porostou náklady. A to jak v oblasti náboru, tak i mezd,“ okomentovala Alžběta Honsová, marketingová manažerka společnosti Randstad. S tímto názorem souhlasí již většina českých firem. Dle průzkumu se dokonce 80 % vedoucích pracovníků shoduje na tom, že značka zaměstnavatele zásadně ovlivňuje jejich schopnost přijmout vynikající pracovníky.
Jak náboroví pracovníci, tak uchazeči o zaměstnání zároveň uvádějí, že podniková kultura je jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru zaměstnavatele. Zejména uchazeči z generace tzv. Mileniálů aktivně zkoumají podnikovou kulturu firem, aby zjistili, zda se do firmy hodí. 88 % uchazečů z této generace souhlasí, že je pro ně opravdu důležité, aby byly součástí správné podnikové kultury. 96 % uchazečů napříč věkovými kategoriemi pak souhlasí s tím, že sladění osobních hodnot s podnikovou kulturou je klíčovým faktorem ke spokojenosti v práci. „Pokud uchazeči o zaměstnání na stránkách firmy či jinde na internetu vidí pozitivní ohlasy zaměstnanců a jiných uchazečů, existuje vyšší pravděpodobnost, že této firmě zašlou svůj životopis anebo zareagují na její inzerát,“ říká Alžběta Honsová s tím, že z průzkumu dokonce vyplynulo, že 87 % lidí začalo pracovat pro firmu výhradně na základě podnikové kultury a 80 % lidí firmu výhradně kvůli její podnikové kultuře opustilo. Informace o firmě a její kultuře a pověsti přitom uchazeči ve více než 60 % hledají na sociálních sítích.
Právě změna firemní kultury přispěla ke zlepšení pověsti zaměstnavatele společnosti Microsoft, která byla v rámci průzkumu Randstad Employer Brand Research označena za nejatraktivnějšího zaměstnavatele v ČR: „Ocenění si velice vážíme a děkujeme všem kolegům, kteří se podíleli na zásadní změně firemní kultury – zavedení nového světa práce, která započala před více než čtyřmi lety. Věříme, že flexibilní pracovní prostředí postavené na důvěře, otevřenosti a osobní zodpovědnosti za výsledky je tím nejdůležitějším “benefitem”, který firma může svým lidem nabídnout, a těší nás, že si to myslí i tisíce lidí, kteří nám v průzkumu Randstad dali svůj hlas,” uvedl Martin Hasinec, HR manažer společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko.
„Pozitivní pověst a firemní kultura fungují u kandidátů jako první hledisko, dle kterého třídí pracovní nabídky. O konkrétním zaměstnavateli se pak rozhodují na základě dalších kritérií, z nichž nejdůležitější představuje stále finanční ohodnocení,“ vysvětluje Alžběta Honsová a dodává, že mzdu považují čeští kandidáti za důležitější aspekt než jinde v regionu EMEA.
Průzkum zaměstnaneckých preferencí Randstad Employer Brand Research, který globálně probíhá již 17 let, je největším celosvětovým průzkumem úrovně atraktivnosti zaměstnavatelů. Průzkum zkoumá atraktivitu největších zaměstnavatelů pro potenciální zaměstnance a dále to, co je pro zaměstnance důležité při výběru zaměstnavatele. V České republice se do průzkumu zapojilo téměř 7500 zaměstnanců, kteří hodnotili atraktivitu 150 největších českých zaměstnavatelů z privátního sektoru. Celkově je do průzkumu zapojeno 30 zemí a více než 175.000 respondentů a 5755 dotazovaných firem.
O průzkumu Randstad Employer Brand Research:
Nezávislý průzkum zpracovává pro Randstad společnost TNS Kantar na základě vlastní vyvinuté metodiky. Je založený na vnímání obecné populace v dané zemi. Průzkum zkoumá úroveň atraktivnosti zaměstnavatele pro 150 největších zaměstnavatelů z privátního sektoru v zemi, které zná alespoň 10 % populace. Letošní ročník je 17. v řadě a zahrnuje 5 755 firem a více než 175 000 respondentů ve 30 zemích. V České republice se průzkum uskutečnil poprvé a to na vzorku 7 476 respondentů. Reprezentativní vzorek respondentů zahrnuje zaměstnané (66%) a nezaměstnané (3%) osoby, studenty (12%), OSVČ/podnikatele (6%), ženy v domácnosti (6%) ve věku 18 až 65 let, přičemž věková skupina 25 – 44 let je navýšena oproti ostatním skupinám. Dotazování prostřednictvím online dotazníku proběhlo mezi 6. – 21. prosincem 2017.
