Debetní karty nadále zvětšují podíl na trhu na úkor kreditních karet a počet elektronických a mobilních plateb exponenciálně roste. Vyplývá to ze studie World Payments Report (WPR) 2012 vydané společnostmi Capgemini, Royal Bank of Scotland (RBS) a asociací Efma.
Zpráva upozorňuje na další dvě hlavní témata: Vztah mezi regulacemi a inovacemi a fakt, že uskupení BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) už není jednotnou platformou rozvíjejících se národních platebních ekosystémů. Každá z účastnických zemí má svá specifika a navíc se k nim přidávají noví hráči jako je Jižní Korea, Japonsko, Mexiko a Turecko. Brazílie je hned za USA druhá země s nejvyšším objemem plateb. Zatímco v Brazílii bylo v roce 2010 uskutečněno více než 20 miliard bezhotovostních transakcí, v Rusku, Indii a Číně jich dohromady byla 13,1 miliardy. Zpráva dále potvrzuje kontinuální nárůst objemů plateb.
Objem bezhotovostních plateb v roce 2010 celosvětově vzrostl o 7,1 procenta a dosáhl počtu 283 miliard, ukazatele z počátku roku 2011 naznačovaly další meziroční nárůst o 8,2 procenta. Na rozvíjejících se trzích objem plateb rostl v roce 2010 daleko rychlejším tempem (16,9 %) oproti rozvinutým trhům (4,9%), a to hlavně díky Brazílii a více než 30procentnímu nárůstu v Rusku a Číně.
Roste obliba debetních karet a mobilních plateb
Stále více spotřebitelů využívá elektronické a mobilní platby a platby debetní kartou, a tak se banky budou zaměřovat na vylepšování právě těchto platebních metod. Podle odhadů analytiků se v roce 2011 mělo uskutečnit na 28,3 miliard elektronických a mobilních transakcí. V roce 2010 byla více než jedna ze tří bezhotovostních plateb po celém světě provedena pomocí debetní karty. Ale pouze 2,1 procenta všech mobilních uživatelů využívá mobilní platby, takže zde existuje obrovský potenciál pro další růst. Odhady na rok 2013 udávají 17 miliard mobilních plateb a 31,4 miliardy elektronických plateb.
„Debetní karty i nadále ukrajují podíl na trhu ostatním druhům platebních metod, představují totiž snadný způsob jak se vyhnout používání hotovosti,“ říká Kevin Brown, Global Head, Transaction Services Product, International Banking, RBS. „Stále více a více spotřebitelů využívá mobilní a jiné elektronické platby, takže i nadále budeme sledovat exponenciální nárůst inovativních platebních řešení.“
Regulace může být překážkou i motorem inovací
WPR také poukazuje na vztah mezi regulacemi a inovacemi, se kterým banky musí počítat při hledání nových inovací zaměřených na zákazníky. Evropské banky, částečně v důsledku evropské dluhové krize, postupují ve slaďování s direktivami Basel III rychleji, než se původně očekávalo. Výsledkem ale je, že mají méně kapacit na inovace. Zpráva dospěla k závěru, že regulace mohou mít přímé – nebo nepřímé – příznivé důsledky na inovace v oblasti plateb, ale ne ve všech případech. „Nařízení nesmí být vytvářena v regionální izolaci. Jejich hlavním cílem musí být posun inovací vpřed a snaha poskytnout zákazníkům výhody, které posouvají hranice odvětví,” říká Jean Lassignardie, Chief Sales and Marketing Officer, Capgemini Global Financial Services.
Hon na zákazníky
Na otázku, co je hnací silou inovací, uvedly více než dvě třetiny respondentů jako dvě nejkritičtější oblasti udržení stávajících a získání nových zákazníků. V poskytování služeb zákazníkům čelí banky tvrdším problémům než nebankovní instituce, které se v některých případech mohly více soustředit na zákazníky a nebyly limitovány podobnými regulačními tlaky.
Zpráva také ukazuje, že skuteční inovátoři v oblasti plateb jsou organizace, které chápou potřeby zákazníků a uvědomují si svůj vlastní inovační potenciál. WPR uvádí jako příklad japonskou telekomunikační organizaci NTT DOCOMO, které se velmi rychle podařilo vytvořit obdivuhodnou masu 35 milionů registrovaných uživatelů (polovinu trhu) mobilní peněženky. Mobilní peněženka, nebo-li v japonském originále Osaifu-Keitai, je platební nástroj pro mobilní telefony, který jde za rámec pouhých NFC plateb. Sdružuje elektronické peníze, ID kartu, věrnostní kartu, lístky na veřejnou doprava (včetně železnice, autobusů a letadla) a kreditní kartu. Tento program, který staví na otevřených standardech, existujících platebních nástrojích (jako jsou například kreditní karty) a využívá věrnostní programy a CRM služby pro obchodníky, se za posledních osm let prokázal jako velmi úspěšný.
Právě standardy prezentované regulátory trhu mohou pozitivně působit na rozvoj plateb v rámci ekonomik. Jednotlivý regulátoři by se měli soustředit také na přínosy pro klienty, protože dosavadní opatření řeší ze 75 % pouze interní procesy bank.
Čas výzev pro platby v rozvíjejících se ekonomikách
Globálně zůstává objem bezhotovostních plateb soustředěn v rámci vyspělých trhů, přičemž Severní Amerika, Evropa a vyspělé asijsko-pacifické země dohromady představují 79,5 procenta transakcí. Jinak je tomu ale v zemích BRIC, kde se v Rusku a Číně zvýšil objem plateb o více než 30 procent a Brazílie se stala co do objemu plateb druhou největší zemí na světě, po USA. V Indii vzrostl objem plateb o 10 procent. Indie má přitom velký potenciál dále růst, i když v rámci uskupení BRIC v oblasti plateb stále zaostává. Ohromným potenciálem se prezentují země, kde je stále velká tzv. „nebankovní populace“, tedy lidé kteří nemají bankovní účet, nicméně jsou uživateli mobilních telefonů.
„Název BRIC už pro oblast plateb neplatí,“ říká Patrick Desmarès, Secretary General, Efma. „Vzhledem k významným rozdílům ve vývoji v jednotlivých zemích by měly být všechny čtyři země vnímány samostatně. To se týká hlavně Brazílie, kde jsou nyní objemy plateb větší než v jakékoli evropské zemi.“
