Ještě před pěti lety bylo v Česku on-premise řešení zastoupeno v hojné míře a změna byla teprve cítit ve vzduchu.
„Já sám jsem ještě tehdy soupeřil mezi cloud a on-premise systémy. Covid i následující krize ale vše změnily a cloud dnes on-premise systémy válcuje,“ konstatuje Jaroslav Luc ze společnosti Enehana, která se specializuje na digitální transformaci a automatizaci firem.
V dobách krizí, třeba jako byla krize covidová, se jasně ukázal náskok cloudových aplikací, a cloud zažil strmý růst. Mohl za to do značné míry model „anywhere operations“, který znamená v případě cloudových aplikací možnost pracovat odkudkoliv na světě a na jakémkoliv zařízení, protože pro jejich používání stačí prakticky jen internetové připojení. Zvyšuje se tak schopnost spolupráce mezi pracovníky a jejich úsilí v reálném čase.
To ale není jediná výhoda, kterou si firmy začaly v posledních letech uvědomovat. V době neustálých změn byla a je totiž zcela klíčová flexibilita. Tato přidaná hodnota je zřejmá především u malých a středních firem. Cloud může například existovat pouze po určité období nebo třeba jen v rámci sezonního byznysu. Může být také používán pouze na pokrytí určitého typu procesu v rámci podniku. A stejně tak může existovat pouze pro vybrané uživatele či role. To vše se v posledních letech hodí více než kdy dříve.
Kdo má náskok a kdo bude dohánět?
Tyto výhody si nejvíce nebo nejrychleji zatím uvědomují firmy ve finančním sektoru. „V bankách i pojišťovnách je velký tlak na digitalizaci a s tím související přechod do cloudu. Tyto firmy mají za cíl konsolidovat aplikace a chtějí mít snadno konfigurovatelné a udržitelné platformy, proto zde je cítit vysoká poptávka po No-Code a Low-Code řešeních. Podobný příběh píše i automotive,“ rozvíjí Luc.
V tomto a příštím roce bude přechod do cloudu klíčový hlavně pro segmenty energetik, utilit a výrobních firem. Společnosti v energetice a utilitách nutně potřebují konsolidovat až příliš vysoké množství svých stávajících interních aplikací, výrobní firmy zase musejí digitalizovat, aby mohly být i nadále konkurenceschopné.
Nucený přechod
Jedno mají tyto tři segmenty ale společné. „Firmy s obratem nad 300 milionů korun, se kterými zde jednáme, používají jako ERP systém prakticky všechny SAP. A i na příkladu této jedné z největších softwarových firem na světě je patrné, že cloud momentálně válcuje on-premise řešení,“ vysvětluje Luc z Enehana.
SAP totiž deklaruje ukončení podpory starého řešení SAP R3 v prosinci 2025 a migruje na novou cloudovou verzi. Tato migrace do cloudu bude pro firmy představovat velkou dávku financí a lidského kapitálu, protože se v podstatě jedná o nový systém, na který se musí nejen management, ale především běžní uživatelé připravit. „Pokud má být takováto transformace úspěšná, musí se s ní začít už na jaře 2024. Společnosti by tak už v těchto týdnech měly začít jednat,“ radí Luc.
Z minima maximum
Přestože firmy nečeká nic snadného ani levného, bude to pro ně ale zároveň i nová příležitost. S přechodem do cloudu se jim otevřou dveře k využívání nových, mnohdy inteligentnějších nebo vhodnějších systémů – například pro řízení vztahů se zákazníky.
Jde totiž o to, že v on-premise řešení byl SAP firmami využíván nejen jako ERP systém, ale často také jako CRM systém pro řízení vztahů se zákazníky. To už díky přechodu do cloudu nebude nutné. Firmy budou moci jako ERP systém používat cloudový SAP, ale na CRM si budou moci zvolit jiný software, který se na tuto oblasti specializuje – typicky od firem Salesforce nebo Microsoftu. „Například Salesforce umožňuje sloučit více původních CRM, například pro B2B a B2C, pod jeden systém. Firma navíc získá mnohem víc možností, jak CRM využívat, protože dnes již existují i specifická řešení přizpůsobená jednotlivým segmentům. Samotná migrace přitom není obtížná, prakticky k ní stačí jen data z ERP,“ zdůvodňuje Jaroslav Luc.
Je třeba se obávat?
Firmy a organizace, které budou de-facto nuceny přejít se SAPem do cloudu, jsou ve specifické situaci. Přinejmenším některé z nich nemají zkrátka na výběr a migrovat do cloudu musejí, aniž by o tom byly přesvědčeny. Podívejme se proto ještě na dvě nejčastější obavy, které, kromě samotné migrace, firmy z cloudu mají.
První z nich je nepochybně bezpečnost, která dlouhodobě rozděluje IT komunitu na dva nesmiřitelné tábory. Jedni říkají, že cloud vše vyřeší a je superbezpečný. Druzí tvrdí, že cloud je bezpečnostní problém. „Pravda je ale – podle mě – někde uprostřed. Jak on-premise, tak i cloud mají svoje bezpečnostní problémy,“ myslí si Luc.
Na jedné straně bude používání cloudových aplikací znamenat, že už nemusíte mít všechno na fyzickém hardwaru, který je náchylný na poškození, ztrátu nebo krádež. Na druhé straně s počtem cloudových technologií a firem, které cloud používají, také vzrůstá počet bezpečnostních incidentů. Cloud provideři mají samozřejmě všemožné certifikace, firmy ale dost často zapomínají na tzv. sdílenou odpovědnost, která spočívá v pochopení toho, které bezpečnostní úkoly řeší poskytovatel cloudu a které samotná firma využívající SaaS.
Proto je třeba kromě cloudu řešit i kybernetickou bezpečnost a minimalizaci všech typů možných útoků. Bezpečnostní problémy cloud sám o sobě rozhodně nevyřeší, ale také není sám o sobě větším rizikem než on-premise.
A co náklady?
Další častou – a oprávněnou – obavou jsou finance. „Zde je potřeba objektivně říct, že u malých a středních firem je cloudová varianta provozování aplikací mnohem méně nákladná než budování vlastní infrastruktury. Většinou snadno definované procesy lze totiž pokrýt i velmi levnými a dostupnými licencemi za provoz softwaru,“ uvažuje Luc.
U větších firem je to ale podstatně složitější. Srovnání nákladů může být zpočátku nejasné, protože se řeší velmi komplexní procesy, a to s sebou nese tlak na definování správných licencí a funkcionalit, které si kupuji. U on-premise řešení zase je potřeba nakoupit či nákladně vyvinout komplexní systémy.
Při zvažování finanční stránky věci je dobré vzít v potaz i tzv. model „pay-as-you-go“, tedy platím jen za to, co používám. „V cloudu není potřeba kupovat obrovský systém a platit za funkcionality, které nikdy nevyužiji, příkladem může být nákup specifického modulu v rámci cloudových platforem pro konkrétní proces či oblast zájmu,“ upozorňuje Luc.
Stejně tak lze platit typ licence dle role a rozsahu používání ve smyslu přístupu k datům. Existují plné přístupy, omezené, read-only nebo třeba licence pro partnery, distributory pro viditelnost a sdílení vymezeného typu dat. Právě správné nastavení je alfou a omegou nákladovosti cloudového řešení a měl by s ním firmě maximálně pomoci implementační partner.
Podobně důležité je při zvažování nákladů v dlouhodobém horizontu – brát v potaz i automatické aktualizace a inovace. „V rámci cloudových aplikací dostáváte v podstatě při každé aktualizaci nejnovější verzi softwaru k dispozici, a tedy v rámci vývoje aplikace automaticky inovuje i vaše společnost,“ říká Luc.
Berte v potaz i to, že nemáte k dispozici žádné servery na údržbu ani aktualizace softwaru pro instalaci a testování. Všechny tyto činnosti typu back-end se provádějí na dálku, takže nemusíte ztrácet čas a úsilí, které byste jinak museli udělat sami. Tyto časové a finanční úspory vám ve finále umožní soustředit se na věci, ve kterých jste dobří. Například na podnikání.
