Jak se v posledních letech změnil český trh exportního financování?
Mírně roste počet rozpracovaných klubových úvěrů a znovu se oživují i některá teritoria jako například Turecko, Gruzie, Ázerbajdžán, Kazachstán, Kuba. Samozřejmě rovněž nadále rostou vývozy českých firem do Ruské federace. Jinak ovšem výrazné změny nepozoruji. Stále je tu ČEB (státem vlastněná Česká exportní banka) a komerční banky, které poskytují zahraničním importérům exportní úvěry buďto samostatně, nebo v klubech. A stále je ve hře EGAP, který velkou většinu těchto úvěrů pojišťuje.
Přibližte prosím postavení exportního financování v české ekonomice...
Podle mého názoru je stále poněkud nedoceněné, alespoň co se týká pozornosti sdělovacích prostředků i zájmu veřejnosti. Přitom význam exportu roste hlavně v poslední době, kdy trvá určitá krize v západní Evropě, respektive v eurozóně, a pro českou exportně orientovanou ekonomiku nabývají na významu východní trhy. Je dobře, že si to začínají uvědomovat zájmová sdružení našich průmyslníků a exportérů a také česká vláda spolu s jednotlivými rezortními ministerstvy.
Které typy úvěrů převažují? Je situace rozdílná v různých bankách a vyvíjí se nějak v čase?
Myslím, že ve všech hlavních exportních bankách v ČR je situace podobná. Všechny rády financují střednědobé a dlouhodobé exportní úvěry s pojištěním EGAP. A většina se ráda zúčastňuje klubových půjček společně s ČEB a s dalšími komerčními bankami.
Co podle vás žadatelé o exportní úvěr podceňují nebo nedoceňují?
Ti zkušenější dobře vědí, jak složité a časově náročné bývají obchodní jednání s partnery i schvalovací procesy v bankách. Méně zkušení žadatelé to někdy neumějí dobře odhadnout nebo předem nedocení potřebu sjednat odpovídající zajištění úvěru, na které budou napříště EGAP i banky klást velký důraz. Typickým modelem je kombinace dobré myšlenky projektu a slabého zahraničního investora.
Skupina Raiffeisen je silným regionálním hráčem působícím v řadě zemí střední a východní Evropy. Má to nějaký dopad na vaše klienty?
Na tomto trhu působíme už více než 25 let (skupina Raiffeisen do tehdejšího komunistického bloku vstoupila už v roce 1987 otevřením pobočky v Maďarsku) a trh tak dobře známe. Jsme typickým regionálním hráčem, který rozumí situaci na trhu a umí českým exportérům nabídnout produkty odrážející specifika jednotlivých zemí. Kromě toho, že má každá sesterská banka naší skupiny silný tým exportního i domácího financování ve své zemi, máme rovněž silnou podporu z vídeňské centrály a tamního útvaru Global Export Finance. Můžeme také využít specializovaných útvarů Bank Guarantees či Letters of Credit, které spolupracují se širokou sítí korespondenčních bank po celém světě.
Zhodnoťte prosím postavení Raiffeisenbank v exportním financování v České republice...
Odhaduji, že jsme někde okolo pátého místa mezi tuzemskými komerčními bankami, a to jak podle objemu, tak i podle počtu dosud profinancovaných exportních případů. Rádi bychom naši pozici dále posílili, pro což máme všechny předpoklady: odhodlaného akcionáře, silnou síť poboček nejen ve východní Evropě a také dobrý lokální tým, který patří k nejzkušenějším v České republice.
Jakému cílovému trhu dávají vaši klienti nejčastěji přednost?
Ve většině případů jde o země na východ a na jih od nás, tedy státy Společenství nezávislých států, Turecko, občas Střední východ a Balkán. Navíc se stále častěji objevuje Latinská Amerika. Rádi bychom naše současné portfolio rozšířili například o země za Kavkazem, jako jsou Ázerbájdžán a Gruzie, a prohloubili spolupráci s dovozci v Kazachstánu a v Latinské Americe. Obchody do některých těchto teritorií jsme již také zrealizovali.
Které obory financujete? Specializujete se na nějaké konkrétní produkty nebo služby?
Nejčastěji financujeme energetiku, všechna odvětví strojírenství včetně vývozu automobilů, dopravní infrastrukturu, farmaceutický průmysl, zdravotnictví, značkové potraviny a nápoje. Co se týká produktů, naší strategií je hledat pro klienta individuální řešení nejlépe vyhovující jeho potřebám. Nechceme prodávat produkty bez zohlednění kontextu celého obchodního případu. Rádi bychom byli pro klienty partnerem a budujeme s nimi dlouhodobý vztah.
Nenabízíme například akreditiv tam, kde se obchodní protistrany již dlouho znají, nebo předexportní úvěr tam, kde má klient k dispozici vlastní zdroje. V případě potřeby samozřejmě rádi exportérovi v rámci komplexního řešení nabídneme celou řadu produktů včetně předvývozního financování výroby anebo například záruky za nabídku či záruku za zádržné.
Chystáte pro své klienty v oblasti exportního financování nějaké novinky?
Klademe větší důraz na podporu středních firem, což se oproti velkým firmám projevuje především zjednodušenými podmínkami a zkráceným interním schvalovacím procesem.
Nově spouštíme i využití v praxi tzv. proexportních záruk ve spolupráci s Českou exportní bankou. Tyto proexportní záruky umožní nejen financování českého vývozce, ale zároveň bude možné financovat i subkontrakt mezi tímto exportérem a jeho českým subdodavatelem. Důležitý je také pravidelný osobní kontakt s klienty. Sami tak více aktivně jezdíme do regionů nebo pro ně pořádáme regionální exportní semináře, naposledy s vedením EGAP a s Asociací exportérů ve východních Čechách v září tohoto roku. Budeme v tom pokračovat i v průběhu roku 2014, kdy chceme společně s EGAP uspořádat další exportní konference.
Co dělá banku dobrou bankou pro exportní financování?
Položil jste mi docela těžkou otázku. V našem oboru silně převažuje lidský faktor nad moderními technologiemi. Za klíčové považuji zkušenosti, odbornost, spolehlivost, dobrou pověst a důvěru. Dlouhodobé mezilidské vztahy mezi exportéry, importéry a jejich „bankéři“ jsou asi to nejdůležitější. Jak se vše bankám daří ukazuje míra spokojenosti či nespokojenosti jejich klientů a také samotný počet úspěšně profinancovaných a včas splácených transakcí.
Miloš Večeřa působí již třetím rokem v pozici ředitele divize Trade Finance, Cash Management and Factoring v pražské centrále Raiffeisenbank. Současně zastává volenou funkci předsedy Komise pro exportní financování v České bankovní asociaci. V minulosti pracoval v manažerských funkcích v ČSOB, Crédit Lyonnaise, IFC a Chase Manhattan Bank. Je ženatý a má dvě děti.
