Jak zajistit přítomnost dostatečného počtu pracovníků k vyřízení mimořádné zakázky?
Navzdory rozšířené představě má konečné slovo v otázce čerpání dovolených podle zákona v zásadě zaměstnavatel. V praxi se většina zaměstnavatelů snaží v maximální možné míře přizpůsobit požadavkům svých zaměstnanců. Pokud jim to dovolí provozní důvody, určují zaměstnavatelé dobu čerpání dovolené po vzájemné dohodě se zaměstnanci, nebo dle předem určeného rozvrhu.
V případě situace popsané v úvodu má zaměstnavatel k dispozici výjimečné prostředky pro zajištění provozu. Má právo zaměstnanci určený termín čerpání dovolené zrušit či dokonce odvolat je z dovolené zpět do práce. Takový postup je u zaměstnanců pochopitelně velmi nepopulární, navíc se může zaměstnavateli prodražit. Ten totiž musí všem zaměstnancům, kterým změnil určený termín čerpání dovolené, nebo je z dovolené odvolal, nahradit náklady, které jim z toho důvodu bez jejich zavinění vznikly (např. stornopoplatky cestovní kanceláře, nebo náklady na předčasný návrat do zaměstnání).
Další možností jak situaci řešit je pokrýt zvýšenou potřebu práce zaměstnanci, kteří dovolenou naplánovanou neměli, a to pomocí přesčasů. Je však potřeba respektovat přísné limity, které pro práci přesčas stanoví zákoník práce. I tato možnost přináší zvýšené náklady pro zaměstnavatele, protože zaměstnancům náleží příplatky za práci přesčas.
Řešením je obvykle kombinace obou uvedených postupů. U klíčového pracovníka je pravděpodobné, že mu v takové situaci zaměstnavatel termín čerpání dovolené změní, nebo ho z dovolené odvolá. U zaměstnanců, kteří jsou zastupitelní, zaměstnavatel obvykle přistoupí k takovému kroku až v nejzazším případě, pokud není možné nařídit přesčasy ostatním zaměstnancům.
Nečekaná zakázka v době dovolených tak pro zaměstnavatele může znamenat zvýšené náklady, a zaměstnavatel by s nimi měl počítat při rozhodování o tom, zda takovou zakázku přijme.
Autorka je advokátka z kanceláře Baker & McKenzie
