O prvním návrhu, který implementuje zejména požadavky evropské směrnice, jsme již informovali. Tento návrh již prošel prvním čtením ve sněmovně (číslo tisku 214).
Mezi hlavní změny této novely patří:
Zavedení druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty
Návrh novely předpokládá zavedení druhé snížené sazby daně. Vedle současné patnáctiprocentní by tak v budoucnu mohla být aplikována rovněž sazba ve výši deseti procent. Tato druhá snížená sazba se má uplatnit v případě nenahraditelné dětské výživy, léků a knih, tak jak je uvedeno v příloze zákona. S ohledem na text směrnice nepřichází vláda s návrhem, aby některá ze snížených sazeb byla nově uplatňována i u dětských plen.
Zavedení kontrolního výkazu
Od 1. ledna 2016 by měl být dle návrhu zaveden tzv. „kontrolní výkaz“. Povinnost předkládat společně s daňovým přiznáním i kontrolní výkaz by se vztahovala na všechny plátce, pokud uskutečnili či přijali zdanitelné plnění v tuzemsku. Tuto povinnost by neměly osoby identifikované k dani a neplátci. V rámci výkazu by plátci měli uvádět detailní informace o přijatých či poskytnutých zdanitelných plněních (včetně záloh) podle jednotlivých daňových dokladů. Výkaz by nezahrnoval transakce, v jejichž rámci byl vydán pouze zjednodušený daňový doklad.
Zároveň s tím má být zrušena povinnost předkládat správci daně některé další evidence, které jsou v souvislosti s režimem přenesené daňové povinnosti v současné době podávány společně s daňovým přiznáním (vztahuje se na investiční zlato, stavební práce, šrot apod.).
Změny v režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku
Návrh novely rozšiřuje uplatnění režimu přenesené daňové povinnosti na dodání vybrané nemovité věci, pokud se plátce rozhodne uplatnit daň podle § 56 odst. 4 zákona o DPH.
Zároveň se navrhují dvě možnosti, jak ze strany státu zavést dočasný režim přenesení daňové povinnosti.
U vybraných plnění by bylo možné zavést režim přenesené daňové povinnosti nařízením vlády. Tak by tomu bylo například v případě dodání plynu a elektřiny obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2 zákona o DPH, dodání certifikátů plynu a elektřiny, poskytnutí telekomunikačních služeb, převodu povolenek na emise skleníkových plynů, dodání mobilních telefonů, zařízení s integrovanými obvody, dodání herních konzolí, tabletů a laptopů, dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, dodání surových či polozpracovaných kovů, včetně drahých kovů.
Druhou možností by měl být tzv. mechanismus rychlé reakce. V tomto případě by se používání uvedeného režimu stanovilo nařízením vlády a omezilo na dobu maximálně devíti měsíců, a to u plnění, u nichž Evropská komise za účelem boje proti daňovým únikům potvrdila, že proti jejich použití při dodání konkrétního zboží nebo poskytnutí dané služby nemá námitky. Rozsah plnění, která by mohla být pokryta mechanismem rychlé reakce, není konkrétně stanoven a může být průběžně rozšiřován.
Další změny
Některé další změny reagují na nepřesnosti a nejasnosti, které vznikly implementací novely k 1. lednu 2014 zejména v oblasti nemovitostí. Lze očekávat že tato oblast bude v rámci připomínkového řízení dále komentována a dozná dalších změn.
Výše obratu pro povinnou registraci se nebude snižovat
Navrhuje se zrušit snížení výše obratu pro povinnou registraci plátce z 1 mil. Kč na 750 tis. Kč. Zároveň mají být zrušeny i body právní úpravy bezdlužnosti obsažené v zákoně č. 458/2011 Sb.,
o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa.
Zdroj: KPMG
ČTĚTE TAKÉ:
→ Tři novely zákona o DPH s účinností od 1. ledna 2015
V průběhu roku 2014 předložilo ministerstvo financí tři návrhy novel zákona o dani z přidané hodnoty, které by měly nabýt účinnosti od 1. ledna příštího roku.
→ V registru nespolehlivých plátců DPH uvízlo pohříchu třináct velkých ryb
Registr nespolehlivých plátců DPH, který vznikl jako opatření proti daňovým únikům, a po roce a půl fungování postupně začíná plnit svou funkci.
