Návrh zákona nemá za cíl zabavit nelegálně nabytý majetek, nýbrž zdanit nepřiznané a utajené příjmy. V zásadě se nepočítá se zavedením nové plošné povinnosti pro daňové poplatníky, např. v podobě majetkových přiznání. Pouze ten daňový subjekt, který bude správcem daně vyzván, bude povinen vysvětlit rozdíl mezi svým jměním a příjmy vykázanými v daňových přiznáních. Možnost vyzvat poplatníka k prokázání příjmů bude dále omezena na případy, kdy rozdíl mezi deklarovanými a skutečnými příjmy bude na základě předběžného posouzení správce daně přesahovat limit 10 mil. Kč.
Pokud by poplatník nebyl schopen prokázat původ svých příjmů a odhadovaná výše stanovené daně by byla vyšší než 2 mil. Kč, pak by správce daně odhadl výši příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku (stanovení daně podle pomůcek). Současně by mu předepsal penále až ve výši 100 %.
Pokud poplatník své tvrzení nedoloží a zároveň již uplynula lhůta pro stanovení daně, navrhuje ministerstvo uplatnění fikce nabytí nezdaněného majetku v posledním zdaňovacím období.
Změna trestního zákoníku bude spočívat v zavedení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. Pokud poplatník odmítne splnit tuto povinnost, či v prohlášení uvede úmyslně nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, může být toto jednání kvalifikováno jako trestný čin postihovaný peněžitým trestem, zákazem činnosti či dokonce až odnětím svobody na jeden rok až čtyři léta.
Zákon primárně cílí na příjmy poplatníků daně z příjmů fyzických osob, avšak z důvodu zamezení vyhýbání se daňovým povinnostem skrze právnické osoby (např. svěřenské fondy) bude možné vyzvat i poplatníka daně z příjmů právnických osob.
Zdroj: KPMG
