Česká bankovní asociace provedla Studii o konkurenceschopnosti bankovního sektoru, která analyzuje jeho stav a směřování v kontextu rozvoje české ekonomiky. Na odborném workshopu ji 27. 3. v Praze prezentoval kolektiv autorů studie vedený Luďkem Niedermayerem, předsedou vědeckého grémia ČBA, dále ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba, člen NERV Michal Mejstřík a prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Ekonomika a finanční sektor
Vývoj finančního sektoru je úzce provázán s vývojem ekonomiky. Ovlivňuje jej řada faktorů jako je růst a struktura ekonomického vývoje, otázky zakotvení práva a jeho realizace, dále politická rozhodnutí či chování klientů v oblasti úspor a získávání finančních zdrojů. Vedle faktorů jako je tradice je toto chování výrazným způsobem determinováno makroekonomickým prostředím, stabilitou cen, vývojem kurzu nebo kredibilitou země.
Podstatným faktorem, který ovlivnil celou ekonomiku i finanční sektor, bylo postupné sbližování ČR s Evropskou unií a posléze vstup ČR do tohoto uskupení.
Konkurenční schopnost finančního sektoru
Konkurenceschopnost finančního sektoru patří k základním předpokladům rozvoje naší ekonomiky. Klíčovým parametrem finančního sektoru v domácích podmínkách je jeho schopnost zajišťovat potřeby naší ekonomiky, podporovat či naopak brzdit její rozvoj. Vývoj českého finančního systému je spjat s postupem transformace naší ekonomiky v posledních dvaceti letech. Přístup k české bankovní licenci byl a je poměrně otevřený, dokládá to rozvoj nových bank, v současné době vlastní licenci 44 subjektů. Jsme také svědky přístupu evropských bank na trh v rámci jednotné licence.
Studie analyzovala postupy, které ukazují na míru konkurenčního prostředí v bankovním sektoru. „Vysoká úroveň konkurence existuje na trhu hypoték a úvěrů nefinančním podnikům, roste konkurence i u spotřebitelských úvěrů, kreditních karet a vkladů obyvatel,“ uvedl Luděk Niedermayer, vedoucí kolektivu autorů studie.
Posilují malé a střední banky
Indexy koncentrace na trhu ukazují obecně klesající trend koncentrace na trhu bankovních produktů. Došlo k poklesu koncentrace na trhu hypotečních úvěrů na bydlení v kontrastu dlouhodobého trendu vývoje koncentrace na trhu úvěrů ze stavebního spoření.
Zajímavým vývojem prochází tržní koncentrace v segmentu spotřebních úvěrů poskytovaných bankami úvěrů z kreditních karet a debetních zůstatků na běžných účtech obyvatelstva. Naopak koncentrace na trhu vkladů ze stavebního spoření je dlouhodobě prakticky neměnná, zatímco na trhu netermínovaných vkladů obyvatelstva a živnostníků dochází od roku 2008 k jejímu výraznému naředění a u termínovaných vkladů téže klientské skupiny naopak k mírnému nárůstu. Postupně také rostou debetní zůstatky na běžných účtech obyvatelstva. Tento vývoj naznačuje, že konkurence na bankovním trhu je na vysoké a zvyšující se úrovni.
Skupina „velkých bank“ si sice uchovává hlavní postavení na trhu, ale její podíl na celkových vkladech a úvěrech se postupně snižuje (od r. 2006 se podíl velkých bank na hrubých úvěrech snížil o 10 procentních bodů). Výrazně posiluje i role středních a malých bank (jak ve firemním, tak retailovém segmentu).
Poskytování uvěrů a příspěvek ke konkurenceschopnosti ČR
Po restrukturalizaci a nezbytné konsolidaci bankovního systému během první dekády nového tisíciletí docházelo k rychlému růstu úvěrů i bankovních produktů. Recese v letech 2008 až 2009 se stejně jako jinde v EU promítla i do vývoje úvěrové emise. „Pokles objemů nových úvěrů během krize byl způsoben primárně poklesem úvěrovatelné poptávky po úvěrech v období ekonomického poklesu a následné nejistoty,“ vysvětlil Luděk Niedermayer a dodal: „I v době opětovného zpomalování ekonomiky v druhé polovině roku 2011 rostl objem bankovních úvěrů rychleji než HDP (+5,97 % meziročně k 31. 12. 2011). Dostupnost úvěrů tak nadále podporuje růst ekonomiky“.
Omezování úvěrové aktivity bank v ČR nebylo v evropském kontextu v době recese nijak výjimečné. V době největšího ekonomického poklesu zažívalo propad úvěrů nefinančním podnikům dvacet zemí EU. V současné době je stagnace úvěrování patrná ve více než desítce těchto zemí. Zajímavé je, že v České republice se pokles úvěrování vůbec neprojevil v segmentu domácností, kde pokračoval růst hypotečního financování i v době recese.
Banky věří ve své zdraví
Celkově data naznačují, že po silném růstu úvěrů před počátkem krize je změna trendu i možný pomalejší růst v případě překonání krize ekonomiky spojený méně s chováním bank a mnohem více odráží reálné podmínky v ekonomice. Nejen dostupnost, ale i cena úvěrů je podstatná pro vývoj ekonomiky a data ukazují, že české podniky mají srovnatelné podmínky financování s podniky v eurozóně, což mimo jiné snižuje atraktivitu pro ekonomiku rizikového financování v cizích měnách.
Krize v letech 2008 až 2009 ukázala na vysokou stabilitu bankovního sektoru, který ji přečkal bez potřeby pomoci od státu a zachoval si vysokou odolnost i pro následující roky. „Zdraví a výkonnost bankovního sektoru přispívají ke stabilitě a důvěře v ekonomiku ČR i v zahraničí a výrazně se tak podílejí na její konkurenceschopnosti“ uzavřel L. Niedermayer.
Optimismus ve sféře bankovního sektoru podporuje i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Slovy svého ministra Martina Kuby představilo Strategii konkurenceschopnosti a vznik rady vlády pro tuto oblast. Ministerstvo se snaží propojit státní správu napříč ministerstvy a podnikatelským sektorem.
