Důvodem navrhované novely je zpřesnění a zjednodušení znění zákona a dále odstranění nerovného postavení těch výdělečně činných osob, které v současnosti nejsou účastny nemocenského nebo i důchodového pojištění. Ve svém důsledku tak navrhovaná změna představuje do budoucna i řešení problematiky souběhu funkcí v orgánech společností a zaměstnání. Tato problematika byla v nedávné době předmětem rozsáhlé diskuse, a to především v reakci na některá rozhodnutí soudů. Dle navrhovaných přechodných ustanovení by tato změna neupravovala účast na nemocenském a důchodovém pojištění u tzv. souběhů před účinností novely.
Ministerstvo navrhuje, aby společníci a jednatelé společností s ručením omezeným byli znovu účastni nemocenského pojištění. Ti byli od roku 2009 ze systému nemocenského pojištění vyloučeni a nemohli se nemocensky pojistit ani dobrovolně. Absolutní novinkou je navrhované zavedení účasti na nemocenském i důchodovém pojištění pro členy kolektivních orgánů právnických osob (např. členy představenstva akciových společností). Od roku 2008 podléhá odměna členům statutárních orgánů zdravotnímu pojištění, s účinností od 1. ledna 2012 by pak podléhala i pojištění nemocenskému a důchodovému. V této souvislosti opět vyvstává otázka, zda tato změna nebude doprovázena i změnou v oblasti daně z příjmů právnických osob, neboť ministerstvo financí již dříve ve svých tezích nového zákona o daních z příjmů připustilo možnost, že by takovéto odměny byly pro společnost daňově účinné. Podle návrhu by se okruh nemocensky pojištěných osob měl rozšířit i o komanditisty komanditní společnosti a členy družstva, likvidátory a prokuristy, pokud se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti dle zákona o daních z příjmů. Tyto osoby by měly být nově účastny rovněž důchodového pojištění (kromě komanditistů a členů družstva, kteří jsou účastni důchodového pojištění dle stávající právní úpravy).
Další novinkou návrhu je, že nemocenskému a důchodovému pojištění by podléhaly i dohody o provedení práce (doposud se na ně nevztahuje ani zdravotní ani sociální pojištění), a to za předpokladu, že by přesáhly hranici 5 000 Kč. Zde by opět byla návaznost na zákon o daních z příjmů, podle něhož příjmy do této hranice podléhají srážkové dani, a tudíž z důvodu snadné spravovatelnosti by nepodléhaly také pojištění.
Podle návrhu by nemocenskému a důchodovému pojištění měli nově podléhat rovněž vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob, které jsou v Česku zapsány v obchodním rejstříku, pokud evropské předpisy nebo bilaterální smlouvy o sociálním zabezpečení nestanoví jinak. Návrh obsahuje další změny například v podmínkách účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění, ve výpočtu dávek nemocenského pojištění, v podmínkách nároku na ně, v povinnostech zaměstnavatelů v nemocenském pojištění a v rozšíření a upřesnění správních deliktů.
Zdroj: KPMG
