Nejčastěji ztrácejí čas na sociálních sítích, čtením zpráv, soukromou on-line komunikací a nákupy. Firmy mohou i po startu GDPR monitorovat zaměstnance, jak využívají počítače. Zjišťování obsahu komunikace, např. e-mailů, je ale obhajitelné jen v mimořádných případech.
Zaměstnanci na počítačích a mobilech promrhají 65 minut denně, což je o čtyři minuty více než v roce 2017. Převedeno do průměrné hrubé mzdy zaměstnance zaměstnavatel denně tratil 192 Kč za to, že si zaměstnanec nakoupil on-line nebo se pobavil s přáteli na sociálních sítích.
Promrhaného pracovního času však může být výrazně více, protože analýza společnosti truconneXion se zabývá pouze mimopracovní činností na firemních zařízeních. „Nepracovní činnost se přesunula na chytré telefony, které dnes umějí totéž co počítače, ale flákání se na nich dá lépe skrýt před nadřízenými,“ komentuje to Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.
Tyto statistiky se ovšem týkají jen zaměstnanců, u nichž je výpočetní technika hlavním pracovním nástrojem, tedy především kancelářských profesí. Ztráty zaměstnavatelů ale každoročně rostou a na tomto růstu se podílejí dva důležité faktory. Tím prvním je dosavadní vytrvalý růst mezd, druhým je stále větší závislost lidí na mobilních telefonech. Je totiž patrná i stále rostoucí závislost lidí na sociálních sítích a potřebě být neustále on-line.
Úskalí sledování
Prvním popudem zaměstnavatele by mohlo být sledování pracovní činnosti, tak aby mrhání časem odhalil. Je však třeba věnovat pozornost aktuální legislativě, která chrání i soukromí zaměstnanců.
Monitoring je možný i po začátku účinnosti nové legislativy na ochranu osobních dat (GDPR), ale musí existovat oprávněný zájem. „Firmy nyní musejí přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele zůstane například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků,“ říká Jan Tomíšek, expert na ochranu osobních údajů a soukromí z advokátní kanceláře Rowan Legal.
V praktické rovině je tedy možné monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají. Monitoringem lze zabránit svévolnému stažení zavirovaného softwaru či pirátských kopií hudby a filmů, které mohou firmu kriminalizovat z pohledu autorských práv. Schopnost prokázat, jaký uživatel se dopustil například stažení nelegálního softwaru nebo hudby, je v tomto případě oprávněným zájmem. Podobně je možný i monitoring využívání kancelářských aplikací či tiskáren, které sleduje jejich využívání. Naopak těžko obhajitelné by bylo zjišťování obsahu souborů, například textových dokumentů či e-mailů. „Zde už by šlo o značný zásah do soukromí zaměstnanců, který z hlediska prevence není nutný. Výjimkou jsou odůvodněné kontroly, například za účelem preventivně zamezit zneužívání počítačů, o jejichž možnosti by měli být pracovníci informováni například firemní směrnicí,“ uzavírá expert na ochranu osobních údajů Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník·Nigrini·Kipiel.
