Využití a dopady nového občanského zákoníku (NOZ) a zákona o obchodních korporacích (ZOK) po roce a půl zhodnotila pro KPMG Legal více než stovka představitelů vrcholného managementu českých firem.
Nová úprava soukromého práva nabyla účinnosti 1. ledna 2014 a po roce a půl jejího působení ji pozitivně hodnotí 40 % společností. Negativní dopady naopak pociťuje 23% respondentů. Novou právní úpravu pozitivně vnímají spíše akciové společnosti (49%), většina z nich se zákonu o obchodních korporacích už podřídila jako celku, nebo se tento krok chystá učinit (v součtu jde o 91 % dotázaných firem), mezi s.r.o. je to 84%. Méně z nich také uvádí, že změny vnímají jako pozitivní. „Je to zřejmě dáno tím, že akciové společnosti jako korporace se složitější vnitřní organizační a řídící strukturou o něco více pocítily významnou liberalizaci, kterou české korporátní právo prošlo,“ hodnotí nálady podnikatelů Martin Kofroň, vedoucí advokát KPMG Legal.
Nové instituty mnohem více využívají nově zakládané společnosti, které je mají k dispozici již ve fázi strukturování a nejsou zatíženy předchozí historií. Nové možnosti vnitřního uspořádání a řízení se zákonitě mnohem méně využívají v dříve založených firmách se zaběhnutými procesy. Nicméně i tyto společnosti ve valné většině využily tzv. generální opt-in neboli úplné podřízení se zákonu o obchodních korporacích jako celku.
Nové instituty
Z nových institutů společnosti velmi kladně ohodnotily možnost vytvoření různých druhů akcií. „Navzdory pozitivnímu hodnocení je ale jeho využívání v praxi zatím spíše ojedinělé. Můžeme však očekávat, že využívání tohoto nástroje, který je vhodný například pro řešení situací v rámci rodinných či jiných holdingů, v následujících letech poroste,“ odhaduje Martin Kofroň. Další novinku – volbu právnické osoby členem orgánu společnosti – využilo nebo zvažuje 11 % firem, většinou jde o akciové společnosti (16 %). Větší zájem projevují firmy s více společníky a společnosti, na nichž se majetkově podílejí pouze české osoby. Kromě toho možnost přechodu z dualistického řízení společnosti na systém monistický už využila každá šestá akciová společnost účastnící se průzkumu a dalších 10 % o přechodu uvažuje.
Z průzkumu také vyplynulo, že více než třetina vrcholných představitelů firem nemá podle svých slov dostatek informací ke zhodnocení stavu legislativy. „Mnohé z nich evidentně a celkem oprávněně cítí, že je ještě příliš brzy, aby dokázaly posoudit dopady rekodifikace na své obchodní aktivity,“ dodává Martin Kofroň. Naopak informovanost o změnách v českém korporátním právu je obecně velmi vysoká, nedostatek informací pociťuje u jednotlivých konkrétních institutů pouze mezi 2 a 7 procenty společností.
Pozn.: Sběr dat proběhl v březnu 2015 mezi 123 představiteli top managementu českých společností. Otázky se týkaly jak obecného vnímání dopadů rekodifikace soukromého práva, tak i využívání konkrétních možností, jež nová právní úprava přinesla.
