V Česku se množí případy podvodů spojených se získáním legálního softwaru. V nejnovějším případě jsou podnikatelé vystaveni hrozbě, že se smluvně zavážou zaplatit až 24 tisíc korun za software, který je běžně poskytován zdarma. Podvodníci se začínají zaměřovat výhradně na firmy. Dříve byly podvody a pirátství doménou domácích uživatelů.
Protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance) varuje před klamavými „fakturami“ rozesílanými společností Office servisní a distribuční s.r.o. Tato firma nabízí za vysokou úplatu software, který je normálně dostupný zdarma, a dále neurčité asistenční služby. „Nabídka se snaží vyvolat dojem, že jde o relativně nízké licenční poplatky za kancelářský balík Microsoft Office, a to zejména použitím logotypu písma, který je s tímto produktem spojován. Navíc se snaží zaštiťovat logem protipirátské organizace SIIA a tím dát sdělení punc serióznosti,“ varuje Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA, která sdružuje přední světové výrobce softwaru.
Chvíle nepozornosti stojí tisíce
Zasílaná listina přitom není fakturou, nýbrž obchodní nabídkou. Zaplacením částky 2940 Kč kupující vstupuje s nekalým prodejcem do smluvního vztahu a souhlasí s nevýhodnými podmínkami prodejce. „Z těch vyplývá, že firma se zavazuje k dalším splátkám v celkové výši 8820 korun a prodloužení smlouvy na 12 měsíců s automatickým prodloužením na další rok. Chvíle nepozornosti tak může kupujícího stát téměř 24 tisíc korun,“ upozorňuje Hlaváč. Skeny klamavé nabídky jsou k dispozici zde. Formulář byl záměrně rozesílán v době dovolených, kdy si firmy musí vystačit s omezeným počtem pracovníků, a je proto vyšší pravděpodobnost, že dojde omylem k zaplacení a akceptaci nevýhodných obchodních podmínek.
Proti nekalému jednání prodejce vystoupila i společnost Microsoft, která se cítí jednáním firmy značně poškozená. Společnosti Microsoft se totiž ozvala řada firem, které si chtěly pravost podezřelé nabídky ověřit. Klamavá nabídka se totiž snaží vzbudit zdání, že nabídka se týká populárního kancelářského balíku Microsoft Office.
Pirátský software nabízí také organizované zločinné skupiny
Organizovaný zločin a nekalé podnikatelské praktiky se začínají etablovat i v oblasti softwarového pirátství. V minulosti totiž bylo pirátství výhradně doménou jednotlivců, kteří je praktikovali pro vlastní potřebu. Případně se piráti zaměřovali na „prodej“ kradeného softwaru domácnostem. „S tuzemskými organizovanými piráty jsme se dříve setkávali výjimečně. Nyní řešíme několik případů ročně. Aktivity organizovaných pirátů mohou poškodit stovky i tisícovky uživatelů a škoda se může vyšplhat do desítek milionů korun,“ říká Jan Hlaváč.
Nově se někteří podvodníci či organizovaní piráti zaměřují výhradně na firmy. „Obvykle nabízejí kradený komerční software za velmi nízké ceny a snaží se vzbudit zdání, že se jedná o legální software. Novinkou jsou klamavé nabídky, které se snaží z firem vylákat vysoké částky za neurčité služby či za software, který je běžně dostupný zdarma,“ říká Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance), která sdružuje přední světové výrobce softwaru. V Česku je v počítačích instalováno 36 procent softwaru nelegálně, přičemž míra pirátství klesla již třetím rokem o procentní bod. Hodnota ukradeného softwaru představuje 3,7 miliardy korun.
Kupovat podezřele levný software je nebezpečné
BSA doporučuje firmám, aby kupovaly software pouze z ověřených legitimních zdrojů. „Nedoporučujeme reagovat na jakékoli nabídky podezřele levného softwaru, ať už jsou doručeny e-mailem nebo poštou, téměř vždy jde o podvod,“ doporučuje Jan Hlaváč. Piráti šíří nelegální software také prostřednictvím falešných internetových obchodů a aukčních portálů. Falešné internetové obchody jsou přitom k nerozeznání od těch skutečných, které nabízejí legální software.
Podvodníci totiž značně investují do profesionálního provedení obchodů i nabídek a snaží se vzbudit zdání legitimity. „Nabízejí řadu služeb, které by jim mohl závidět lecjaký legální obchod – rychlou zákaznickou podporu a zejména snadné zaplacení různou formou, od bankovních převodů až po platby kreditní kartou,“ řekl Jan Hlaváč. Tyto gangy se navíc podílejí na další on-line kriminalitě. „Nejčastěji jsou zapojeny do tunelování bankovních kont prostřednictvím ukradených dat získaných z uskutečněných prodejů nelegálního softwaru. Angažují se také v zasílání nevyžádaných e-mailů. Tímto způsobem totiž své oběti nejčastěji oslovují,“ vyjmenoval Jan Hlaváč.
Podvedení kupci riskují stejný postih jako protřelí piráti
Nelegální software pořízený za úplatu představuje stejné riziko, jako kdyby byl vědomě stažen zdarma z nelegálního zdroje. Takto pořízený software není legální a není možné se vyhnout případné právní odpovědnosti, varuje BSA. „Uživatel podstupuje stejná rizika jako protřelí piráti. To, jestli se uživatel stal obětí podvodu, či si stáhl nelegální software úmyslně, rozhodne obvykle až soud. Dále je zde i riziko virové nákazy a ztráty osobních dat či zneužití důvěrných informací. Software z neautorizovaných zdrojů totiž může být upraven s cílem uživatele poškodit,“ varoval Jan Hlaváč.
Stahování nelegálního softwaru z internetu je v Česku velmi rizikové rovněž kvůli neznalosti zákonů. I jediné stažení může totiž vést k policejnímu stíhání. Lidé si často myslí, že pokud software pouze stahují a nesdílejí jej s ostatními uživateli, jsou právně nepostižitelní. To je ale obrovský omyl. „I pouhé stažení nelegálního softwaru se v Česku považuje za porušení práv autorů. Zatímco nelegální stahování filmů a hudby zákon přímo nepostihuje – protizákonné je pouze jejich sdílení –, u softwaru tomu tak není. Policie tedy může notorické stahovače chytit právě na stahování nelegálního softwaru,“ důrazně upozorňuje Jan Hlaváč.
Za pirátství hrozí vysoké tresty
Nehraje přitom roli, zda uživatel věděl, že stahuje nelegální software: „Stahovat software z pochybných zdrojů, jakými jsou peer-to-peer sítě, či služeb jako RapidShare je proto velmi nebezpečné,“ dodal Hlaváč. BSA kvůli tomu doporučuje stahovat software pouze z legitimních ověřených zdrojů, například ze serverů www.stahuj.cz, www.GigaMania.cz či www.slunecnice.cz.
Pokud se přečiny proti autorskému právu dostanou k soudu, tresty mohou být velmi přísné. Soud může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše sedmi let. Dále hrozí nutnost uhradit škodu způsobenou výrobcům softwaru. „Ti se mohou domáhat vysokých finančních kompenzací až ve výši dvojnásobku ceny nelegálně užívaného softwaru,“ uzavírá Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.
Zdroj: BSA
Zdroj: © Claudia Nagel - Fotolia.com
