Z výzkumu však ale vyplývá, že mnoho pracovníků bez vysokoškolského vzdělání přebírá iniciativu a učí se digitálním dovednostem potřebným pro pracovní místa budoucnosti – což poskytuje podnikům příležitost přehodnotit požadavky na zaměstnance.
Tradičně nemohli pracovníci získat práci ve firmě bez – minimálně – vysokoškolského vzdělání. Souboj o technologické talenty však hraje při náboru zaměstnanců stále větší roli, proto se některé organizace přiklánějí k zaměstnávání nevyužitých talentů – včetně těch bez vysokoškolského vzdělání. Z toho mohou těžit pracovníci, pro které bylo dříve obtížné prosadit se v oboru bez tradičních, na technologie zaměřených vysokoškolských titulů a certifikací.
Údaje z globálního indexu digitálních dovedností naznačují, že tento druh náboru je pro odvětví výhrou, protože tito pracovníci se pravděpodobně také aktivně rekvalifikují a zvyšují si kvalifikaci ve volném čase, aby podpořili své cíle. Více než polovina (51 %) pracovníků plánuje osvojit si nové digitální dovednosti, od zadávání dat po vývoj aplikací, které jim pomohou v kariérním postupu. Na 17 % se hodlá naučit nové dovednosti, jež povedou k jiné kariérní dráze v jejich současné společnosti, a 14 % k zahájení nové pracovní dráhy mimo současnou organizaci.
Zvyšování kvalifikace se projevuje na globální pracovní síle
Globální index digitálních dovedností sice ukazuje, že pouze 14 % lidí bez vysokoškolského vzdělání se cítí být pokročilými ve svých digitálních dovednostech, ale toto procento se zřejmě zvýší kvůli mikrokreditům a online certifikacím. Náboráře to může přimět k tomu, aby přezkoumali způsob hodnocení kandidátů, protože rozdíl v připravenosti mezi tradičně vzdělanými a samostudovanými pracovníky se zmenšuje. Zejména pracovníci z generace Z mají tendenci mít široké spektrum vzdělání, často proto využívají možnosti seberozvoje, a vytvářejí si tak nové kariérní cesty.
Nyní je následují ale i další generace a zaměstnanci na střední a vyšší úrovni se rozhodují pro změnu kvůli možnostem růstu. V roce 2021 ukončilo zaměstnání kvůli změně profese 53 % zaměstnaných dospělých a 45 % z těchto pracovníků bylo ve věku třicet let a více.
Nové vzdělávací příležitosti pro studenty, kteří neusilují o vysokoškolské vzdělání
Článek vyšel v tištěném vydání časopisu CFOworld 1/2023. Pokud si časopis chcete přečíst celý, můžete si ho koupit i v digitální formě.
Kromě tohoto článku v něm najdete i příspěvky o českých trendech v platbách pro tento rok, podrobně jsme se věnovali úskalím a možnostem, které nabízí umělá inteligence, nebo třeba top trendům pro oblast infrastruktury.
Většina respondentů (82 %) plánuje získat nové dovednosti, které jim pomohou v rozvoji jejich kariéry – nebo začít novou. Podniky, vlády, vzdělávací instituce a komunity se tak mohou spojit, aby podpořily chuť lidí učit se tím, že vytvoří vzdělávací společenství a podpoří edukační programy. V čele této činnosti mohou spojit své odborné znalosti s růstem trhu zejména univerzity. Žádané dovednosti na pracovišti – například technologie spolupráce a kybernetická bezpečnost – se ve vysokoškolském vzdělávání nevyučují. Spolupráce s podniky při jejich výuce tak pomáhá univerzitám a vysokým školám zvýšit – ne-li udržet – počet studentů a vytváří lepší přístup k programům STEM a digitálním zručnostem, které může studovat každý.
Společnosti hledají nevyužité talenty
Potřeba digitálních dovedností u pracovní síly vytváří mezi společnostmi větší konkurenci při najímání a udržení talentů. V Evropě však 90 % zaměstnavatelů vyžaduje, aby měli pracovníci alespoň základní úroveň digitálních znalostí, zatímco jen 60 % občanů starších šestnácti let jimi opravdu disponuje.
Počet pozic vyžadujících digitální dovednosti roste a rozšiřují se i nové cesty k jejich získání. Proto podniky mohou přehodnotit požadavky na vzdělání, které jsou pro potenciální pracovníky překážkou. Přehodnocení budoucích studijních programů, jejich významu pro přístup k odborné přípravě a jejich dopadu na přípravu lidí pro pracovní místa budoucnosti by mohlo být průlomem v objevování talentů.
