Výmluvný podtitul letošního ročníku zněl Role procurement manažera ve Společnosti 4.0 a celému programu dominovala otázka dopadu, jaký má na tuto roli digitalizace a umělá inteligence. Přinese lepší výsledky, nebo černý scénář nadbytečnosti? „V roce 2009 si nákupčí mysleli, že jejich role ve firmách vzroste, protože firmy budou klást důraz na snižování nákladů a oni se tak dostanou více ke slovu. Opak byl pravdou – oddělení procurementu bylo ve většině případů to první, kde se snižovaly stavy,“ komentoval Robert Sobčák z Asociace Procurementu přístup ilustrující dlouhodobé podceňování potenciálu procurementu. David Toms, vedoucí nákupu společnosti Linet k tomu dodal: „U nás se role procurementu mění v závislosti na aktuálních potřebách. Dříve jsme spadali pod techniku, aby naši konstruktéři znali nákladovost materiálů, v době krize jsme byli pod finančním oddělením, pak jsme byli rozhádaní s výrobou, tak jsme úzce spolupracovali s ní, abychom dosáhli shody.“ Zakladatel a spolumajitel společnosti Sklizeno David Kukla je zároveň šéfem nákupu právě proto, že si podle svých slov uvědomuje klíčovou úlohu tohoto oboru.
Nositelé hodnoty
Kukla byl zároveň poněkud specifickým zástupcem v panelové diskuzi druhého bloku, která se mj. dotýkala automatizace a umělé inteligence. Zatím co se většina účastníků shodla na nutnosti zefektivnění řady procesů – Jan Trbušek za Siemens dokonce uvedl, že společnost má díky robotům do budoucna v plánu snížit v globálním měřítku počet nákupčích o polovinu – David Kukla si posteskl, že ve Sklizenu je to občas k ničemu: „Máme na to implementované systémy, spousta dodavatelů však nemá odpovídající technologie na své straně. Takže my je pak u nás stejně nemůžeme využívat.“ Další zástupce Asociace Procurementu, Pavel Uksa, sdílel svůj pohled na využití některých technologií, když komentoval elektronické aukce. „To je příklad, který zabíjí procurement a devalvuje jeho přidanou hodnotu. Elektronickou aukci může v podstatě dělat i vrátný.“ Subodh Kumar souhlasil, že jednostranný pohled na automatizaci potlačuje důležitost vyjednávacích schopností nákupčích, pokud je nutí jen sedět u počítače, místo aby byli v terénu.
Východisko z nastupující skepse, zda přece jen lidské nákupčí postupně zcela nahradí roboti, shrnul Marcell Vollmer ze SAP Ariba. „Roboti mohou pomoci s mechanickými úkony a nákupčím se tím uvolní ruce pro získávání přidané hodnoty a mohou být iniciátory inovací. Tim Cook také začínal jako nákupčí. A byl to on, koho napadlo objednat pro iPhone odolnější displeje. Pořád je co vylepšovat. Jak je možné, že stále existují firmy, kde se faktury posílají poštou, aby je adresát vyndával z obálky a scanoval do počítače?“ Vizi dobře doplnil Martin Hejl ze společnosti Thimm Packiging, který mluvil z pozice dodavatele o vlastních zkušenostech s procurement manažery: „Dnes už z daleka nejde jen o porovnávání čísel v excelovské tabulce. Mimo jiné i proto, že cena není jediným a hlavním kritériem výběru dodavatele. Správného nákupčího zajímají technologie a dokáže vnímat cenu obalového materiálu v rámci celého hodnotového řetězce. Tedy že dražší obal může přinést časovou úsporu při procesu balení nebo snížení rizika úrazu.“ Zajímavý pohled na roli nákupčího v duchu předchozích myšlenek o přidané hodnotě přinesl také Vít Sychra z Microsoftu. Procurement tu slouží jako podpora pro interní zákazníky, kterým na základě znalosti jejich potřeb dodává takové nástroje, aby byli schopni si co nejjednodušeji vyřídit objednávky, a sami se tak vlastně stávají nákupčími.
Mládí vpřed! Nebo ne?
Jedním z aspektů lidského faktoru mimo vstupující robotizaci byla také generační otázka. Subodh Kumar radil přítomným, aby si vychovávali mladé nezkušené absolventy a předávali jim vyjednávací schopnosti. „Tito nováčci nás se svou odvahou strčí do kapsy,“ dodal. Odvrácenou stranu mince ovšem ukázalo několik anonymních dotazů, které se během diskuze objevily v aplikaci Sli.do. „Pracuji jako nákupčí v nadnárodní společnosti už 15 let a mé znalosti a zkušenosti začínají spíš vadit, protože nesouhlasím s některými korporátními změnami. Co s tím?“ nebo „Patří snad starší nákupčí do starého železa? Kam se tedy vrtnout, když jsem ve svém věku pro většinu potenciálních zaměstnavatelů překvalifikovaný?“ Analytik trhu práce ze skupiny LMC Tomáš Ervín Dombrovský podpořil tyto ohlasy čísly a jeho poselství se týkalo právě seniorních pracovníků: „Pro jedenáct tisíc absolventů dnes existuje sedmdesát tisíc pozic. Ale nejméně příležitostí dostávají právě lidé ve středním věku, zaměřte se proto na ně.“
Svébytným tématem, které do hry vrátilo technologie, bylav závěru přednáška Zdeňka Honka ze společnosti Bisnode. Honek na několika případech z nedávné minulosti demonstroval důležitost prověřování potenciálních obchodních partnerů z hlediska finanční kondice či přímo bezpečnosti. Z veřejně dostupných zdrojů jsou analytici schopni predikovat, zda prověřované firmě například nehrozí insolvence nebo není-li jakkoliv jinak právně riziková. Protože co platilí dnes, může být zítra úplně jinak. „Obecná čísla hovoří jasně: v příštích 60 minutách 11 velkých firem upadne do konkurzu, 7 firemních adres se změní, 49 firemních telefonních čísel se změní nebo bude odpojeno, 3 vrcholoví manažeři změní zaměstnání, 89 obchodů se nepovede, 96 nových obchodů začne, 35 velkých firem změní své jméno. Svět se zrychluje, ať chceme, ne,“ uzavřel svůj příspěvek Honek.
Letošní 6. ročník Procurement Fora připravila společnost Blue Events a podpořilijej společnosti SAP Ariba a Bisnode, odborným garantem byl Marek Rokoský a profesionální partner Asociace Procurementu. Konferenčním dnem odborně provedla Patricia Jakešová ze společnosti U&Sluno.
> Fotogalerie (Flickr)
