Budoucí možnosti maloobchodu, nové koncepty i způsoby prodeje, nezřídka působící jako ze snu, jsou stále častěji k vidění v Turecku. Této zemi přisuzuje mnoho developerů i obchodníků největší potenciál v Evropě, čemuž odpovídají i nově realizované projekty. Je to do jisté míry dáno minimální regulací výstavby, což na druhou stranu může vést i k masivním protestům místních obyvatel – jako v případě záměru nového obchodního centra na místě parku Gezi v Istanbulu.
Lídři se předhánějí s nabídkami
Podle mezinárodní poradenské společnosti DTZ se v realizovaných i chystaných retailových komplexech odráží pompéznost a velikost podobných projektů v Dubaji nebo Kataru. Ty jsou však doplněny o četné zábavní a zážitkové formáty. „Turecká společnost rychle bohatne a saturace maloobchodu je zde velmi nízká – v průměru 117 čtverečných metrů na tisíc obyvatel. V ČR je to pro porovnání 230 m. Není proto divu, že v Turecku působí největší světové developerské společnosti,“ vysvětluje Lenka Šindelářová, vedoucí oddělení Research & Consulting v pražské kanceláři DTZ.
Jak takové obchodní centrum budoucnosti vypadá? Například jeden z největších chystaných projektů - Mall of Istanbul (na úvodní vizualizaci) se 300 obchody a 111 000 m2 prodejní plochy – nabízí vedle kanceláří, hotelu a bytů i sněžný park, 37 500 m2 zábavy a stravování, multifunkční halu a kino se 16 sály. Jiný projekt Emaar Square počítá vedle luxusních bytů a hotelu s retailovou částí o ploše až 150 000 m2. Značná část však bude věnována zábavě – návštěvníky bude lákat na lední stadion, podvodní zoo nebo originální herní areál.
Air shopping centrum je už nutností
Dalším inovativním projektem je Vialand, který byl v nedávné době otevřen. Ten zahrnuje open air shopping centrum, což je prvek, který se v Turecku velmi silně prosazuje, dále pak tematický zábavní park a také koncertní centrum pro pořádání show s kapacitou 15 tisíc návštěvníků. Součástí komplexu je také 100 akrů rekreačního parku s jezerem a 60 tisíci stromy a keři a dokonce vlastním plavebním kanálem. „Inovativnost tureckého retailu nespočívá jen ve velikosti, ale právě důrazu na zábavu, emoce a dokonalé služby,“ dodává Lenka Šindelářová.
Celkový objem maloobchodních ploch v Turecku je 8 730 000 m2. I s ohledem na zmíněnou nízkou saturaci trhu, předpokládané razantní posilování turecké ekonomiky a růst maloobchodních tržeb DTZ očekává velmi intenzivní developerskou aktivitou. Loni byly dokončeny projekty o celkové výměře 567 000 m2. V roce 2014 to má být už 1 382 300 m2 a v roce 2015 pak dalších 705 500 m2 moderní retailové plochy.
Zítra se bude tančit všude
Spojujícím prvkem plánovaných projektů je velmi výrazný podíl zábavy, ale také prvotřídních restaurací se světovou kuchyní. Zvyšující podíl gastronomických provozoven a restaurací a zcela nové koncepce uspořádání food courtů se prosazují více také v České republice spolu s vyšším důrazem na architekturu stravovacích zón. V některých nákupních centrech podíl restaurací a stravování roste až nad 10 až 15 % z celkové pronajímatelné plochy a roste i jejich podíl na celkových obratech. Gastronomický zážitek také nákupním centrum pomáhá vyrovnávat se konkurenci internetových nákupů, je to něco co internet nabídnout nemůže. Zatímco v nabídce gastronomie lze v českých podmínkách nákupních center nalézt velký potenciál, zábavní a nákupní parky, jaké jsou k vidění v Turecku nebo ve Spojených arabských emirátech, nabízejí neuvěřitelnou stravovací pestrost včetně luxusu.
České Popelky se už emancipují
Netradiční prvky se ale objevují i v českých nákupních centrech. Neotřelé řešení nabízí například Galerie Butovice, jež v interiérech centra spojuje minigolfové hřiště, velký dětský svět Hafíkov a především saunový svět o ploše 900 m2 s pěti druhy saun a parních lázní. „Nejde samozřejmě o jediný podobný koncept. A vnímáme to jako správnou cestu, jak se profilovat vůči stále bující nabídce e-shopů. Zkušenosti ukazují, že za další stimul zájmu zákazníků můžeme označit gastronomii. Již ne v původním pojetí několika fastfoodových jednotek a velkého foodcourtu, ale jako ucelený koncept kaváren, pestré škály oddělených restaurací pro delší posezení, tradičního kvalitního rychlého občerstvení a dalších,“ konstatuje Stanislava Trubačová, vedoucí oddělení Retail Agency v DTZ.
Velký důraz je kladen na nabídku služeb a to nejen těch tradičních, jako jsou čistírny, opravny obuvi, pošta, banka, cestovní kancelář či realitka, stále hojněji se však DTZ setkává s možností vyzvednout si jakoukoli zásilku objednanou přes internet v tzv. Kouzelné Almaře. To samé platí o nabídce půjčoven bruslí nebo kola. Některá centra svou nabídku služeb stavějí na recepci, objednávání taxi, donášce domů a podobně. I to posiluje pocit kvalitních služeb a péče, jež si návštěvník chce a bude muset odnášet. Centra si dokonce nechávají nabídku služeb certifikovat mezinárodními ratingovými organizacemi a honosí se tituly jako 5hvězdičkové či 4hvězdičkové nákupní centrum.
Velkou pomocí při této snaze je nástup moderních technologií. Nejedná se již jen o využití sociálních sítí k budování loajality zákazníků, či mobilní aplikace usnadňující navigaci v centru Komplexní nabídka spojuje v těchto aplikacích i různé věrnostní programy a slevy a vytváří ucelené komunikační platformy, kdy zákazníkovi chodí na jeho chytrý mobil personalizovaná nabídka obchodů a zboží, za každou návštěvu a nákupy centra obdrží kredity na další nákupy, vlastní parkovací místo či VIP vstupenky na koncerty apod. „Osobní zážitek a dobrý pocit tak kupující může mít i bez umělého sněhu nebo nákupních regálů zapuštěných do akvária se žraloky,“ dodává na okraj konjunktury tureckého retailu Lenka Šindelářová.
