Nálada zpracovatelů v srpnu výrazně ochladla

1. 9. 2014

Sdílet

 Autor: © silent_47 - Fotolia.com
Podmínky ve zpracovatelském průmyslu se podle nákupních manažerů v srpnu zhoršily, když nové objednávky ze zahraniční vzrostly nejpomalejším tempem od června 2011. Hospodaření státu se sice propadlo do deficitu, přesto ale zůstává solidní.

Index nákupních manažerů klesl v srpnu z předchozích 56,5 bodu na 54,3 bodu a zdaleka tak nenaplnil očekávání trhu. Značná část zpomalení expanze ve zpracovatelském průmyslu šla na vrub horší zahraniční poptávce, byť nákupčí hodnotili zájem o české zboží ze západní Evropy a USA stále jako solidní. Tempo výroby se taktéž zhoršilo, a to více než příliv nových zakázek. Z toho důvodu zásoba nedodělané práce narostla, stejně jako chuť po nových zaměstnancích a nákupy vstupů do výroby.

 

Stát oproti plánu šetří

Stát sice od začátku roku do konce srpna již nehospodařil s přebytkem, přesto na plnění státního rozpočtu zůstává díky lepším daňovým příjmům příznivý pohled. Celkové příjmy ke konci srpna dosáhly na úroveň 739,3 mld. Kč a do dorovnání výdajů jim chybělo 14,8 mld. Kč. Vloni ve stejném období stát hospodařil s deficitem 36,2 mld. Kč. Státní pokladně pomalu přestávají tak výrazně pomáhat příjmy z rozpočtu EU, což částečně kompenzují daně. Inkaso DPH, spotřební daně i přímé daně vylepšují meziroční srovnání. Důvodem je podstatně lepší vývoj ekonomiky oproti loňské skutečnosti, ale i oproti plánu, se kterým byl letošní rozpočet (schodek 112 mld. Kč) vytvořen.

Celkové výdaje vzrostly meziročně o 1,9 % - výrazně pomaleji než příjmy. Rozpočet počítá s růstem o dva procentní body rychlejším. Touto optikou to vypadá, že stát oproti plánu šetří. Pozitivní je fakt, že zrychlují investice do infrastruktury (+29 % meziročně).

Na druhou stranu stát pro příští rok počítá s poměrně významným uvolněním výdajů, ať už na platy státních zaměstnanců, důchody či investice, což si podle aktuálního makroekonomického výhledu sice může celkem dovolit, dosažení vyrovnaného rozpočtu to ale o něco oddálí.

 

Autor je makoroekonomický analytik GE Money Bank

 

 

 

ICTS24