RRF by měla představovat reakci na současnou pandemii a jednotlivá z něj podpořená opatření by s pandemií měla prokázat bezprostřední vazbu. A to se týká jak podpory projektů, které řeší následky pandemie, tak projektů preventivního typu, které posilují odolnost systému a umožní lépe čelit obdobným budoucím šokům. Měli bychom ale věnovat velkou pozornost tomu, jak příslušné prostředky EU vynaložíme – nejde o dar z nebes, ale o finance, které budeme muset jednou vrátit.
Mimořádné prostředky, které EU vyčlenila, si totiž vypůjčila na finančních trzích a budou se splácet třicet let, a to z peněz, kterými jednotlivé členské země přispívají do společného rozpočtu, tedy i z našich peněz. O tom se bohužel už tak často nemluví. V podstatě je to podobné, jako když vláda financuje investice schodkem státního rozpočtu, který kryje vydáváním dluhopisů.
Granty Evropské unie jsou jedinečnou příležitostí, jak využít současnou krizi k modernizaci ekonomiky. Zásadní důležitost má ale to, abychom tyto granty vyčerpali efektivně. Klíčovým dokumentem je proto Národní plán obnovy, který plán čerpání pomoci kodifikuje.
Aby členský stát mohl využívat zdrojů RRF, musí totiž předem vytvořit svůj vlastní Národní plán obnovy (NPO). Ten připravuje vláda a jeho konečná verze se bude předkládat Komisi současně s Národním programem reforem (NPR) v rámci procesu Evropského semestru do konce dubna v 2021 (NPR i NPO budou součástí jednoho dokumentu). Tvorbu NPO zajišťuje konkrétně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci se všemi ostatními ministerstvy.
Podle slov vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) je vize plánu je jasná a je zaměřena na ekonomiku s přidanou hodnotou, na digitalizaci a na podporu vědy, výzkumu a inovací s tím, že 37 % peněz musí být použito na boj s klimatem a pětina na digitalizaci.
MPO tvrdí, že oproti jiným státům je český plán čerpání připraven dobře a ministr Havlíček dokonce věří, že ČR bude patřit mezi první země, kterým ho Evropská komise potvrdí.
Celkem má NPO má rozhodnout o osudu přibližně 172 miliard korun a dosavadní verze tohoto dokumentu jsou stále předmětem diskusí i kritiky opozice. V pátek 26. března se k plánu obnovy uskuteční dokonce mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, kterou inicioval pirátský poslanec a místopředseda Výboru pro evropské záležitosti František Kopřiva.
Uvidíme, jestli z této schůze vzejdou nějaké konkrétní podněty pro širší debatu, o které MPO předpokládá, že bude dále pokračovat a podle dnešního tiskového prohlášení MPO připravila speciální webové stránky https://www.planobnovycr.cz/ a na duben plánuje on-line diskusi, které by se mohl zúčastnit každý.
Obavy plynou z dosavadního hlemýždího tempa a administrativní komplikovanosti, kterými je koordinace dosavadní evropské pomoci českými ministerstvy typická. Čerpání z fondů RRF je velmi svižné, předpokládá mnohem větší rychlost čerpání než pomoc z dosavadních strukturálních fondů. U grantů bude totiž třeba 70 % objemu zazávazkovat v letech 2021 a 2022 a zbylých 30 % do konce roku 2023.
Čtěte také:
> Rok 2021 zahájí rekordní podporu českých podniků
> Evropské dotace: Bilion korun pro Česko
