Poskytovatelem služby péče o dítě mohou být vedle právních forem vyjmenovaných v zákoně, jako jsou ústavy, církve, obecně prospěšné společnosti či nadace, i zaměstnavatel rodiče, případně jiný poskytovatel zajišťující službu péče o dítě pro zaměstnance zaměstnavatele. Poskytovat službu péče o dítě bude možné pouze na základě oprávnění vydaného ministerstvem práce a sociálních věcí. Zákon stanovuje podmínky pro poskytování této služby tak, aby byly zajištěny technické požadavky na stavby, hygienické požadavky, bezúhonnost a odborná způsobilost pečující osoby. Dále zákon stanovuje možnosti způsobu zajištění stravování (není podmínkou), maximální počet dětí v dětské skupině (24), plán výchovy a péče o děti aj. Zákon rovněž obsahuje sankce v případě porušení těchto pravidel. Službu je možné poskytovat bezúplatně. Pokud však bude poskytována za úplatu, bude její výše omezena výší vynaložených nákladů.
Součástí návrhu zákona je také novela zákona o daních z příjmů. Náklady na provoz vlastního zařízení péče o dítě v dětské skupině (vlastního zařízení péče o děti předškolního věku) i příspěvek na provoz takového zařízení zajišťovaného jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců uznává novela zákona za daňově uznatelné náklady. V případě, že bude služba poskytována za úplatu, bude mít rodič zároveň možnost uplatnit výdaje vynaložené na umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku jako slevu na dani, avšak jen do výše minimální mzdy. Navrhovaná účinnost zákona je stanovena na 1. ledna 2014.
Zdroj: KPMG
