Navzdory krizi eurozóny příliv zahraničních investic do Evropy roste

31. 7. 2012

Sdílet

ČR se stále drží v první dvacítce investorsky nejatraktivnějších zemí, investory v následujících třech letech nejvíce láká Německo a Polsko.

Problémy v eurozóně zahraniční investory překvapivě neodrazují. Celkový počet nových investičních projektů byl vloni dokonce vyšší než v předkrizových letech. Nejvíce se dařilo přilákat investory Velké Británii, Německu a Francii. Německo předběhlo Francii i díky tomu, že zde investoři v loňském roce vytvořili nejvíce pracovních míst v historii. Největším překvapením je ale Španělsko na 4. místě – tomu se v roce 2011 podařilo přilákat o 62 % více zahraničních investic. Ze zemí východní Evropy se v top desítce umístily pouze Rusko a Polsko. Výrazný propad naopak zaznamenaly další země střední a východní Evropy. Investiční atraktivita České republiky klesá, ale stále se drží v první dvacítce investorsky nejatraktivnějších zemí – v evropském žebříčku je na 12. místě v počtu vytvořených pracovních míst a na 16. místě v počtu investičních projektů. Vyplývá to z již desátého průzkumu atraktivnosti Evropy pro zahraniční investory (European Attractiveness Survey), který pravidelně provádí společnost Ernst & Young. 

V loňském roce bylo v Evropě ohlášeno celkem 3 906 (o 4% více než v roce 2010) nových přímých zahraničních investic. Důležitější než samotný počet investičních projektů je ovšem fakt, že se jednalo o výrazně větší investice, které v průměru vytvořily o 15 % víc nových pracovních míst (157 824). Zahraničním investorem číslo jedna v Evropě nadále zůstávají Spojené státy, které si drží přibližně čtvrtinový podíl. Vloni v Evropě realizovaly celkem 1 028 investičních projektů, o 6 % více než v roce 2010 a nejvíc v historii tohoto průzkumu. 

„Evropa má – i přes své současné potíže – zahraničním investorům stále co nabídnout,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young v České republice. „Pozornost investorů se sice soustřeďuje primárně na rychle se rozvíjející ekonomiky, ale na „starý kontinent“ ani zdaleka nezapomínají. S 500 miliony bohatých spotřebitelů je to totiž stále největší jednotný trh na světě, navíc trh se stabilním a transparentním právním a regulačním prostředím.“

 

Kam směřují zahraniční investice? 

Pozici nejatraktivnější evropské země si i v loňském roce udržela Velká Británie se 679 novými investičními projekty, což představuje 17 % všech přímých zahraničních investic směřujících do Evropy. Zásadní vliv na umístění Velké Británie měl především Londýn, který je pro investory nejatraktivnějším evropským městem a v roce 2011 přilákal téměř polovinu všech britských zahraničních investic. Zato Francie nezopakovala předloňský výsledek (562 projektů) a s 540 zahraničními investicemi klesla až na třetí místo. Díky 597 nově ohlášeným investičním projektům ji předstihlo Německo, jehož ekonomice se v poslední době poměrně daří. 

Největším překvapením průzkumu je ale Španělsko – tomu se v roce 2011 podařilo přilákat celkem 273 nových zahraničních investic, tj. o 104 (tj. o 62 %) víc než v roce předchozím. I španělským metropolím se dařilo – v žebříčku nejatraktivnějších evropských měst obsadila Barcelona 3. místo a Madrid 4. místo. „Jak vyplývá z průzkumu, i ve Španělsku platí, že nejistý ekonomický vývoj přináší nové příležitosti. Některé regiony Španělska teď investory zajímají především díky relativně nízkým mzdovým nákladům na kvalifikovanou a vzdělanou pracovní sílu,“ vysvětluje Magdalena Souček. 

„Naopak země střední a východní Evropy, s výjimkou Polska, zaznamenaly v loňském roce výrazný propad přímých zahraničních investic. Investory odrazuje především závislost tohoto regionu na exportu do západní Evropy a v některých zemích také slabý bankovní sektor. Například v Rusku klesl počet nově ohlášených projektů z 201 v roce 2010 na loňských 128,“ říká Magdalena Souček.

 

Česká republika v roce 2011 

„Investiční atraktivita České republiky sice rok od roku mírně klesá, nejedná se však o tak zásadní propad jako u některých jiných zemí střední a východní Evropy. ČR se stále drží v první dvacítce investorsky nejatraktivnějších zemí – v evropském žebříčku skončila ČR v roce 2011 na 12. místě v počtu vytvořených pracovních míst a na 16. místě v počtu investičních projektů. Česká republika láká investory především díky kvalitním lidským zdrojům. Nejvyšší počet pracovních míst se podařilo loni vytvořit v automobilovém průmyslu, investoři ale ČR pozitivně hodnotí také v oblasti digitálních technologií, kde by se do budoucna mohla realizovat řada projektů. Nejvíce u nás chtějí investovat Němci, Američané a Britové, hned po nich následují investoři z Asie,“ říká Magdalena Souček. 

Česká republika se umístila poměrně dobře v žebříčku nejatraktivnějších zemí pro investory v následujících třech letech. Žebříček vede Německo (jako nejatraktivnější zemi pro zahraniční investice v následujících třech letech ho považuje 35 % respondentů), na 2. místě je Polsko (10 %), poté Velká Británie (8 %), Rusko (7 %), Francie (4 %), Česká republika (3 %) a Rumunsko (3 %), následují Turecko, Švýcarsko, Nizozemí, Itálie, Španělsko a Švédsko (2 %). 

„Rok 2011 byl z pohledu agentury CzechInvest rokem rekordním. Podařilo se nám během něj zprostředkovat nejvíce investičních projektů od roku 1993, celkem 233. Celková výše těchto investic přesahující 33,5 miliardy korun byla oproti roku 2010 dokonce dvojnásobná,“ konstatuje generální ředitel agentury CzechInvest Miroslav Křížek. „Letošní rok už takových výsledků pravděpodobně nedosáhne. Na vině je především nepříznivá ekonomická situace. Investoři ale se svým rozhodnutím o umístění investice také vyčkávali na okamžik, kdy bude účinná novela zákona o investičních pobídkách. To se stalo 12. července a Česká republika tak může investorům nabídnout další významný benefit. Mimo jiné mohou nově pobídky čerpat nejen projekty ze zpracovatelského průmyslu, ale také technologická centra a strategické služby,“ dodává Miroslav Křížek.

 

Hodnocení odvětví 

Pokud jde o jednotlivá odvětví, i v loňském roce byly pro zahraniční investory nejatraktivnější ekonomické služby se 666 investičními projekty (pětinový nárůst ve srovnání s rokem 2010) a vývoj softwaru se 436 projekty (15% nárůst). Těmto dvěma sektorům se podařilo přilákat celkem 28 % všech přímých zahraničních investic realizovaných v Evropě a vytvořit více než 16 tisíc nových pracovních míst. Mírný meziroční nárůst investičních projektů zaznamenal rovněž automobilový sektor (z 258 na 270), který byl navíc ze všech odvětví nejúspěšnější v počtu nových pracovních míst – vytvořil jich 37 790. V automobilovém sektoru se dařilo i zemím střední a východní Evropy – České republice, Slovensku, Rumunsku a Srbsku, kterým se podařilo vytvořit 53 % nových pracovních míst v tomto sektoru. Naproti tomu nejméně se v roce 2011 dařilo finančním zprostředkovatelským službám a elektrotechnickému průmyslu, kde se počet přímých zahraničních investic snížil v Evropě celkem o 16 %, resp. o 8 %.

Německo, Maďarsko, Velká Británie, Francie, Česká republika, Švédsko a Polsko mají podle investorů potenciál stát se evropskými lídry v exportu digitálních produktů a služeb.

 

Odkud zahraniční investice přicházejí? 

Vedle Spojených států, které na starém kontinentě zůstávají jednoznačně nejvýznamnějším zahraničním investorem, u svých sousedů investují významně také některé evropské státy (například také Německo v ČR). V první desítce největších zahraničních investorů jich je hned sedm, nejúspěšnější z nich jsou Německo (412 realizovaných zahraničních projektů), Velká Británie (294) a Francie (192). Pokud jde o mimoevropské investory, do první desítky se kromě USA dostalo pouze Japonsko (150 projektů) a Čína (140). Podíváme-li se na země BRIC, pak nejvíce projektů realizovali vloni investoři z této „silné čtyřky“ v Německu, a to 69, což je o třetinu víc než v roce 2010. Druhým jejich nejčastějším investičním cílem je Velká Británie s 54 investičními projekty, následovaná Francií a Belgií.

 

Mezi investory panuje „opatrný optimismus“ 

Přes 80 % respondentů průzkumu věří, že se Evropě podaří ekonomickou krizi překonat. Rovněž názory na její atraktivnost pro zahraniční investory ve střednědobém výhledu jsou většinou optimistické. Nicméně kvůli obtížné ekonomické situaci eurozóny teď investoři se zahraničními investičními projekty víc váhají. Nově expandovat do některé z evropských zemí hodlá v roce 2013 pouze 26 % v průzkumu oslovených vrcholových manažerů. Přitom v loňském roce jich byla celá třetina. Dobrá zpráva naproti tomu je, že více než čtvrtina respondentů uvažuje o akvizici. Očekávají totiž zajímavé investiční příležitosti díky tomu, že prodávající budou pod tlakem situace na evropském trhu nuceni přehodnotit své nabídky. Fúze a akvizice by tak v příštím roce mohly být pro investory další možností vedle přímých zahraničních investic „na zelené louce“. „Evropa je pro investory stále – snad až překvapivě – velkým magnetem. Respondenti průzkumu považují západní a střední a východní Evropu za druhý, respektive třetí nejatraktivnější region pro přímé zahraniční investice, hned za tradičně nejúspěšnější Čínou,“ říká Magdalena Souček. 

Celá třetina (36 %) oslovených vrcholových manažerů věří, že atraktivnost Evropy do budoucna poroste. Mezi oslovenými investory ze Spojených států, Indie, Číny a Japonska je toto číslo ještě podstatně vyšší – v budoucnost Evropy jich věří více než polovina.

 

Výhled na rok 2012 

Přes recesi a prohlubující se politické problémy, s nimiž se Evropa potýká, jsou přímé zahraniční investice realizované v prvních měsících roku 2012 povzbudivým signálem. „I když investoři zůstávají opatrní, první letošní výsledky zatím naznačují, že přímým zahraničním investicím by se mohlo v Evropě stále dařit,“ domnívá se Magdalena Souček. „Ale vzhledem ke stávající ekonomické situaci v eurozóně je otázka, jestli to bude platit i po zbytek roku.“

„V současné krizové situaci má Evropa jedinou šanci – najít účinná a efektivní řešení problémů v oblasti vzdělávání, rozvoje podnikání a inovací,“ dodává Magdalena Souček. „Bez odstranění těchto překážek nebude možné vytvořit podmínky pro vyvážený a udržitelný růst. A právě masivní přímé zahraniční investice budou hrát při naplnění tohoto cíle zásadní roli.“

 

 

bitcoin_skoleni

Ernst & Young