Důvěra v českou ekonomiku se v trendu po celý letošní rok snižuje. Červencový údaj ukazuje další pokles, způsobený tentokrát ochlazením nálad v podnikatelském sektoru. Česká ekonomika podle těchto výsledků zřejmě ve druhé polovině roku díru do světa neudělá.
Dobře už bylo
Sentiment podnikatelů se mírnil už i v prvním čtvrtletí, které v aktuálních výsledcích podle tvrdých dat vypadalo velice nadějně: vysoké mezikvartální tempo HDP hnané výkonností hlavně zpracovatelského průmyslu díky zrychlené zahraniční poptávce po autech, zlepšená zaměstnanost. Byla to však právě jen nabídková strana ekonomiky, která budila optimismus. Výdaje na HDP totiž trpěly nižší spotřebou vlády i domácností, dalším mezikvartálním propadem investic, a to přestože ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 již investiční aktivita ožila. Česká ekonomika rostla především proto, že rostl i okolní svět. A konjunkturní průzkumy předchozího období na to ukazovaly.
Druhé čtvrtletí podstatně slabší
Tak tomu bylo podle zatím známých dat. Druhé čtvrtletí však již tak silné růsty průmyslu nepřineslo. Přestože ještě není znám výsledek za měsíc červen, musela by v něm průmyslová produkce vyletět meziročně o téměř 19 %, aby se její výsledek za druhé čtvrtletí vyrovnal tomu prvnímu. A hodnota nových zakázek, jejíž tempo v dubnu a květnu také velmi výrazně zvolnilo, by musela být v červnu vyšší dokonce o 27 %, aby dosáhla tempa prvního čtvrtletí. To příliš reálné není – aby bylo například srovnatelné tempo růstu zakázek ze zahraničí, musely by se v červnu zvýšit o téměř 40 %.
A spotřební chování domácností? Aby se tržby v maloobchodě vyrovnaly prvnímu čtvrtletí, musely by v červnu reálně vzrůst o 8,5 %, což je velmi obtížně představitelné, když v květnu například tržby obchodníků za prodané potraviny reálně meziročně poklesly. Jistě, lze argumentovat zlepšením na trhu práce, který poptávku domácností může zvýšit, ale obavy lidí z vyšších cen vlivem nečekaně uspíšeného zvýšení sazeb DPH mohou naopak působit směrem k další redukci spotřeby. Červencové pozitivní zavlnění důvěry spotřebitelů nepřeceňujme – došlo k němu i v dubnu a o to prudší byl v květnu její pád.
Také odpovědi z konjunkturních průzkumů prvních třech měsíců letošního roku na další zlepšení růstu ekonomiky příliš neukazovaly. Není tomu tak ani v jejich projekci do vývoje třetího čtvrtletí.
Průmyslu klesá poptávka, v nedostatku zaměstnanců vidí menší problém
Oproti dubnovým výsledkům mapujícím bariéry, které průmyslové firmy uvádí v souvislosti se svým růstem v budoucnu, se relativně značně zhoršila očekávání poptávky – za nedostatečnou ji pokládají dvě pětiny respondentů, ve službách necelá třetina. Naopak sklady se zřejmě již do značné míry zaplnily a výrobní kapacity jsou dále ve větším rozsahu využívány, neboť jen 12 % oslovených průmyslových firem pokládá nedostatek materiálu a zařízení za problém, zatímco v dubnu to byla celá pětina. Podíl odpovědí z průmyslu pokládajících za limitující faktor zaměstnance se naopak snížil, ale stále je vyšší než 10 % – ve službách je sice tento faktor vnímán hůř než na jaře, ale podíl těchto firem uvádějících jako růstovou bariéru nedostatek zaměstnanců je ve srovnání s průmyslem daleko menší (2,6 %).
Co pověstná česká skepse?
Ve srovnání s Evropou je důvěra v průmyslu – podle dosud dostupných dat za měsíc červen – srovnatelná s průměrnou náladou v 27 státech EU. U obchodníků byla kupodivu vyšší než unijní průměr a v úhrnu za sledované služby také podstatně lepší, dokonce víc než v Německu. Nálady českých spotřebitelů jsou však výrazně horší než v Evropě s tendencí k dalšímu poklesu (na rozdíl od jarní stagnace důvěry evropských spotřebitelů a jejího mírného zlepšení ve druhém čtvrtletí). Obrovský rozdíl panuje především v náladě českých spotřebitelů oproti Němcům, Dánům, Finům či Švédům. Ale celý zbytek Evropy je naštvaný také. Není se co divit.
Více na: http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckpr072511.doc
