Nezaplacená faktura je jedním z výmluvných symbolů současného světa – každá čtvrtá společnost čeká na platbu déle než 90 dní! Jaká je platební morálka v jednotlivých státech? A jak se liší jednotlivé sektory, pokud jde o průměrnou dobu uhrazení pohledávek? Na tyto otázky odpovídá globální analýza úvěrové pojišťovny Euler Hermes. Výzkum zahrnul do svých počtů údaje z roku 2015 od 27.300 společností po celém světě a vytvořil unikátní materiál zohledňující nejvýznamnější regiony a ekonomické sektory.
„Je potřeba počítat s tím, že doba splatnosti pohledávek někde souvisí i s geografickou polohou, respektive kulturními specifiky dané oblasti. Především v Evropě to nepřispívá k odbourávání stereotypů o Jižanech či Seveřanech. Ze zbytku světa však může působit poměrně překvapivě například velmi nízké doby splatnosti v Jihoafrické republice,“ říká Luděk Obadal, Country Manager společnosti Euler Hermes v České republice. Podle analýzy trvá uhrazení pohledávky v průměru nejdéle v Řecku (91 dní), Číně a Itálii (88 dní) a naopak nejkratší dobu v Rakousku (44 dní), na Novém Zélandu (46 dní) a v Nizozemsku (47 dní). Nejblíže průměru jsou Brazílie, Chile a Saudská Arábie (64), překvapivě však také třeba Indie (67) či Španělsko (68). O zrádnosti průměru svědčí obrovský rozptyl dat u vybraných zemí. Například v Číně platí čtvrtina společností až po 131 dnech, stejnému množství firem však stačí méně než 37 dní.
„Česká republika bohužel nebyla přímo zahrnuta do analýzy, díky databázi společnosti Bisnode však dokážeme doplnit i adekvátní česká data. A podle nich si v oblasti platební morálky naše země nevede vůbec špatně. Český národní průměr v roce 2015 činil 52 dní od data vystavení faktury. Pohybujeme se tedy přibližně na úrovni Velké Británie a Švédska,“ říká Luděk Obadal.
„Dalším významným kritériem, které ovlivňuje rychlost placení, je sektor podnikání. Zde platí jednoduché pravidlo: čím blíže je obor ke koncovému zákazníkovi, tím lepší je platební morálka. Proto jsou lhůty nejdelší u elektrických zařízení, strojírenství či stavebnictví. V prvních dvou případech platby prodlužuje především pozice v dodavatelském řetězci, kde se zpoždění plateb kaskádovitě přenáší. Naopak maloobchod, potravinářský průmysl, doprava a další zákaznicky orientované sektory se obecně vyznačují rychlejší úhradou pohledávek,“ říká Luděk Obadal.
Globální analýza společnosti Euler Hermes označuje za nejproblematičtější sektory z pohledu placení faktur elektrická zařízení (89 dní), strojírenství (87 dní) a stavebnictví (81 dní). V případě stavebnictví je však nutné zmínit významný rozptyl vzhledem k rozmanitosti oboru: čtvrtina společností čeká na platbu déle než 113 dní a stejné množství méně než 40 dní. Na opačné straně spektra je s výrazným náskokem maloobchod (27 dní), a dále doprava a potravinářský průmysl (46 dní).
Průměrnou dobu na uhrazení pohledávky lze považovat za poměrně stabilní ukazatel, který se krátkodobě nijak významně nevyvíjí. Také proto můžeme údaje za rok 2015 bez výraznějších zkreslení vztáhnout i na dnešní dobu. V dlouhodobém měřítku se dají ovšem vysledovat i pozoruhodné vývojové trendy v některých zemích. V Číně se například v posledních letech výrazně prodloužily průměrné čekací lhůty. Ještě v roce 2007 činily 68 dní, tedy o 20 dní méně, a pohybovaly se tak na úrovni současného globálního průměru. Podle analýzy Euler Hermes má tento jev dvojí vysvětlení: zpomalení ekonomiky vedlo k častějšímu odkládání plateb a souběžně velké čínské společnosti díky navýšení objemu peněžních prostředků posílily flexibilitu vůči svým odběratelům. Dramatický vývoj se v Číně od roku 2010 odehrál v sektorech, které mají dnes nejdelší reálné splatnosti. Nejvýrazněji se prodloužily u elektrických zařízení (o 37 dní na 134).
Zdroj: Kompletní mapa
