Proto, týká-li se komunikace objednatele se subdodavateli, kteří byli výslovně schváleni ve smlouvě o dílo zhotovitelem, předmětu díla, jedná se o porušení povinnosti mlčenlivosti ze strany objednatele.
Nejvyšší soud dospěl k tomuto závěru, když posuzoval případ objednatele, který porušil smluvní povinnost mlčenlivosti ohledně důvěrných informací o předmětu díla tím, že informoval subdodavatele zhotovitele o úmyslech tohoto zhotovitele, týkajících se předmětu díla a možnosti výpovědi smlouvy. Z tohoto důvodu uložil soud objednateli povinnost zaplatit sjednanou sankci za toto porušení, a to ve formě smluvní pokuty.
Dne 29. září 2014 rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem sp. cz 33 Cdo 1616/2014 tak, že rozhodčí smlouva, v níž se strany dohodly, že majetkový (spotřebitelský) spor rozhodne jeden z osmi jednoznačně určených rozhodců v závislosti na volbě strany, která žalobu podá, je bez ohledu na to, že rozhodčí doložka nebyla sjednána individuálně, ale byla součástí spotřebitelské smlouvy, platným právním úkonem. Dle názoru Nejvyššího soudu se totiž v tomto případě nejedná o ujednání, které by mělo povahu nepřiměřené a zneužívající klauzule. Nejvyšší soud se tímto odklonil od poměrně striktního výkladu rozhodčích doložek.
Autor je činný v advokátní kanceláři Tomíček Legal s.r.o.
