Stavební pozemky a nemovitosti se dlouhodobě řadí k investicím, od kterých čeští dolaroví milionáři čekají nejvyšší zhodnocení. Nejinak je tomu i v letošním roce. Nejzajímavější zhodnocení od nich očekává v případě stavebních pozemků 41 %, rezidenčních nemovitostí 36 % a jiných nemovitostí 26 % tuzemských milionářů.
„Vysoké očekávání u nemovitostí je důsledkem inflace u jejich cen a s tím spojenou uvolněnou měnovou politikou, která přináší nízké úrokové sazby“, vysvětluje Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky. Alternativním investicím, akciím zahraničních firem či korporátním dluhopisům věří z hlediska doručení nejzajímavějšího výnosu přibližně pětina českých dolarových milionářů. Akcie tuzemských firem pak dosáhly v letošním roce historického maxima, kdy od nich očekává nejzajímavější výnos hned 12 % českých dolarových milionářů.
Také slovenští dolaroví milionáři nejvíce věří z hlediska výnosu rezidenčním nemovitostem (39 %) a stavebním pozemkům (36 %). I přes meziroční propad se mezi nejlépe hodnocené investice z pohledu nejlepšího zhodnocení řadí akcie zahraničních firem (24 %). Ke stálicím u slovenských milionářů patří alternativní investice (23 %) či zemědělská půda, která si oproti loňsku mírně polepšila (23 %).
Nemovitosti symbolem nejzajímavějšího výnosu
Podíváme-li se na vývoj očekávání nejzajímavějšího výnosu, vévodí mu jasně stavební pozemky, kterým dlouhodobě projevuje důvěru minimálně třetina českých dolarových milionářů. Na Slovensku stavební pozemky získávají na oblibě kontinuálně. Očekávání vyššího výnosu je pak v případě pozemků hnáno především jejich klesajícím počtem, a to zejména v oblasti hlavních a krajských měst a jejich okolí. Na růstu cen se nemalou měrou podílí také zdlouhavý proces vydávání stavebního povolení, který je navíc v obou zemích komplikovaným a sešněrovaným procesem brzdícím rychlost výstavby, která se tím pádem prodražuje.
O vysoké administrativní i časové náročnosti procesu vydání stavebního povolení jasně hovoří mezinárodní report Světové banky Doing Business 2019, kde se naše země umístily celosvětově na 156. (ČR) a 143. příčce (SR) mezi takovými zeměmi, jako jsou například Albánie, Moldávie či africká Ghana.
Nejinak je tomu v případě jiných a rezidenčních nemovitostí. Ty v České republice dosáhly v letošním roce historického vrcholu, když je za výnosově zajímavé označilo 36 % dolarových milionářů. Na Slovensku pak rezidenční nemovitosti vykázaly nejvyšší meziroční nárůst, počet dolarových milionářů od nich očekávající nejvyšší zhodnocení se bezmála zdvojnásobil. Tento trend lze také přičítat především levným penězům a vysokému nedostatku bydlení, kdy je převis poptávky nad nabídkou v obou zemích na historických maximech. I přes opatření národních bank se nedaří ochladit realitní trh a ani analýzy nejrůznějších bank a realitních expertů nenaznačují, že by se trh, i přes svižný nárůst cen, nacházel v bublině.
Zatímco v České republice to vypadá, že má zemědělská půda svou zlatou éru za sebou, když vykázala historicky druhý nejnižší výsledek (20 %), na Slovensku se drží dlouhodobě na stejné úrovni, a dokonce má vzestupnou tendenci.
Investice do firem: ano i ne
Dolaroví milionáři jsou především podnikatelé. Podnikání jim je tedy blízké a vědí, že na aktivitách spojených s byznysem se dá vydělat. I to je důvod, proč hledají investiční příležitosti spojené s podnikáním, a ne jen tím vlastním. Ať se jedná o akcie zahraničních, či tuzemských firem, mají oboje dlouhodobě místo v portfoliu tuzemských milionářů. Podobné oblibě se u českých dolarových milionářů těší také korporátní dluhopisy. Ty naopak na Slovensku zažily meziroční propad o 13 procentních bodů, na historicky nejnižší úroveň. Výkyv lze připisovat především negativní mediální kampani, která varuje před investicemi do korporátních dluhopisů a poukazuje na jejich rizika bez jakéhokoliv rozlišení kvality cenných papírů. U investorů se tak v hlavě spojily „špinavé“ dluhopisy se světem regulovaných cenných papírů obchodovaných na burze.
Zajímavý je v obou zemích propad u investic do start-upů, ty za investici s nejzajímavějším zhodnocením označilo v Česku 19 % a na Slovensku 17 % dolarových milionářů. Příčinou může být nejen očekávané zpomalení ekonomiky, ale také fakt, že investice do začínajících firem jsou časově i finančně náročné a nemusí pokaždé dojít k pozitivnímu výsledku. Zdá se, že dolaroví milionáři v případě investic do nerozjetých a začínajících byznysů přibrzdili a hledají alternativy, jak investovat do rozjíždějícího byznysu i jinými způsoby než přímým vstupem.
Místo technologií zlato
V obou zemích lze pozorovat návrat ke zlatu a odklon od kryptoměn. Ty, ač nejsou vázány třeba na kvantitativní uvolňování centrálních bank, nenaplnily očekávání dolarových milionářů z hlediska nezávislé měny a bezpečné investice. Nejzajímavější zhodnocení od nich tak čeká o více než polovinu méně bohatých, respektive 3 % českých a 4 % slovenských dolarových milionářů, než vloni.
Naopak je tomu u zlata, u kterého lze pozorovat dopad globálního trendu nárůstu ceny, která se dostala na šestileté historické maximum v dolarech. V eurech či korunách je cena zlata nejvyšší v historii. Počet tuzemských dolarových milionářů očekávajících nejzajímavější zhodnocení se tak u této komodity v obou zemích ztroj- či zdvojnásobil. Za růstem může stát také očekávané zpomalení ekonomiky či zvyšující se nejistota na globálních trzích, které atraktivitu zlata zvedají a nabádají k většímu zajištění vůči riziku.
_____
O průzkumu J&T Banka Wealth Report 2019:
Průzkum, který probíhal mezi červencem až zářím 2019, provedla J&T Banka ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd. Cílem průzkumu bylo zmapovat investiční chování a životní styl dolarových milionářů, tedy těch, jejichž disponibilní majetek má hodnotu minimálně 1 milion USD. Do průzkumu se zapojilo celkem 282 respondentů z řad dolarových milionářů (165 Čechů a 117 Slováků). Data byla sbírána pomocí on-line dotazování. Kvalitativní pohled doplnily hloubkové rozhovory s 10 respondenty (6 v České republice, 4 na Slovensku).
