Slovo krize (a jeho odvozeniny) bylo snad nejužívanějším slovem v několika posledních měsících a je s podivem, že většina českých společností se zachovala v souvislosti „s touto „krizí“ zcela nelogicky. Začali propouštět své zaměstnance a tím se připravili o to nejcennější, co ve firmě měli. Podle metodiky neustálého zlepšování po malých krůčcích je nevyužívání potenciálu zaměstnanců tím největším plýtváním, jaké se ve společnostech vyskytuje. Každý zaměstnanec nosí ve své hlavě desítky a možná i stovky nápadů myšlenek, podnětů a zlepšovacích návrhů týkajících se nejen jeho konkrétního procesu, který osobně vykonává, ale i ostatních procesů, jež se ve společnosti vyskytují. I kdyby společnost využila pouze 1 % všech nápadů, které jí zaměstnanci mohou předat, získala by tím řádově desítky zajímavých zlepšovacích nápadů a z toho vyplývající úspory ve výši stovek tisíců až milionů korun v ročních nákladech.
Zásadní otázkou je, proč společnosti nevyužívají potenciál svých zaměstnanců? Bojí se snad, že by mohli uspořit? Nebo neumí se svými zaměstnanci pracovat? Nebo nechtějí a pod záminkou údajné krize skrývají neschopnost svých manažerů?
Co překvapí i pesimistu
Práce se zaměstnanci není jednoduchá, ale také není složitá. Vyžaduje jen silnou firemní kulturu podporující vzájemnou spolupráci, týmovou součinnost a podporu výjimečných zaměstnanců a týmů. Nedílnou součástí kvalitní firemní kultury je motivační a benefitní program podporující zlepšovatelské hnutí ve společnosti. Díky tomu, že působíme v mnoha různých společnostech s odlišnými výrobními technologiemi, sledujeme obdobné problémy ve všech odvětvích. Až na pár výjimek společnosti vůbec nepracují se svými zaměstnanci a neuvědomují si, že pokud na sobě nebudou pracovat, zlepšení stávající situace samo nepřijde.
Jednoduchým návodem jak rozjet lavinu zlepšovacích návrhů je naučit zaměstnance zanalyzovat svou dosavadní činnost, odhalit příslušné plýtvání, nalézt příčiny tohoto plýtvání a navrhnout a realizovat řešení, která plýtvání navždy odstraní. Stačí několik hodin cíleného vzdělávání a poté několik desítek hodin důsledné kontroly na pracovištích a výsledky této náročné činnosti překvapí i toho největšího manažerského pesimistu. Je běžný jev, že během dvou dnů intenzivního workshopu nalézáme plýtvání v minimální výši desetinásobku případných vložených investic. Jaká bankovní instituce dnes společnostem poskytne desetinásobné zhodnocení vkladu během jednoho roku?
Nevyužité člověkodny
Zajímavý prostor pro zvýšení výkonnosti pracovníků poskytují rezervy v používání podnikového informačního systému. Pokud zaměstnanec stráví nepřiměřené množství svého času obsluhou agend informačního systému, má logicky o to menší prostor k výkonu své hlavní – profesní činnosti, která firmě přináší nejvyšší hodnotu. Naše zkušenosti potvrzují, že značných efektů lze dosáhnout i bez nákladných zásahů do technické podoby systému. „Pouhým“ využitím znalostí a zkušeností nejšikovnějších uživatelů – vytipováním a zdokumentováním osvědčených a efektivních postupů a jejich zavedení jako podnikových standardů – lze uvolnit nezanedbatelnou pracovní kapacitu pro produktivní činnost.
Pokud se například výrobní společnosti o 400 pracovnících povede tímto způsobem zefektivnit (zkrátit) obsluhu informačního systému o pouhá 3 %, získá další volnou kapacitu o velikosti téměř 200 člověkodní ročně.
Společnost Centrum andragogiky, s.r.o. se dlouhodobě zabývá poradenstvím v oblasti vzdělávání dospělých se zaměřením na procesně orientované vzdělávání.
Petr Brettschneider je ředitel sekce procesní optimalizace ve společnosti Centrum andragogiky, s.r.o.
Jiří Zoubele pracuje v sekci optimalizace ICT ve společnosti Centrum andragogiky, s.r.o.
