Najít inspiraci na akciových trzích je momentálně velmi obtížné. Málokdy se totiž názory na další vývoj akcií tak liší, jako v současnosti. Zmíněnou inspirací mohou být podílové či investiční fondy, na které hledí řada investorů s despektem, bez ohledu na to, že jim vzhledem k nedostatku času svěřuje peníze i řada profesionálů.
Ani minulý týden nevybočil na finančních trzích z určitého klišé uplynulých týdnů. Akciové trhy po řadě výkyvů opatrně rostly, ale při řadě výkyvů. Index PX pražské burzy posílil o 0,6 procenta a od začátku roku si připsal asi 12 procent. Americký akciový indikátor S&P 500 minulý týden posílil o 1,4 %, evropské trhy však i díky obavám z vývoje v Řecku většinou zpevnily maximálně o půl procenta.
Pomůže trhům informace, že Řecko by mělo od Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu získat pomoc, jejíž hodnota by měla letos dosáhnout 45 mld. eur? Na druhé straně zdvihl varovný prst americký Národní úřad pro ekonomický výzkum (NBER), podle něhož je řada dat o vývoji ekonomiky předběžná a může být revidována. NBER proto tvrdí, že recese ještě neskončila.
Má tedy i z tohoto pohledu smysl dál investovat do akcií, které dosud tak silně rostly? Selský rozum radí realizovat zisky, nebo raději na trh vůbec nevstupovat.
Bude třeba prodávat akcie v květnu?
V době, kdy řada analytiků či obchodníků s akciemi tvrdí, že žádná pravidla v současnosti neplatí (jak to bude s blížícím se Sell in May and go away, tedy lidově v květnu vše prodej a opusť trh?), leckoho možná potěší, když existuje výjimka, potvrzující pravidlo. V daném případě zní: v jistých, ale zejména nejistých dobách, se daří hazardu a akciím nebo fondům, které jsou na něj zaměřeny.
Potvrzuje to i vývoj akcií dvou amerických společností, zaměřených na hazard. Akcie amerických MGM Mirage za rok zpevnily o téměř 190 procent, Las Vegas Sands Corp dokonce o 371 procent. Je tu však stejné dilema: budou po tak silném růstu dál posilovat?
Nechme stranou podobné tituly, ostatně etika leckoho od podobných investic odrazuje. Zamysleme se raději nad jinou záležitostí: co mohou přinést investorům fondy?
Agresivní investor nad nimi nejspíš mávne rukou s poukazem na to, o kolik peněz přišel, když se učil investovat. Řada fondů ostatně utrpěla po krachu americké investiční banky Lehman Brothers vážné ztráty.
Mnohé z nich však obnovily růst. Pokud jde o ty, jejichž výnosy jsou nejvyšší, může to být samozřejmě i dílo náhody. Přesto stojí za pozornost porovnání výkonnosti fondů v době finanční krize a hlavně po ní, a u těch s delší historií se případně podívat, jak si vedly při několikaletém pádu akciových trhů v roce 2000 a kterým se pak dlouhodobě dařilo.
Fondy a ekonomický cyklus
Výběru fondu můžeme věnovat prostor jindy. Tentokrát se zaměřme spíše na jinou otázku: Jaké poučení si lze vzít od fondů? Kromě řady různých kritérií je třeba vzít v úvahu věc, o které se příliš nehovoří. Pro zkušené investory je to zřejmě věc příliš triviální, nezkušení si asi zřejmě ani neuvědomují. Jde o vliv inflace na chování různých typů fondů.
V zásadě totiž platí, že v době růstu inflace (a úrokových sazeb) nemá smysl kupovat dluhopisové fondy ani fondy peněžního trhu, zatímco jejich vliv na akcie je nejednoznačný. Často ale na růstu inflace vydělají. Pokud jdou naopak inflace i úroky dolů nabízí to dluhopisovým a peněžním fondům šanci na zajímavý výdělek. Chce to jen „maličkost“, odhadnout, kdy začnou úrokové sazby klesat a kde by se mohly zastavit.
Zatím sice možná není růst inflace a jako obrana proti ní zvyšování úrokových sazeb na pořadu dne, pokud s ní ale začnou trhy počítat, nebo sazby půjdou nahoru, je nejvyšší čas prodat klasické dluhopisy či dluhopisové fondy.
Klasický příklad z minulosti, kdy bylo možné „bezproblémově“ vydělat, představovaly korunové dluhopisové fondy někdy koncem 90. let. Předpokládalo se totiž – oprávněně – že s blížícím se přijetím ČR do Evropské unie se budou inflace a úrokové sazby postupně dostávat na úroveň běžnou právě v Unii. To se víceméně potvrdilo, šlo jen o to, odhadnout, kam až mohou úroky klesnout. A včas prodat. Neplatilo to u všech zemí střední Evropy, zejména pro divotvorné Maďarsko, také v případě Balkánu se objevily rozdíly a problémy. Nicméně řadě investorů to přineslo relativně „bezpracný zisk“.
Inspirativní portfolia
Fondy navíc nabízejí i jinou inspiraci. Ze skladby jejich portfolia bylo či dosud ještě většinou je možné zjistit, do čeho investují a inspirovat se tím. Pravda, u dluhopisových fondů je to problematické. Jejich výnosy až na výjimky (jako citovaný příklad před rozšiřováním Unie) nejsou nijak horentní. Akciové fondy zase zpravidla zveřejňují skladbu majetku s určitým zpožděním. I tak někdy stojí za to podívat se, co ji tvoří.
Zajímavé mohou být z hlediska inspirace zajištěné fondy. Výnosy řady z nich jsou totiž založeny na vybrané skupině (koši) akcií. Teoreticky by mělo jít o akcie, které jsou dlouhodobě zajímavé. Je tu ovšem určitý problém. Bližší pohled na výsledky zajištěných fondů ukazuje, že často dosahují velmi rozdílných výsledků. Přesto nabízí skladbu akcií, do nichž investují, investorům určitou inspiraci. Podobně jako týdenní či měsíční komentáře vybraných správců fondů. Chce to jen maličkost – umět si mezi nimi vybrat.
František Mašek je redaktorem serveru www.penize.cz
