Současná právní úprava umožňuje dvě varianty sepisu dohody stran coby veřejné listiny s přímou vykonatelností. Prvou je sepis dohody formou notářského zápisu a druhou je sepis formou exekutorského zápisu. Tento právní stav byl však účinný pouze do konce roku 2012. V září loňského roku byl vyhlášen ve Sbírce zákonů předpis, který s účinností od 1. 1. 2013 novelizuje exekuční řád a občanský soudní řád, přičemž jednou z výrazných změn, které tato novela přináší, je zrušení exekutorských zápisů s doložkou přímé vykonatelnosti. Hlavním důvodem je podle důvodové zprávy novely zrušení dvoukolejnosti, kdy notáři mají pravomoc sepisovat veškeré veřejné listiny, včetně zápisů se svolením k přímé vykonatelnosti, zatímco exekutorům byla částečně nesystémově svěřena pravomoc sepisovat tento jeden typ veřejné listiny – exekutorský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti. Konkrétně důvodová zpráva mluví o změnách následovně: „Předkládaná právní úprava vychází z toho, jakým způsobem by měly být principiálně rozděleny jednotlivé činnosti v oblasti práva mezi stávající právnická povolání. Hlavní činností advokátů by mělo být poskytování právní pomoci, notáři by se měli kromě svého působení v dědickém řízení především soustředit na sepisování veřejných listin a soudní exekutoři by se měli věnovat zejména nucenému výkonu rozhodnutí.“ (Důvodová zpráva k novelizaci občanského soudního řádu a souvisejících zákonů, dostupné zde.
Ať už byly důvody zákonodárce jakékoliv, exekutorské zápisy není možno od 1. 1. 2013 nadále sepisovat. Touto změnou tak vzniká značná mezera, která představuje zhruba 25 tisíc sepsaných exekutorských zápisů ročně. Hovoříme tedy o velké poptávce po zápisech, kterou po 31. 12. 2012 nejsou schopni exekutoři uspokojit. Notáři samozřejmě mohli, a také sepisovali, v minulosti notářské zápisy se svolením k přímé vykonatelnosti, avšak ve srovnání s exekutory tak činili ve výrazně menší míře.
Notářské zápisy se svolením k přímé vykonatelnosti můžeme obecně rozdělit na dva základní typy, a sice jednostranné uznání dluhu podle § 71a notářského řádu, a dále dohodu mezi oprávněným a povinným dle § 71b notářského řádu. Ač logisticky složitější, tak právě druhá možnost, tedy dohoda podle § 71b notářského řádu, bude v praxi mnohem využívanější. Výhody má forma dohody hned dvě.
První je ta, že oprávněný si s povinným může sjednat další povinnosti či podmínky. Z toho rovněž plyne, že pokud dlužník jako osoba povinná přistoupí na podmínky sepsané v notářském zápise, není nutné prokazovat další skutečnosti. To pro věřitele znamená výrazně menší administrativní zátěž, protože naprosto dostačuje, pokud dodá pouze potřebná data k sepisu. Věřitel tak nemusí složitě a zdlouhavě dohledávat a kompletovat dílčí podklady nebo dokumentaci, jaké by bylo za jiných okolností potřeba k podání žaloby a úspěšnému vedení soudního řízení.
Druhou výhodou je, že k sepisu notářských zápisů podle § 71b notářského řádu může notář zmocnit svého koncipienta, tudíž je dána velká časová i prostorová flexibilita na straně notáře. Sepisování notářských zápisů o dohodě mezi oprávněným a povinným neznamená, že by bez přítomnosti osoby oprávněné či jejího zástupce nebylo možné tento zápis sepsat. Forma dohody znamená toliko nutnost rozdělit notářský zápis na dvě části, kdy v části druhé tzv. pokračování přistoupí osoba oprávněna k notářskému zápisu sepsanému na místě samém notářem či jeho koncipientem s osobou povinnou. Uvedený model provádění sepisů se v praxi velice osvědčil a je ideálním řešením.
Notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti nepřináší věřiteli téměř žádné náklady spojené s vymáhání jeho pohledávek, neboť odměna za sepsání notářského zápisu je zásadně přenášena na dlužníka. Tato odměna může být hrazena dlužníkem přímo při sepisu anebo může být zahrnuta jako závazek dlužníka do notářského zápisu. Věřiteli tak odpadá nutno hrazení soudního poplatku při vymáhání pohledávky formou žaloby. Nelze opomenout také skutečnost, že se věřitel při způsobu vymáhání cestou notářského zápisu nevystavuje riziku hrazení nákladů řízení v případě neúspěchu v soudním sporu. Notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti totiž představuje exekuční titul, když v případě řádného a včasného neplnění povinností dlužníka dle notářského zápisu je možné na jeho základě nařídit exekuci. Tato cesta vymáhání pohledávek věřitele je tak výhodná nejen nákladově, ale zejména časově, neboť věřiteli odpadá nutnost vedení zdlouhavého soudního řízení. Věřitel se tímto způsobem dostává k rychlému inkasu a možnosti efektivního uspokojení své pohledávky.
Podstatou této formy vymáhání je motivování dlužníka, kterému se obvykle vychází vstříc tím, že má možnost hradit svůj dluh ve splátkách, k čemuž se zaváže právě notářským zápisem. Navíc odměna za sepsání notářského zápisu je podstatně nižší než případné náklady řízení, které by musel dlužník hradit v rámci soudního sporu. Dlužník má tedy logickou snahu řešit svůj závazek touto cestou a nedopustit tak další navyšování svého celkového dluhu.
Vzhledem k legislativní změně a nemožnosti sepisů exekutorských zápisů připravila advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners se spolupracujícím notářem komplexní projekt zajištění sepisů notářských zápisů. Byla vytvořena síť 12 sepisových míst po celé České republice, kde mají dlužníci možnost sepisu v místě svého bydliště či v rámci svého regionu, čímž dochází k výraznému zvýšení ochoty dlužníků k uzavření dohody formou notářského zápisu. Další výhodou je kompletní servis spojený s vymáháním, který zahrnuje převzetí dat, poslání výzev a kontaktování dlužníků, objednání dlužníků na konkrétní termíny sepisů a vyjednání podmínek dohody obsažené v notářském zápisu dle požadavků věřitele, sepsání notářského zápisu a následné sledování plnění dlužníka s možností vymáhání cestou exekuce v případě, že dlužník neplní stanovené povinnosti řádně a včas. Projekt funguje samozřejmě za předpokladu eliminace reputačního rizika pro věřitele s garancí největší advokátní kanceláře na českém trhu.
Autoři jsou pracují v advokátní kanceláři Havel, Holásek & Partners
