Prvním oříškem, na který odborníci z TaylorWessing upozornili, je nutná úprava společenských smluv a dalších základních dokumentů týkajících se společností podle nové právní úpravy. Firmy by měly uvést do souladu především názvosloví nebo odkazy na zákonná ustanovení. Mají na to čas do 30. června 2014. Pokud tak neučiní, hrozí jim v krajním případě riziko zrušení rozhodnutím soudu.
Plná moc pro společníky zahraniční firmy
Z prvních praktických zkušeností s aplikací nové legislativy vyplývá, že problémy mohou nastat s plnou mocí ve formě notářského zápisu u společností, jejichž společníkem je zahraniční firma. Podle ustanovení NOZ musí mít plná moc stejnou formu jako úkon, ke kterému je udělena. Např. pro rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady ve formě notářského zápisu, kdy společníka zastupuje advokát, by měla být nutná plná moc udělená advokátovi taktéž ve formě notářského zápisu. To přináší komplikace právě podnikatelům z cizích zemí, kteří buď musejí na valnou hromadu přijet osobně, nebo se alespoň dostavit k českému notáři a udělit zmocněnci plnou moc. Vzhledem k tomu, že se obvykle jedná o velmi vytížené manažery, mohlo by dojít k paralyzování valných hromad mnoha společností.
„Výklad tohoto ustanovení však není zcela jasný a praxe jednotlivých notářů se může lišit. I z tohoto důvodu ministerstvo spravedlnosti zřídilo expertní komisi, která vydává stanoviska, jež však nejsou závazná. Konečné stanovisko může vydat pouze soud, který se může zabývat touto problematikou až za velmi dlouhou dobu,“ uvádí JUDr. Petr Dobeš, LL.M.Eur., Ph.D., partner TaylorWessing e|n|w|c Advokáti.
Přísnější pravidla odpovědnosti mohou vést ke kriminalizaci
Rekodifikace přináší také zpřísnění pravidel odpovědnosti pro prokuristy, tedy zmocněnce firmy disponující plnou mocí. Dosud prokurista (např. zaměstnanec firmy), který ji pouze zastupoval navenek, nenesl stejný podíl odpovědnosti jako jednatel, který společnost obchodně vedl a ručil svým majetkem bez omezení. Nově se úkony prokuristy posuzují mnohem závažněji. Stejně jako člen orgánu musí i prokurista dbát na to, aby jednal s péčí řádného hospodáře a správně rozhodoval.
Zpřísňuje se i odpovědnost jednatele. Ten bude v případě porušení některých povinností nejen ručit za dluhy společnosti, ale bude také povinen společnosti vrátit svou mzdu za poslední dva roky.
Podnikatelský úsudek snižuje odpovědnost za možná rizika
Proti přílišné kriminalizaci osob se zavádí pravidlo tzv. podnikatelského úsudku, podle kterého nelze po managementu firmy chtít, aby nesl odpovědnost za veškerá možná rizika svého jednání. Člen orgánu, který jednal s potřebnou mírou znalostí a v dobré víře předpokládal, že jedná ku prospěchu společnosti, proto nebude odpovídat za případné negativní dopady svého rozhodnutí. A to ani tehdy, pokud společnosti způsobí finanční ztrátu.
