Zájem o financování vývozu roste, což shodně potvrzují všechny banky na českém trhu. Pro peníze si přicházejí velké firmy, které se snaží ve větší míře o vývoz velkých investičních celků. Vedle toho však projevují větší zájem i malé a střední firmy (SME), které o exportní financování dříve příliš nežádaly.
„Segment SME je významnou silou na tuzemském trhu a do budoucna to může platit i v českém zahraničním obchodu. Vzestup menších firem je jasně vidět i v obchodní bilanci naší banky. Úvěry pro SME totiž meziročně vzrostly o sedmnáct procent,“ potvrzuje Tomáš Hron, ředitel Global Transaction Banking UniCredit Bank. Dalším významným trendem, který ovlivňuje exportního financování, je snaha českých vývozců pronikat více na mimoevropské trhy.
Na východ
I když rozhodující část exportu z České republiky bude i nadále směřovat do EU, zejména do Německa a ostatních sousedních států, mnohé podniky se už nějaký čas poohlížejí po vzdálenějších teritoriích. Nejčastěji se obracejí do Ruska a dalších států SNS. „Zaznamenali jsme, že české firmy zvažují investici do výstavby vlastních výrobních kapacit v Rusku. Díky tomu se totiž následně mohou ucházet o ruské státní zakázky, které upřednostňují domácí firmy,“ říká Martin Ehrenberger, manažer segmentového řízení - Corporate Komerční banky. Dodává, že specifickým rysem obchodování v Rusku se stává odklon od světových měn: „Ruští odběratelé se v situaci, kdy se eurozóna i Spojené státy potýkají s ekonomickým zpomalením a ruská ekonomika naopak roste, začínají častěji přiklánět k domácím měně a namísto eur nebo dolarů poptávají splácení v rublech.“
Dalšími aktuálně zaměřenými exportními destinacemi jsou Balkán a Turecko, ale české firmy aby se rády prosadily také na čínském trhu, a láká je i Latinská Amerika.
Daří se zejména exportérům v tradičně silných odvětvích, jako je strojírenství, automobilový průmysl nebo energetika. Intenzivnější zájem je možné pozorovat nově ve stavebnictví, kde se některé české firmy snaží kompenzovat v zahraničí nedostatek zakázek na domácím trhu. Jde například o zemědělské stavby, výstavby a rekonstrukci silničních sítí (například Ázerbajdžán) a železnic (Balkán).
Banky se přizpůsobují
I když všechny velké banky působící v České republice mají s financováním exportu dlouholeté zkušeností, přece jen se musejí aktuálním potřebám vývozců do jisté míry stále přizpůsobovat. Snaží se nabídnout komplexní služby zahrnující nejen financování exportu nebo předexportní výroby, ale i zajištění platebního styku a řešení různých rizik vyplývajících z pohybu kurzů, úroků, nebo cen komodit a energií.
Přicházejí s novými produkty, školí své odborníky. Například skupina UniCredit zavedla běžné účty vedené v čínských jüanech a posílila své obchodní zastoupení v Číně, aby usnadnila transakce mezi oběma regiony. „Obchod mezi Evropou a Čínou bude jednoznačně posilovat, tyto signály máme i od českých obchodníků. Divizi firemního bankovnictví zase posilujeme o bankéře s dobrou znalostí ruštiny a specifik ruského trhu; i zde očekáváme další růst vzájemného obchodu,“ říká Tomáš Hron z UniCredit Bank.
Komerční banka nově nabízí exportní odběratelský úvěr strukturovaný tak, že český exportér bude vyplacený v eurech tak, jak je zvyklý, zatímco ruský odběratel může splácet v rublech. „Příjmy ruských importérů jsou většinou v rublech, a pokud úvěr splácí v eurech nebo dolarech, vystavují se kurzovým rizikům. Tím, že jim umožníme splácet odběratelský úvěr také v rublech, tato rizika mohou eliminovat,“ vysvětluje Martin Ehrenberger, manažer segmentového řízení - Corporate Komerční banky.
Raiffeisenbank zase spouští ve spolupráci s Českou exportní bankou tzv. proexportní záruky. „Umožní nejen financování českého vývozce, ale zároveň bude možné financovat i subkontrakt mezi tímto exportérem a jeho českým subdodavatelem,“ představuje novinku ředitel exportního financování Miloš Večeřa.
Podpora malým a středním
Výrazným směrem obchodní strategie bank je přitáhnout klienty ze segmentu SME. Malé a střední firmy dosud využívaly exportního financování zhruba jen z osmi procent, alespoň tak to ukázal průzkum Asociace malých a středních podniků. Některé si vystačily s vlastními zdroji, většina ostatních využívala dostupnější provozními úvěry. Exportní financování považovaly často za administrativně příliš náročné. Banky sice připouštějí, že nároky na finanční řešení zahraničních zakázek zabere více času a energie, zejména pokud jde o větší zakázky nebo investiční celky, nicméně to nepovažují za zásadní překážku ani pro malé a střední podniky.
„Klientům obvykle záleží na tom, aby zakázka dopadla dobře, a společně jsme ošetřili všechna možná rizika, která mohou nastat. Se stížnostmi na administrativní náročnost se setkáváme zřídka,“ tvrdí Tomáš Hron, ředitel Global Transaction Banking UniCredit Bank. Přesto se banky snaží pro malé a střední podniky administrativní procesy i produktovou nabídku upravit. Často přitom spolupracují s agenturou EGAP, Českou exportní bankou a Českomoravskou záruční a rozvojovou banky, aby mohly nabídnout například různé možnosti garancí a zajištění.
„Klademe větší důraz na podporu středních firem. Oproti velkým firmám se to projevuje především zjednodušenými podmínkami a zkráceným interním schvalovacím procesem,“ přibližuje obchodní strategii Raiffeisenbank ředitel exportního financování Miloš Večeřa.
Česká spořitelna zase rozvíjí pro segment SME své programy zvýhodněných úvěrů TOP. Po TOP Agro, TOP Export a TOP Inovace představila nedávno TOP Strojírenství. Chystá novinky zaměřené na další perspektivní průmyslové obory, dále na financování inovativních projektů a energeticky úsporných řešení. „Za zmínku jistě stojí i naše dlouhodobá spolupráce s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem, což nám umožňuje nabízet velice atraktivní podmínky financování,“ popisuje strategii České spořitelny Lenka Tomanová, ředitelka odboru projektového a exportního financování.
Jdou za klientem
Součástí obchodní strategie bank jsou i další proexportní aktivity. Například 15. listopadu letošního roku odstartoval pátý ročník unikátní akce banky HSBC pod názvem HSBC GRANT. Jde o grantovou soutěž, do níž mohou vývozci přihlásit své obchodní případy. Odborná porota z nich vybere vítěze, který získá milion korun a zároveň nezbytné know-how v podobě právního a obchodního poradenství. Rozhodujícími kritérii jsou kredibilita, inovativnost a dlouhodobá udržitelnost. Významnou součástí projektu HSBC GRANT jsou odborné semináře pro exportéry pořádané bankou a jejími partnery.
Generální ředitel HSBC Mark Winterflood říká, že cílem projektu je podpořit konkurenceschopnost českých firem v mezinárodní konkurenci a dát jim k dispozici potenciál a zkušenosti velké banky. „Od zahájení projektu vidíme každoroční růst zájmu o účast v seminářích a také vzestup počtu i kvality projektů, které se hlásí do soutěže. Vítězové předcházejících ročníků pokračují úspěšně v obchodování na nových cílových trzích,“ hodnotí výsledky HSBC GRANT Mark Winterflood.
Banky také rozšiřují týmy svých specializovaných poradců, kteří se snaží firmám hledat nejvhodnější způsoby financování jejich exportu i zajištění a ošetření rizik, spojených potenciálně s vývozem na mimoevropská teritoria. Pořádají pro odborné semináře, často v součinnosti s agenturami CzechTrade či EGAP.
