Výsledkem výše zmíněné novely je zmírnění kogentních investičních limitů tak, aby se existující fondy mohly pravidlům snáze přizpůsobit.
Mezi nejvýznamnější změny patří zvýšení maximálního investičního limitu na jednu majetkovou hodnotu pro fond kvalifikovaných investorů (FKI) z dosavadních 30 % na 35 %. S FKI souvisí i další úprava, a to zrušení 10% limitu na investice do jednoho FKI, což umožňuje vznik fondu fondů. U FKI se rovněž mění formulace limitu „na pohledávky jednoho druhu a vznikající z téhož právního důvodu“ na „pohledávku za týmž dlužníkem“, přičemž za tutéž osobu se považují i osoby, které jsou vzájemně v takovém poměru, že finanční obtíže jedné z nich mohou způsobit platební obtíže druhé.
Hodlají-li FKI s větším počtem kvalifikovaných investorů využít výjimky z investičních limitů, modifikuje se požadavek na výši fondového kapitálu. Připomínáme, že fondovým kapitálem rozumí zákon hodnotu majetku fondu sníženou o hodnotu jeho dluhů. Ke změně dochází i u fondů kolektivního investování. S výjimkou fondů nemovitostí se totiž s účinností od 1. ledna 2015 povinně mění základna pro výpočet limitů – základnou bude nově fondový kapitál (net asset value). Dále se zavádí možnost převodu nemovitostí mezi různými podfondy jednoho fondu.
Nařízení prodlužuje lhůtu, v níž se FKI, které investují do nemovitostí a nemovitostních společností, musí přizpůsobit limitům. Navíc se zavádí nové přechodné období pro existující FKI, které měly více než 10 kvalifikovaných investorů, u nichž se okruh takových investorů nemění nebo v nichž je většinovým investorem pojišťovna či zajišťovna. Novela nařízení (č. 11/2014 Sb.) nabývá účinnosti 1. února 2014, některé body pak 1. ledna 2015.
Zdroj: KPMG
