S nekalými praktikami především katalogových firem se setkalo u nás už mnoho podniků a podnikatelů. Na začátku je nevinně vypadající nabídka. Na první pohled se zdá, že je zdarma. Až následně se ukáže, že za původně deklarovanou inzerci zdarma musí „objednatelé“ zaplatit někdy i tisíce eur ročně, s nevypověditelným závazkem na řadu let dopředu. Reálná hodnota takové inzerce je zanedbatelná – vzhledem k ceně. Katalogové společnosti (v počátku převážně zahraniční, ale v tomto směru se české rychle „přiučily“) své pohledávky vymáhají. A to důsledně.
Kdo je vlastně poškozený?
„Postižené“ firmy nemají moc na výběr. Na jedné straně jsou ujišťovány o tom, že konaly dobrovolně a musí nést důsledky svých slibů, na straně druhé – při eventuální snaze o právní řešení problému – jsou konfrontovány s postupy vycházejícími z norem cizích států, u nás ne zcela obvyklými. A tak k situaci přistupují mnohdy se zdravým selským rozumem – než se zdlouhavě orientovat v neznámém prostředí a eventuálně se soudit – se všemi důsledky, které to přináší – raději zaplatí. „Kdo je vlastně poškozený“ je otázka, na kterou odpovědět je těžké, doložit důkazy pro podvod podle trestního řádu je totiž opravdu problematické.
Problematika katalogových podvodů není ničím novým a samozřejmě se nevyskytuje jen u nás. Ve světě se první klamavé nabídky inzerce se začaly objevovat již v devadesátých letech a je až pozoruhodné, jak rychle se zabydlely v Evropské unii a zvlášť u nás. A právě proto Evropský parlament opakovaně kritizoval Českou republiku za nečinnost v legislativních úpravách této oblasti. Není úplně jasné, kolika firem se podobné praktiky už dotkly. Podle předkladatele zákona existuje seznam firem, které se cítí zmiňovanými praktikami podvedeny. Poslanec Pavel Němec říká: „…. mám k dispozici – není to kompletní – seznam a mám tam 1610 podvedených institucí.“ Podle všeho jsou mezi nimi Policejní prezidium, církve, občanská sdružení a desítky a stovky drobných živnostníků.
Schválenou novelu považují její předkladatelé za revoluční. Kromě jiného jde o velmi jednoduchou úpravu.
Poslanec Pavel Němec zdůrazňuje zejména několik zásadních prvků legislativní změny:
* Mění se stávající zvyklosti pokud jde o soudní řízení. České subjekty bude vždy chránit český soud, a to i v případě, pokud by omylem sjednaly rozhodovací pravomoc soudu v cizím státě.
* Nově budou platit pro nabízenou inzerci jasná pravidla, každý bude muset na první pohled poznat, zda jde o inzerci zdarma nebo o placenou službu.
* Zásadní také je, že pokud by došlo k porušení pravidel, bude taková smlouva ze zákona absolutně neplatná. Poškození se v případě porušení zákona katalogovou společností nebudou muset soudit o neplatnost uzavřené smlouvy. Bude to naopak katalogová společnost, kdo bude muset prokázat, že smlouva byla uzavřena řádně.
Novela obchodního zákoníku se projednala neobvykle rychle. Řešení palčivého problému nekalých praktik bylo schváleno ve třetím čtení v březnové schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu. Nyní návrh postoupil do Senátu. Pokud bude schválen a podepsán prezidentem, jeho účinnost se předpokládá od 1. července 2010.
Připomeňme si nejdůležitější konkrétní ustanovení:
1. V § 43 odst. 2 se za větu první vkládá věta, která zní:
“Ochranu proti nekalé soutěži poskytuje české osobě český soud nebo jiný český orgán i tehdy, pokud byla mezi českou a zahraniční osobou uzavřena dohoda, podle níž by měl rozhodovat cizozemský soud nebo jiný cizozemský orgán.”
2. V § 46 se za odst. 4 doplňuje odst. 5, který zní:
“(5) Inzerce v rámci podnikatelské činnosti a pro účely hospodářského styku, která nabízí registraci v katalozích, jako jsou zejména telefonní a jiné seznamy, prostřednictvím platebního formuláře, složenky, faktury, nabídky opravy nebo jiným podobným způsobem, musí obsahovat jednoznačně a zřetelně vyjádřenou informaci, že tato inzerce je výlučně nabídkou na uzavření smlouvy. To platí přiměřeně i pro přímou nabídku takové registrace.”
3. § 55 zní:
Smlouva, její část nebo její jednotlivé ustanovení, při jejímž uzavření byl porušen zákaz nekalé soutěže (§ 44 až 52), je od počátku neplatná.”.
Autorka působí v České asociaci finančních ředitelů (CACFO) při Svazu průmyslu a dopravy ČR
