Novela stavebního zákona neúměrně prodlužuje dobu přípravy stavby

26. 2. 2013

Sdílet

 Autor: © Pavel Losevsky - Fotolia.com
V lednu 2013 vstoupila v platnost novela stavebního zákona, která si klade za cíl usnadnit procesy a upravit smlouvy mezi stavebníkem a úřadem. Odborníci však již po několika týdnech jejího fungování spatřují celou řadu komplikací a rizik. Poukazují zejména na nadměrné prodlužování celého procesu schvalování stavby a nedostatečné definování pravomocí u projektantů a investorů.

Novela stavebního zákona č. 350/2013 Sb., vešla v platnost 1. ledna 2013. Jejím cílem je zpřesnit a zjednodušit jednotlivé postupy, odstranit odchylky od správního řádu a celkově snížit administrativní náročnost postupů plánování. Celý proces však nyní podle odborníků zpomaluje zejména rozšíření účasti veřejnosti na další kolo schvalovacího procesu či prodloužení lhůty pro vyjádření úřadů, a to až o dva měsíce.

„Novela stavebního zákona dopadá zejména na stavebníky. Pro ně je komplikací rozšíření účasti takzvané dotčené veřejnosti, která je známá svým obstrukčním jednáním při povolování staveb. Doba přípravy stavby se tak může neúměrně prodloužit, u dopravních staveb až na deset let,“uvedl Václav Matyáš ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. „Novela má podle našeho názoru zásadní nedostatky a v praxi způsobuje potíže a zmatky. Za nejproblematičtější oblasti považujeme prodloužení lhůty pro vyjádření úřadů až o 60 dní. Dojde tak k ještě většímu zpomalení již tak zdlouhavého schvalovacího procesu. Tyto obstrukce mají negativní dopad na zmírňování recese ve stavebnictví,“ doplňuje Vladimír Svoboda ze společnosti Interplan-CZ, která patří mezi specialisty v oblasti projektové a inženýrské přípravy staveb.

Novela stavebního zákona se nově zaměřuje na jasné vymezení hranic přestupků a správních deliktů v procesu navrhování a realizace stavby. Klade si za cíl jasně stanovit skutkové podstaty přestupků, například u lidí, kteří dozorují nad stavbami. Odborníci však upozorňují, že z novely nejsou patrny pravomoci těchto pozic ani definice jejich povinností. V praxi je tak podle nich novela obtížně aplikovatelná.

„Novela stavebního zákona bohužel nijak zákonem neustanovila definice technického dozoru investora a autorského dozoru projektanta. Zároveň opomenula stanovit rozsah jejich působností. To samozřejmě ztěžuje využitelnost novely v praxi. Obě činnosti navíc mohou významně ovlivnit veřejné zájmy ve výstavbě,“ vysvětlil Pavel Křeček z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. „Jedná se především o ochranu života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce,“ doplnil Křeček.

 

 

ICTS24