Ty zásadnější se týkají například obratových parametrů určujících povinnost registrovat se jako plátce DPH, evidence splatnosti závazků nebo novinek ve stavebnictví. Na jedné straně novela slibuje zjednodušení dosavadních postupů, na straně druhé bude – zejména pro drobné podnikatele – znamenat větší administrativní zátěž. Fungování větších podniků naopak po této stránce výrazněji neovlivní.
Zákonodárci projednali novelu zatím v prvním čtení. Nyní přebírá pomyslnou štafetu rozpočtový výbor Sněmovny. Projde-li novela legislativním procesem, měla by být účinná od 1. ledna 2025. Počínaje tímto datem tak dojde k úpravě výpočtu obratu firem pro povinnou registraci k DPH. Dvoumilionový limit zůstává, ale místo dvanácti bezprostředně předcházejících a po sobě jdoucích kalendářních měsíců se výše obratu stanoví za kalendářní rok. Pokud tedy podnikatel nebo firma v daném roce bude mít obrat vyšší než dva miliony korun, je od počátku roku následujícího plátcem DPH.
Jiná situace ovšem nastává v případě, že obrat překročí 2 536 500 korun, což je hodnota odpovídající společné unijní částce 100 tisíc eur. V tu chvíli se subjekty stávají plátci hned druhý den. „Skutečnost, že se podnikatelé nemusejí zabývat průběžným sledováním překročení obratu během roku, je pro ně určitě dobrou zprávou. Nepatrně ji ale kalí evropský, jen o něco málo vyšší limit 2 536 500 korun a s ním spojený požadavek být plátcem DPH hned následující den. Tady vzniká prostor pro nemálo procedurálních komplikací. Až praxe a prováděcí opatření a přístup finanční správy ukážou, do jaké míry to pro podnikatele bude ulehčení jejich práce, nebo nepříjemný byrokratický úkon,“ vysvětluje ředitel regionální kanceláře Praha ve společnosti Moore Accounting CZ a daňový poradce Michal Markvart.
Vrácení odpočtu jen při splacených závazcích
Další důležitou změnou, se kterou předkládaná novela počítá, je evidence splatnosti závazků u plátců DPH. Jestliže totiž odběratel neuhradí dodavateli závazek do šesti měsíců po jeho splatnosti, bude muset vrátit uplatněný odpočet daně. „Zde opět vyvstává problém s možnou administrativní náročností při sledování a dodržování tohoto opatření. A to nejenom pro drobné podnikatele, ale i pro skupiny firem, které svoje vzájemné pohledávky a závazky vyrovnávají hromadně. Například formou zápočtu, kdy dochází pouze k úhradě rozdílu mezi přijatou a vydanou fakturou,“ informuje Markvart.
Nové lhůty a definice pro bytovou i nebytovou výstavbu
Novelizovaný zákon o dani z přidané hodnoty se dále celkem obsáhle zaměřuje na oblast stavebnictví. Kromě jiného zkracuje lhůtu pro zdanění prvního převodu nemovitosti, a to ze současných pěti let na dva roky (resp. na 23 měsíců) od jejího dokončení nebo od provedení podstatné změny stavby. S tím souvisí i nová definice této podstatné změny. Bude to muset být taková změna, která navýší hodnotu nemovitosti o více než 30 %. Obměněné podoby se dočká i definice sociálního bydlení nebo definice stavebního pozemku – ta přesně vymezuje, kdy může být dodání pozemku osvobozeno od DPH, a opírá se o potřebnou dokumentaci obecních nebo stavebních úřadů.
„Nabízí se úvaha, že ve výsledku by tyto úpravy mohly mít pozitivní dopad na ceny novostaveb. Je ale nutné vzít v potaz všechny faktory, které se do cen nemovitostí promítají. Připomeňme, že v Česku je, v porovnání s ostatními státy Evropské unie, nejhorší finanční dostupnost bydlení. Lidem u nás trvá v průměru 15 let, než si na vlastní bydlení naspoří. Pro srovnání – Belgičanům, kteří se mohou pyšnit nejlepší finanční dostupností bydlení, stačí na pořízení nového bytu 6,5 ročních platů. Stejně tak pokud jde o délku stavebního řízení, jsme s 246 dny ve spodní části žebříčku. Nedá se tedy očekávat, že by předkládaná novela v tomto směru přinesla výrazné zlepšení,“ uzavírá Michal Markvart.
