Návrh, který by měl platit od 1. ledna příštího roku, přináší zhruba dvě desítky změn, jejichž cílem je větší transparentnost při zadávání veřejných zakázek a zároveň přísnější kontrola nakládání s veřejnými prostředky.
Mezi novinky patří například výrazné snížení limitů u veřejných zakázek malého rozsahu, u kterých zadavatel není vázán zákonem o veřejných zakázkách. Konkrétně se jedná o snížení limitu u veřejných zakázek týkajících se dodávek a služeb na jeden milion korun (ze současných dvou milionů korun), respektive limitu u veřejných zakázek týkajících se stavebních prácí na tři miliony korun (ze současných šesti milionů korun). Od 1. ledna 2014 pak bude platit jednotný limit jeden milion korun. Novela také počítá se zavedením nového institutu významných veřejných zakázek. Tyto zakázky pak budou podléhat schválení vládou či městským zastupitelstvem a bude třeba k nim vypracovat oponentní posudek. Hodnota významné veřejné zakázky bude odstupňována podle velikosti správního celku. Na úrovni státu bude za významnou považována zakázka nad 300 milionů korun. Pro kraje a hlavní město Prahu bude hranice od 200 milionů korun výše. Obec s více než 100 000 obyvateli bude významné zakázky vypisovat od 100 milionů korun výše, obec nad 25 000 do 100 000 obyvatel od 50 milionů korun výše. Pro obce do 25 000 obyvatel budou významné veřejné zakázky od 20 milionů korun.
Další novinkou návrhu je, že mají být zrušeny ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady pro možnost ucházet se o veřejnou zakázku a budou nahrazeny čestným prohlášením o ekonomické a finanční způsobilosti provést veřejnou zakázku. Tento krok má zabránit nastavování nepřiměřených kvalifikačních předpokladů ze strany zadavatele (které by mohly účelově omezit okruhu potenciálních dodavatelů).
Další novinkou je skutečnost, že by kvalifikační a hodnotící kritéria zadavatele zakázky dle návrhu měla být zadavatelem odůvodněna. Za zmínku stojí také nově navrhovaná povinnost zadavatele uchovávat dokumentaci o veřejných zakázkách po dobu deseti let.
Zdroj: KPMG
