Výše uvedené závěry vyplývají z dnes zveřejněného průzkumu spolupracujících advokátních kanceláří Ambruz & Dark/Deloitte Legal, který po půlroční účinnosti novely sledoval názory českých firem na tuto problematiku.
„Novela zákona o veřejných zakázkách přispěla k větší transparentnosti při výběrových řízeních, což potvrzuje i náš průzkum mezi manažery předních českých firem. Rizika případné manipulace s konkrétními zakázkami či jejich předražování ale novela příliš neřeší,“ říká partner Ambruz & Dark/Deloitte Legal Jan Spáčil a dodává: „Domnívám se, že krokem k nápravě stávajícího velmi neutěšeného stavu v oblasti veřejných zakázek by bylo stanovení individuální odpovědnosti klíčových manažerů na straně zadavatele a také zvýšení odpovědnosti na straně dodavatelů.“
Záporně hodnotí novelu necelá třetina firem (31,8 %), které jsou přesvědčeny, že i přes zpřísnění podmínek si nepoctiví dodavatelé i zadavatelé nacházejí cesty, jak zákon obcházet. Pouze zástupce jedné firmy z deseti (9,1 %) kritizuje novelu s tím, že představuje jen zbytečnou administrativní zátěž pro podnikatele.
Chtějí jednodušší pravidla...
Na administrativní bariéry poukazují firmy ve větší míře i v oblasti rozšíření definice dotovaného zadavatele, tj. že zákon nově dopadá na mnohem širší okruh soukromých firem, které pobírají dotace z veřejných zdrojů. Za dotovaného zadavatele se totiž nově považuje každá fyzická či právnická osoba, která zadává zakázku hrazenou z více než 50% z veřejných zdrojů, případně pokud taková úhrada z veřejných zdrojů přesáhne 200 mil. Kč.
Podle většiny firem (52,3 %) by na soukromé firmy měla být aplikována jednodušší pravidla než ta, která stanovuje novela. Naopak o správnosti takového postupu je přesvědčena více než třetina firem (36,4 %). Zhruba desetina firem (11, 3 %) si myslí, že podnikatelé by vůbec neměli být zatěžováni další administrativou související se zadáváním zakázek, a to ani v případě, pokud pobírají dotace.
Pryč s losovačkami
„Z dotazů našich klientů zatím spíše vyplývá ochota ke snížení procenta požadované dotace z veřejných zdrojů pod 50 % tak, aby se podnikatelé vyhnuli režimu zákona o veřejných zakázkách zejména z důvodu složité a nákladné administrace zadávacího řízení“ komentuje výsledky průzkumu Ondřej Chmela, právník advokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal.
V otázce zrušení tzv. losovaček, kdy veřejní zadavatelé nemají možnost zúžit losem počet uchazečů v užším řízení nebo jednacím řízením s uveřejněním, to čtyři z pěti firem (81, 8 %) považují za správný krok, protože „losovačky“ bývaly v minulosti často nástrojem k manipulaci s příslušnou veřejnou zakázkou. Jen každá dvacátá firma (4,6 %) je toho názoru, že za určitých podmínek byly „losovačky“ spravedlivé pro zúžení počtu uchazečů. Zbytek oslovených (13,6 %) nemá na tuto problematiku jasný názor.
Pozor na habaďůru
Firmy také většinou souhlasí i s novou povinností zadavatelů, podle které budou muset zrušit veřejnou zakázku, pokud obdrží pouze jedinou nabídku, respektive pokud zbude k hodnocení pouze jediná nabídka. Bez výhrad s tím souhlasí (15,9 %) společností, s požadavky na možné výjimky dalších (47,7 %). Jen necelá třetina firem s novými pravidly nesouhlasí, protože to může podle jejich názoru znamenat zbytečné prodloužení nákupu (31,8 %). Změny v tomto směru odmítá pouze necelých pět procent firem (4,6 %).
„V této oblasti se už v praxi setkáváme s řadou dotazů, jak ze strany zadavatelů, tak ze strany dodavatelů, jak řešit situace, kdy se očekává, že bude podána z důvodů nezávislých na vůli zadavatele pouze jedna nabídka, přestože na trhu pravděpodobně existuje více potenciálních dodavatelů. Tato situace nastává zejména při nákupech speciálních přístrojů či poskytování specifických služeb. Bohužel zákon tuto situaci neřeší,“ uzavírá Ondřej Chmela.
