Předchozí právní úprava trestního řízení počítala pouze s nároky na odškodnění majetkové újmy vyjádřitelné v penězích. V případě nároku na nemajetkové odškodnění byl poškozený nucen podat samostatnou žalobu u občanskoprávních soudů.
Procesní postavení poškozeného definované v předchozí právní úpravě mělo za následek prodlužování útrap poškozených, zejména pak neúměrným prodloužením doby, po kterou se nepříjemná událost v životě poškozeného řešila před orgány veřejné moci, a to o délku trvání občanskoprávního procesu.
Účelem novely je tedy rozšířit práva poškozených, jejichž újma není pouze majetkového charakteru a naplnit tak současné trendy restorativní justice (tzv. „obnovovací justice“, která si klade za cíl obnovení stavu, který byl protiprávně narušen). Restorativní justice k tomuto účelu využívá služeb např. probační a mediační služby, pomocí níž mimo jiné dochází k nápravě vztahu mezi pachatelem a poškozeným cestou jejich mediace.
Trestní řád nově používá pojmy „majetková škoda“ a „nemateriální újma“, čímž došlo ke sjednocení terminologie trestního řádu a občanského zákoníku.
Přímým důsledkem, který novela trestního řádu přináší, je zlepšení právního postavení oběti trestného činu (poškozeného), jíž byla způsobená nemajetková újma. Z důvodu očekávaného prodloužení trestního řízení byla do novely implentovaná klauzule stanovující splnění podmínek pro vydání odsuzujícho rozsudku jako bezodkladnou podmínku pro vydání rozsudku v samotném adhezním řízení. Jakékoliv další dokazování v adhezním řízení za splnění podmínky uvedené v předchozí větě pak přesahuje potřeby trestního řízení.
Autor je advokát trvale spolupracující s NWD Legal
Foto: Fotolia.com
