Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. přináší změny v pojmosloví. Současné pojetí věci v užším slova smyslu zahrnuje věci hmotné a přírodní sily, které jsou ovladatelné a slouží potřebě lidí. Nový občanský zákoník v § 489 rozšiřuje pojem věc na „vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.“ Nově se tak za věc považuje i věc nehmotná, jako například. majetková práva či pohledávky. Pro majitele nemovitostí je důležitá zásada superficies solo cedit, která se v našem právním řádu znovu objeví po šedesáti letech odmlky. Stavby budou součástí pozemku, na kterém se nachází.
Fyzické i právnické osoby jsou v novém občanském zákoníku upraveny podrobně. Způsobilost mít práva a povinnosti se bude nově nazývat právní osobnost a způsobilost k právním úkonům se bude označovat svéprávnost. Fyzické osoby nebude možné zbavit svéprávnosti, pouze ji bude možné omezit. Naproti tomu bude možné přiznat za určitých podmínek svéprávnost osobě nezletilé (tzv. emancipace). Nově se zavádí institut nezvěstnosti a zároveň se ztěžují podmínky pro prohlášení osoby za mrtvou.
Část třetí nového občanského zákoníku, absolutní majetková práva, bude zahrnovat jak věcná práva, tak právo dědické. Výčet věcných práv bude rozšířen například o zákaz zcizení nebo zatížení věci či vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Významnou novinkou bude možnost za určitých podmínek nabýt věc od nevlastníka, která je v současné době upravena pouze ve dvou případech. V dědickém právu je možné spatřovat posílení vůle zůstavitele, která se projeví jak v nových možnostech pořízení pro případ smrti, tak v možnosti stanovit podmínky a příkazy nebo snížení ochrany neopominutelných dědiců.
Relativní majetková práva jako čtvrtá část nového občanského zákoníku upravuje oblast závazkového práva. V rámci smluvních závazků dochází k posílení smluvní volnosti, která je na druhé straně vyvážena ochranou slabší strany. Ta se projevuje ve výslovné úpravě lichvy, neúměrného zkrácení či smluv uzavíraných adhezním způsobem. Ochrana dobré víry se uplatňuje i v této části nového občanského zákoníku. Například v oblasti bezdůvodného obohacení se tak rozšiřují případy, kdy se o bezdůvodné obohacení nejedná. (například jednání ve vlastním zájmu, které obohatí jiné).
Autor je advokát, trvale spolupracující s NWD Legal
