Dlouho očekávaný pracovní návrh nového standardu pojistných smluv je podle společnosti Ernst & Young příležitostí, jak optimalizovat plnění regulačních požadavků týkajících se řízení kapitálu a požadavků v oblasti účetního výkaznictví.
Koncem července letošního roku vydala Rada pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board, IASB) po dlouholetém úsilí pracovní návrh nového standardu, který bude v globálním měřítku jednotně a konzistentně upravovat účtování pojistných smluv. Po svém definitivním schválení, tedy od poloviny příštího roku, bude novým mezinárodním standardem nahrazen stávající IFRS 4 obsahující předpisy, které zůstaly dočasně v platnosti pro účetní jednotky, jež je používaly už v minulosti. Podle nového standardu budou postupovat rovněž pojišťovny, které doposud účtovaly podle lokálních předpisů nebo se inspirovaly některými částmi amerických účetních předpisů.
Odborná veřejnost na něj čeká již roky…
„Nový standard IFRS 4 nastaví jednotné parametry pro pojišťovny po celém světě,“ říká Douglas Burnham, partner Ernst & Young pro finanční sektor v České republice. „Jednotné modely oceňování a vykazování aktiv a závazků v účetních závěrkách pojišťoven, které tento standard zavede, umožní všem, kdo tyto účetní závěrky sestavují, i těm, kdo je používají – od pojistníků, přes investory, finanční analytiky, ostatní pojišťovny až po regulační orgány – lépe a transparentněji srovnávat výkonnost pojišťoven. Nový předpis vytvoří jednotnou strukturu účetního výkaznictví pro celé odvětví, což bude nepochybně velkým přínosem. Odborná veřejnost na něj čeká již roky, a proto je nyní důležité maximálně využít právě probíhajícího čtyřměsíčního období, během kterého lze k pracovnímu návrhu posílat IASB připomínky.“
Úsilí, které se vyplatí
„Implementace nového mezinárodního standardu upravujícího pojistné smlouvy bude pro pojišťovny samozřejmě velice náročná,“ upozorňuje Tomáš Němec, senior manažer Ernst & Young zodpovědný za pojišťovací sektor České republice. „Když si ale uvědomíme, že díky tomuto předpisu budou za několik málo let všichni hrát podle stejných pravidel, je zřejmé, že toto úsilí se skutečně vyplatí. Přínos pro odvětví pojišťovnictví i pro celý finanční sektor bude nevyčíslitelný, protože pojišťovny budou mít daleko přesnější představu o tom, jak jsou vnímány a hodnoceny investory, regulačními orgány i dalšími zainteresovanými subjekty. Hlavním bonusem ale bude, že se díky tomu sníží cena kapitálu.“
Příležitost optimalizovat podnikové procesy
Všechny pojišťovny již nyní intenzivně pracují na implementaci směrnice Solvency II, termín mají do 31. prosince 2012. Navíc v situaci, kdy investoři kladou větší důraz na tvorbu hotovosti, různé ukazatele ziskovosti podle IFRS a odlišnosti ve výpočtech embedded value, musí pojišťovny řešit problém jak nejlépe informovat o svých hospodářských výsledcích.
„Pojišťovny stojí před dvěma, nebo dokonce třemi zásadními úkoly: musí implementovat nový IFRS 4 a Solvency II a některé ještě navíc rozpracovat model výpočtu embedded value,“ říká Tomáš Němec. „Pokud to vezmou za správný konec, mají výjimečnou příležitost propojit finanční výkaznictví s výkaznictvím pro regulační a manažerské účely.“
“Změní se rovněž klíčové ukazatele výkonnosti, což přispěje ke zkvalitnění rozhodovacího procesu. Pojišťovny, které se k těmto náročným úkolům postaví „čelem“ a budou je řešit komplexně, by se mohly zbavit břemene různých systémů používaných pro oceňování aktiv a závazků a mohly by optimalizovat fungování svých interních procesů,” uzavírá Douglas Burnham.
Zdroj: Ernst & Young
