Návrh obsahuje zejména novelu zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), který nabyl účinnosti v srpnu loňského roku. Ačkoli podle ministerstva financí návrh pouze upřesňuje a napravuje formální nedostatky ZISIF, některé navrhované změny stojí za pozornost.
V současnosti jsou z působnosti ZISIF a priori vyloučeny tzv. family office vehicles (provoz na rodinném základě, jedná se o entity podobné rodinnému závodu, který do českého práva zavedl nový občanský zákoník, family office vehicles jsou však upraveny přímo v evropském právu). Navrhovaná novela naproti tomu výslovně umožňuje, aby se shromažďování investic z provozu na rodinném základě dobrovolně podřídilo režimu ZISIF. Návrh dále stanoví, že každý investiční fond může mít pouze jednoho obhospodařovatele a jednoho administrátora. To nebrání tomu, aby byly výkonem jednotlivé činnosti v oblasti obhospodařování či administrace pověřeny jiné osoby. Výčet činností spadajících pod administraci je podle návrhu novely taxativní – jiné než vyjmenované činnosti tedy nelze v rámci administrace vykonávat. Návrh zároveň specifikuje, kdo je zodpovědný za kontrolu dodržování právních povinností (compliance).
Navržená úprava rovněž významně zpřesňuje pravidla týkající se depozitáře a jeho kontrolních povinností vůči obhospodařovateli. Určuje, kdy depozitář provádí kontrolu před a kdy po vykonání úkonu.
Dílčí změny jsou navrhovány u některých specifických právních forem investičních fondů. Jedna z významnějších změn se týká akciové společnosti s proměnným základním kapitálem (SICAV): investiční společnost, která je statutárním ředitelem společnosti, musí být nově i jediným členem její správní rady. Jedná se o rozvedení povinně monistické vnitřní struktury, kterou pro SICAV předepisuje ZISIF. Popsaná úprava by měla napomoci souladu ZISIF s požadavky zákona o obchodních korporacích.
Návrh dále upřesňuje, že pravidlo o rozložení rizika platí rovněž pro fondy kvalifikovaných investorů. Nově budou moci nabývat dluhopisy a směnky vydávané fondy kvalifikovaných investorů i osoby, které kvalifikovanými investory nejsou. Co se týče fondů kolektivního investování, zde se například za stanovených podmínek připouští možnost změnit investiční strategii. Navrací se také původní úprava známá ze zákona o kolektivním investování, podle níž lze náklady zahrnout do nákladů fondu kolektivního investování.
Velká část navrhované novely se týká veřejného i soukromého nabízení (tzv. private placement), přičemž hranice nabídky je stanovena na dvacet osob. Podle návrhu se ZISIF aplikuje zejména na regulaci nabízení laické veřejnosti, ale navrhovanými úpravami se mění ustanovení pro veškeré formy nabízení domácích i zahraničních fondů.
Zdroj: KPMG
