Výše zmíněné úplné paragrafové znění navrhovaných změn přinášíme zde.
Na přípravě návrhu pracovala skupina složená z expertů čtyř ministerstev, Národní ekonomické rady vlády, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, čtyř politických stran, předních nestátních neziskových organizací a dalších klíčových odborníků (viz oficiální vyjádření ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského). V rámci pracovních skupin, tzv. minitýmů organizovaných Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) podle hlavních oblastí ZVZ, se diskusí o navrhovaných změnách aktivně účastnila i naše advokátní kancelář. Návrh je v současné době ze strany MMR předložen veřejnosti k připomínkám.
Níže uvádíme ty nejzásadnější zamýšlené změny ZVZ. Je však nutné upozornit, že změny obsažené v Návrhu mohou v legislativním procesu dostát značných změn či být z novelizace zcela vypuštěny.
Snížení finančních limitů (§ 12 ZVZ)
V rámci snah o zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek je navrženo snížit limit u veřejných zakázek malého rozsahu na milion Kč bez DPH (a to i u stavebních prací). V rámci minitýmů se zároveň diskutovalo o výrazném zjednodušení zjednodušeného podlimitního řízení, na což však návrh nereaguje.
Zrušení soutěžního dialogu (§ 24 a související)
Návrh ze ZVZ zcela vypouští soutěžní dialog jako jeden z druhů zadávacího řízení, přestože jej příslušná evropská směrnice výslovně uvádí mezi druhy zadávacích řízení. Hlavním důvodem návrhu této změny může být, že část odborné veřejnosti je k tomuto druhu zadávacího řízení skeptická a dle jejího názoru je soutěžní dialog v praxi stejně málo používán, nebo využíván v rozporu s podmínkami ZVZ. Negativním důsledkem této změny bude, že v případech veřejných zakázek se zvláště složitým předmětem plnění odpadne možnost jednat s dodavateli o možných řešeních plnění takové veřejné zakázky před podáním samotných nabídek.
Zrušení ekonomické a finanční kvalifikace (§ 55 a § 50 odst. 1d)
Dle Návrhu má být zcela vypuštěna ekonomická a finanční kvalifikace. Nově by se mělo podle § 50 odst. 1 písm. d) předkládat pouze „čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti plnit veřejnou zakázku“.
Zrušení certifikátů ISO (§ 56)
Dle návrhu má být vypuštěna možnost požadovat pro prokázání kvalifikace certifikát systému řízení jakosti (ISO) a doklad o registraci v systému řízení auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS). Důvodem pro tuto změnu diskutovanou i v rámci minitýmů byla skutečnost, že ISO je v dnešní době standardním certifikátem, který navíc nemusí zajistit řádné plnění veřejné zakázky a v praxi je tento kvalifikační předpoklad zneužíván k diskriminaci dodavatelů.
Zrušení možnosti prokazovat „reference“ čestným prohlášením (§ 56 odst. 2)
Dle návrhu má být zrušena možnost dodavatele prokazovat poskytnutí služby formou čestného prohlášení, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli a není-li současně možné osvědčení získat z důvodů spočívajících na její straně. Namísto tohoto způsobu prokázání poskytnutí služby má být předložena smlouva s touto jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele. Objektivně však může nastat i situace, kdy dodavatel má zároveň smlouvou o poskytnutí takových služeb uložen zákaz takovou smlouvu zpřístupnit třetím osobám, či z jiných důvodů je předložení smlouvy nevhodné, což bývá u obchodních smluv standardní praxí.
Zrušení omezování počtu zájemců (§ 61, § 66 a související)
Dle návrhu má být ze ZVZ zcela vypuštěn institut omezování počtu zájemců, a to ze všech druhů zadávacích řízení, kde může být v současné době využit. Negativním důsledkem této změny je zejména pozbytí funkce užšího řízení, jako řízení, kdy je možné na základě objektivních kritérií zúžit jejich počet na ty „nelépe kvalifikované“ a následně již hodnotit i pouze cenu. Vypuštěním institutu omezování počtu zájemců se zadavatel de facto dostává do stejné pozice, jako by zakázku zadával v otevřeném řízení.
Zákaz podstatných změn (§ 82 odst. 6)
Dle návrhu má být výslovně zakotven zákaz podstatných změn uzavřených smluv na plnění veřejné zakázky, které jsou definovány jako změny, které by rozšířily předmět veřejné zakázky (tím není dotčeno využití jednacího řízení bez uveřejnění na dodatečné služby), za použití v původním zadávacím řízení by umožnily účast jiných dodavatelů nebo mohly ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo měnily ekonomickou rovnováhu ve prospěch vybraného uchazeče. Navrhované změny korespondují s rozhodovací praxí Evropského soudního dvora (viz tzv. rozsudek Pressetext) a jedná se tak o zákonné zakotvení již platných obecných pravidel.
Zrušení zadávacího řízení při méně než třech nabídkách (§ 84)
Dle Návrhu by měl být zadavatel nově povinen zrušit zadávací řízení v případě, že po posouzení nabídek zbývají k hodnocení méně než tři nabídky. Tento návrh může mít výrazné negativní důsledky na zadávací řízení, ve kterých (i) z různých ale objektivně vysvětlitelných důvodů podá nabídku pouze jeden nebo dva dodavatelé, popř. (ii) bude podán dostatečný počet nabídek, které však z důvodu různých nedostatků budou vyřazeny. S předmětným ustanovením souvisí i nově navrhované znění ustanovení § 156 ZVZ, dle kterého zadavatel v ekonomickém odůvodnění zakázky uvádí alespoň pět dodavatelů, kteří splňují kvalifikační předpoklady, přičemž pokud s ohledem na charakter zakázky alespoň pět dodavatelů na trhu neexistuje, neuplatní se uvedené ustanovení o povinnosti zrušit zadávací řízení.
Nemožnost podat podnět ÚOHS, pokud nejsou podány námitky (§ 110)
Návrh upravuje omezení pro stěžovatele, kteří nevyužili možnost podat námitky: ti by neměli být oprávněni podat ani podnět k ÚOHS v téže věci. Důvodem by mělo být omezení podávání podnětu „rovnou“ ÚOHS bez využití řádných obranných institutů v rámci ZVZ.
Uveřejňování a zrušení ochrany důvěrných informací (§ 146a až 146c, § 156)
V souladu s koncepcí zvýšení transparentnosti a průhlednosti zadávání veřejných zakázek, na kterou je kladen stále větší důraz, byly do návrhu zapracovány zcela nové případy a způsoby uveřejňování různých informací týkajících se veřejné zakázky. Daná problematika byla podrobně řešena i v rámci minitýmů, a to zejména s ohledem na konflikt ochrany obchodního tajemství uchazečů a zájmu na svobodném přístupu k informacím.
Dle návrhu má být nově například uveřejňována (i) výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky, (ii) smlouva na plnění veřejné zakázky včetně všech jejích změn a dodatků (iii) písemná zpráva zadavatele dle § 85 v informačním systému o veřejných zakázkách (nově má být přejmenován na věstník veřejných zakázek), (v) na profilu zadavatele uveřejňováno ekonomické odůvodnění veřejné zakázky (viz nové znění § 156, které stanoví informace uváděné v rámci tohoto ekonomického odůvodnění) a schvalováno v případě tzv. významných veřejných zakázek vládou/zastupitelstvem. Současně má být dle návrhu vypuštěn celý § 152 týkající se ochrany důvěrných informací.
Hodnocení tzv. významných veřejných zakázek (§ 16a, § 74 a)
Návrh zavádí nový institut tzv. významné veřejné zakázky, a to s ohledem na subjekt zadavatele a hodnotu takové zakázky (obdobně jako zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách zná „významné koncesní smlouvy“). U významných veřejných zakázek zadávaných Českou republikou nebo státní příspěvkovou organizací by měly být dva členové hodnotící komise a dva náhradníci jmenovány z nově navrhovaného seznamu hodnotitelů.
Lhůty (§ 39 a 40)
Návrh zasahuje i do současné úpravy lhůt a zejména jejich možných změn. Úpravou ustanovení § 40 ZVZ má být nově znemožněno zkracovat lhůty v případě uveřejnění předběžného oznámení i v případě odeslání oznámení elektronickými prostředky, čímž se stanovené lhůty fakticky prodlouží.
Změna zadávacích podmínek po zahájení zadávacího řízení (§ 40 odst. 6)
V současné právní úpravě je možnost změn zadávací dokumentace po zahájení zadávacího řízení (v době běhu lhůty pro podání nabídky) dovozována pouze nepřímo ze znění ustanovení § 40 odst. 6 ZVZ, dle kterého „provede-li veřejný zadavatel úpravy v uveřejněném vyhlášení podle § 147 odst. 8, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy“. Novela by tak měla vyřešit nejasnost, zda lze měnit podmínky zadání v průběhu lhůty pro podání nabídek (i bez případné výhrady v zadávací dokumentaci). Návrh tak přichází s výslovným zakotvením možnosti změn a určuje základní podmínky, které již vyplývají i z rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu. Dle návrhu je zadavatel v případě změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, povinen prodloužit lhůtu o celou původní délku lhůty pro podání žádostí o účast nebo pro podání nabídek.
Nové požadavky na vymezení kvalifikace (nový § 50 odst. 4)
Dle nově navrhovaného ustanovení § 50 odst. 4 by veřejný zadavatel neměl být oprávněn stanovit takové kvalifikační předpoklady, které by vedly k podstatnému omezení hospodářské soutěže, a současně by kvalifikační předpoklady bylo vzhledem k potřebám zadavatele možné nahradit stanovením odpovídajících smluvních podmínek.
Povinné předběžné oznámení (§ 86)
Dle návrhu má být zavedena povinnost zadavatele uveřejnit předběžné oznámení, a to minimálně 1 měsíc před zahájením zadávacího řízení (s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění). Obdobnou úpravu očekává Návrh také v případě pravidelného předběžného oznámení sektorových zadavatelů (§ 87). Navrhovaná právní úprava tak jde nad rámec povinností stanovených zadávacími směrnicemi. Ve spojení se zrušením výhody zkrácení lhůt by přijetí tohoto ustanovení výrazně prodloužilo realizaci zadávacího řízení.
Povinnost používat elektronickou aukci (§ 96 odst. 5)
Zadavatel by měl být nově povinen používat elektronickou aukci při zadání veřejné zakázky na dodávky zboží vymezeného prováděcím právním předpisem.
Zvýšení sankcí zadavatelů a dodavatelů (§120 a 120a, § 85 odst. 3)
Dle návrhu mají být zvýšeny sankce za správní delikty zadavatelů i dodavatelů na dvojnásobek. V souvislosti se správními delikty dodavatelů je rovněž nezbytné zmínit připravovanou novelu zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, dle které se bude za uzavření zakázané dohody v souvislosti se zadávacím řízením nebo uzavíráním smlouvy na plnění veřejných zakázek malého rozsahu vedle pokuty ukládat automaticky zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let (obdobně i koncesí).
Autorka je činná jako advokátka v právnické kanceláři Havel, Holásek & Partners
Foto: © liveostockimages - Fotolia.com
