Novelu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách zmiňujeme v dalším textu jen jako „Zákon o veřejných zakázkách“) a o zákonu č. 179/2010 Sb., v dalším textu hovoříme jen jako o „Velké novele“).
Jde o největší změu a legislativní revizí v oblasti zadávání veřejných zakázek od doby účinnosti Zákona o veřejných zakázkách z roku 2006. Tímto memorandem chceme přiblížit a nastínit praktický dopad jednotlivých novinek a změn na zadavatele veřejných zakázek nebo na dodavatele účastnící se veřejných zakázek.
Toto memorandum nesmí být bez předchozího výslovného a písemného souhlasu advokátní kanceláře NWD Legal poskytnuto třetí straně. Memorandum má pouze informativní charakter a veškerá rozhodnutí učiněná na jeho základě doporučujeme předem konzultovat s advokátní kanceláří NWD Legal.
Memorandum je rozděleno do následujících částí:
* Úvod
* Základní zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 Zákona o veřejných zakázkách
* Předpokládaná hodnota veřejných zakázek
* Použití jednacího řízení
* Změny v zadávání veřejných zakázek ve zjednodušeném podlimitním řízení a v užším řízení
* Poskytování zadávací dokumentace, kvalifikační dokumentace a dodatečných informací
* Změny v oblasti uzavírání rámcových smluv
* Otevírání obálek, posuzování kvalifikace, hodnocení nabídek
* Změny v prokazování kvalifikace
* Nové sankce a zavedení black-listu
1 Úvod
1. 1.
15. září 2010 nabyla účinnosti Velká novela Zákona o veřejných zakázkách, která zásadně mění řadu institutů v oblasti zadávání veřejných zakázek. Změny se týkají jak zadavatelů, tak i dodavatelů, jakož i přezkumu a dohledu nad zadáváním veřejných zakázek Úřadem na ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“).
1. 2.
Zákonodárce si od Velké novely slibuje zejména posílení transparentnosti zadávání veřejných zakázek a používá k tomu řadu nástrojů, více či méně efektivních. Rovněž je zřejmá tendence zvýhodnit dodavatele vůči zadavatelům a usnadnit jim podávání nabídek a přihlášek do veřejných zakázek, a to zejména stanovením kratších lhůt pro zadavatele pro některé jeho úkony v rámci zadávacího řízení, jakož i odstranění administrativních bariér pro dodavatele.
2 Základní zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 Zákona o veřejných zakázkách
2. 1.
Základní zásady postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek Velká novela nezměnila. Zadavatel tedy musí dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
2. 2.
Zásadu transparentnosti zákonodárce zdůraznil nově stanovenou povinností každého zadavatele uveřejňovat všechny výzvy k podávání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení na svém internetovém profilu. Adresa internetových stránek, na kterých má zadavatel umístěný svůj profil, musí být uveřejněna prostřednictvím internetového portálu www.isvzus.cz.
2. 3.
Zásadu transparentnosti dále Velká novela posílila stanovením nároku dodavatelů na celkem tři protokoly, které zadavatel musí vždy pořizovat v průběhu zadávacího řízení. Jedná se o protokol o otevírání obálek, protokol o posouzení kvalifikace uchazečů a protokol o hodnocení jednotlivých nabídek.
2. 4.
V rámci Velké novely překvapivě nebyla přijata změna finančních limitů pro zakázky malého rozsahu (2 miliony Kč resp. 6 milionů Kč), jejichž výše je často terčem kritiky. Tyto limity jsou přitom jedny z nejvyšších v celé Evropě.
3 Předpokládaná hodnota veřejných zakázek
3. 1.
Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, která je rozhodující pro určení, zda se jedná o nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku, nebo o veřejnou zakázku malého rozsahu, ukládá Zákon o veřejných zakázkách zadavateli sčítat předpokládanou hodnotu věcně, místně a časově souvisejících veřejných zakázek zadávaných v jednom účetním období. Poté musí zadavatel každou z těchto zakázek zadávat s předpokládanou hodnotou stanovenou právě takovým způsobem, bez ohledu na to zda jsou zakázky zadávány najednou či zvlášť. Dle takto stanovené předpokládané hodnoty se na danou veřejnou zakázku aplikují pravidla stanovená pro nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky, popřípadě se bude jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, která není zadávána dle Zákona o veřejných zakázkách.
Příklad: Zadavatel – obec se rozhodne v průběhu rozpočtového roku zrekonstruovat fasádu školky, a dále pak nechat vyměnit okna v té samé školce. Každou ze zakázek chce zadavatel zadat ve zvláštním zadávacím řízení, protože se jejich plněním zabývají jiné firmy. Předpokládaná cena za rekonstrukci fasády je přitom 5,700.000,- Kč a předpokládaná cena za výměnu oken je 800.000,- Kč. Obě tyto veřejné zakázky musí být zadávány jako podlimitní veřejné zakázky, a to navzdory skutečnosti, že samostatně jejich předpokládané hodnoty nedosahují limitů pro zakázky malého rozsahu. Obě zakázky spolu totiž věcně, časově i místně souvisí, a proto musí zadavatel stanovit jejich předpokládanou hodnotu tak, že sečte předpokládané hodnoty obou veřejných zakázek dohromady. Předpokládaná hodnota každé z těchto veřejných zakázek tak bude 6,500.000,- Kč.
3. 2.
Velká novela dále změnila pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty při zadávání veřejné zakázky s využitím opčního práva. Zadavatel musí nově stanovit zvlášť předpokládanou hodnotu veřejné zakázky bez stanovení opčního práva a zvlášť předpokládanou hodnotu dodávek, služeb, nebo stavebních prací při využití opčního práva. Je třeba mít na paměti, aby předpokládaná hodnota dodávek, služeb nebo stavebních prací při využití opčního práva nebyla v nepřiměřeném poměru k předpokládané hodnotě veřejné zakázky bez využití opčního práva. Cena plnění bez DPH při využití opčního práva by neměla překročit o více jak 30% cenu plnění bez DPH bez využití opce.
4 Použití jednacího řízení
4. 1.
Velká novela rozšířila možnosti zadávat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním. Zadavatel může od 15.9.2010 tento druh zadávacího řízení použít také v návaznosti na zjednodušené podlimitní řízení, ve kterém byly podány pouze neúplné či nevhodné nabídky. Doposud Zákon o veřejných zakázkách umožňoval takový postup pouze v návaznosti na otevřené či užší řízení nebo v návaznosti na soutěžní dialog.
4. 2.
V případě zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění navazujícím na soutěž o návrh dle § 23 odst. 6 Zákona o veřejných zakázkách pak Velká novela výslovně zakazuje zahrnutí samotné realizace návrhu do předmětu takto zadávané veřejné zakázky, s výjimkou případů, kdy to odůvodňuje povaha předmětu soutěže o návrh. Toto ustanovení zakotvuje závěr, který již dříve vyslovil ÚOHS v rámci své rozhodovací praxe, do obecně závazné právní normy.
Příklad: V případě soutěže o návrh řešení architektury určité budovy je možné v navazujícím jednacím řízení bez uveřejnění zadat autorovi návrhu pouze vypracování projektové dokumentace, u které vyžaduje její povaha, aby byla vypracována právě autorem návrhu, ale nelze již v tomto navazujícím řízení zadat samotnou realizaci stavby, na kterou musí být vypsána zvláštní veřejná zakázka v některém z obecně použitelných zadávacích řízení.
5 Změny v zadávání veřejných zakázek ve zjednodušeném podlimitním řízení a v užším řízení
5. 1. Zjednodušené podlimitní řízení
5. 1. 1.
Veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení může zadat pouze veřejný zadavatel. K podání nabídky musí přímo vyzvat alespoň 5 zájemců. Dále musí výzvu k podání nabídek na účast v takto zadávané veřejné zakázce zveřejnit na svém profilu (viz odst. 2.2 tohoto memoranda).
5. 1. 2.
Zadavatel musí při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení podle nové právní úpravy v Zákoně o veřejných zakázkách hodnotit rovněž nabídky podané uchazeči, kteří nebyli k jejímu podání přímo vyzvání Zadavatelem.
5. 1. 3.
Velká novela také omezila zadavatelům možnost zrušit veřejnou zakázku zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení a její zrušení podmínila splněním konkrétních zákonných podmínek.
5. 2. Užší řízení – omezení počtu zájemců
5. 2. 1
Velká novela je reakcí zákonodárce na mediálně známé případy výběru uchazečů podezřelým losováním známé jako „české losovačky“. U každého losování musí být nově notář, který osvědčí průběh losování. Zadavatel je také povinen umožnit všem účastníkům kontrolu losovacího zařízení. V případě, že bude při losování zjištěn podezřelý průběh, notář tuto skutečnost zaznamená do zápisu, který se pak stává součástí dokumentace k veřejné zakázce a může být poté použit jako důkaz při přezkumu úkonů zadavatele ÚOHS.
5. 2. 3
Zadavatel rovněž musí v užším řízení dopředu stanovit, kolik uchazečů bude losovat.
6 Poskytování zadávací dokumentace, kvalifikační dokumentace a dodatečných informací
6. 1.
Na změnách v této oblasti je zřejmá tendence usnadnit dodavatelům přístup k zadávací dokumentaci, jakož i urychlit poskytování dodatečných informací a celkově zpřísnit pro zadavatele postup ve fázi poskytování zadávací dokumentace a během lhůty pro podání nabídek.
6. 2. Poskytování zadávací dokumentace
6. 2. 1.
Velká novela zrušila dvanáctidenní lhůtu stanovenou dodavatelům pro doručení žádosti o zaslání zadávací dokumentace zadavateli. Zadavatel tak musí nově poskytnout zadávací dokumentaci všem dodavatelům, kteří o to požádali kdykoliv před termínem stanoveným pro podání nabídek.
6. 2. 2.
Pokud zadavatelé nezpřístupní zadávací dokumentaci způsobem umožňujícím dálkový přístup, například prostřednictvím internetu, ukládá jim Zákon o veřejných zakázkách povinnost poskytnout dodavatelům zadávací dokumentaci v listinné podobě bezodkladně, v elektronické podobě pak v otevřeném řízení nejpozději do šesti dnů, ve zjednodušeném podlimitním řízení pak nejpozději do dvou dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele zadavateli.
6. 2. 3.
Paradoxně tak může dojít k případům, kdy bude zadávací dokumentace poskytnuta po lhůtě k podání nabídek, k tomu blíže viz následující příklad.
Příklad: Lhůta pro podání nabídek bude stanovena na úterý 26. října, 10:00 hodin. Jeden ze zadavatelů doručí žádost o poskytnutí zadávací dokumentace 26. října v 9:30 hodin. Zadavatel je povinen mu zadávací dokumentaci poskytnout v elektronické podobě nejpozději do šesti dnů ode dne doručení žádosti, tedy nejpozději do 1. listopadu. Zadavatel přitom musí zadávací dokumentaci poskytnout, a to bez ohledu na to, že ji fakticky poskytne až po lhůtě k podání nabídek. Pokud tedy zadavatel dodavateli poskytne zadávací dokumentaci například 28. října, splnil svou zákonnou povinnost, i když je dodavateli zadávací dokumentace již k ničemu.
6. 2. 4.
Zadávací dokumentaci musí zadavatel zpřístupnit dostatečným způsobem. Není možné například stanovit, že zadávací dokumentaci lze vyzvednout pouze osobně na jediném místě, či v jediné obci v České republice, protože by tím byli znevýhodněni dodavatelé z jiných obcí.
6. 2. 5.
Žádost o poskytnutí zadávací dokumentace musí být zaslána zadavateli v listinné podobě. Z rozhodovací praxe ÚOHS vyplývá, že listinnou žádostí je pouze žádost zaslaná poštou v listinné podobě, nebo žádost zaslaná do datové schránky. E-mailová žádost není považována za listinnou, a to ani pokud je podepsána elektronickým podpisem.
6. 3. Poskytování kvalifikační dokumentace
6. 3. 1.
Nově jsou v Zákoně o veřejných zakázkách upraveny také lhůty pro poskytování kvalifikační dokumentace v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním, popřípadě v soutěžním dialogu. Pokud zadavatel neumožnil dodavatelům zpřístupnění kvalifikační dokumentace dálkovým přístupem, musí tuto dokumentaci dodavatelům předat či odeslat v listinné či elektronické podobě bezodkladně, nejpozději pak do šesti pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele o její poskytnutí.
6. 3. 2.
Dodavatelé musí zadavateli doručit žádost o poskytnutí kvalifikační dokumentace v listinné podobě nejpozději osm dní před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení.
6. 4. Poskytování kvalifikační dokumentace
6. 4. 1.
Velká novela změnila také lhůty pro poskytování a vyžadování dodatečných informací k zadávací dokumentaci. Byla zrušena lhůta pro podávání dodatečných dotazů / žádostí o poskytnutí dodatečných informací. Dodavatelé tak o poskytnutí dodatečných informací mohou zadavatele požádat kdykoliv před termínem pro podání nabídek a zadavatel je povinen dodatečné informace poskytnout.
6. 4. 2.
Zadavatel je povinen dodatečné informace k zadávací dokumentaci odeslat nejpozději ve lhůtě do pěti pracovních dnů, respektive do tří pracovních dnů v případě zadávání veřejné zakázky ve zkrácených lhůtách, ode dne doručení žádosti o jejich poskytnutí.
6. 4. 3.
V tomto případě může, stejně jako u poskytování zadávací dokumentace, docházet k situacím, kdy budou dodatečné informace poskytnuty po lhůtě k podání nabídek. Pokud by dodatečná informace byla takového charakteru, že by změnila zásadním způsobem charakter a podmínky veřejné zakázky a přitom by taková informace byla poskytnuta až po lhůtě k podání nabídek, je jedinou možností zhojení této vady zrušení zadávacího řízení. V praxi je ale takový případ velmi těžko představitelný.
6. 4. 4.
V této souvislosti je třeba připomenout, že zadavatel musí dodatečné informace poskytnout všem jemu známým účastníkům veřejné zakázky, zejména těm, kteří si zažádali o poskytnutí zadávací dokumentace, a dále pak dodatečné informace uveřejnit stejným způsobem, jakým byla uveřejněna či zpřístupněna zadávací dokumentace.
Příklad: Čtyři dodavatelé požádají zadavatele o zaslání zadávací dokumentace, přičemž zadavatel jim vyhoví. Pátý zadavatel zadávací dokumentaci získá jiným způsobem a písemně požádá zadavatele o poskytnutí dodatečné informace k zadávací dokumentaci s tím, že se účastní zadavatelem vypsané veřejné zakázky. Zadavatel je povinen dodatečnou informaci poskytnout všem pěti dodavatelům. Pokud by například ještě vyvěsil zadávací dokumentaci na internetu, je povinen dodatečné informace rovněž uveřejnit na internetu na stejné adrese, kde uveřejnil zadávací dokumentaci.
6. 4. 5.
Nedoporučujeme zadavatelům zodpovídat dotazy a žádosti o poskytnutí dodatečné informace konkrétním dodavatelům e-mailem či telefonicky, neboť se jedná o porušení zásady rovného zacházení, navíc by pak měl zadavatel telefonickou informaci prokazatelně poskytnout i všem ostatním dodavatelům účastnícím se veřejné zakázky. Doporučujeme proto zadavatelům striktně od dodavatelů vyžadovat žádost o poskytnutí dodatečné informace v listinné podobě (poštou, osobní doručení, doručení kurýrem, datová schránka) a stejným způsobem pak na tyto žádosti odpovídat. Na žádosti o poskytnutí dodatečných informací zaslaných e-mailem nebo podaných telefonicky není zadavatel vůbec povinen reagovat.
6. 5.
Závěrem této kapitoly si dovolujeme upozornit na skutečnost, že lhůty pro zaslání zadávací dokumentace, kvalifikační dokumentace i dodatečných informací jsou nově zachovány, pokud je v jejich rámci příslušný dokument odeslán. Předchozí právní úprava vázala zachování lhůt na doručení příslušného dokumentu.
7 Změny v oblasti uzavírání rámcových smluv
7. 1.
Velká novela stanovila zadavateli povinnost čtvrtletně uveřejňovat stav plnění veřejných zakázek realizovaných prostřednictvím rámcových smluv.
7. 2.
Pokud je rámcová smlouva uzavřena na dobu delší než jeden rok, může zadavatel opětovně požadovat po dodavateli prokázání kvalifikace.
7. 3.
Je-li rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, postupuje zadavatel při zadávání konkrétních dílčích plnění jedním ze dvou způsobů:
7. 3. 1.
Kaskádovitý princip: zadavatel zadává dílčí plnění prvnímu dodavateli, dokud tento je ochoten plnit. Jakmile není ochoten plnit, začne zadavatel zadávat dílčí plnění druhému v pořadí.
7. 3. 2.
Rotační princip: zadavatel po zadání jednoho dílčího plnění prvnímu dodavateli přistupuje při zadávání dalšího dílčího plnění k dalšímu zadavateli, pak ke třetímu a tak dále.
7. 4.
Pokud podmínky plnění v rámcové smlouvě nejsou konkrétně vymezeny, zadává zadavatel dílčí plnění v rámci takzvaných minitendrů, tedy v zadávacích řízeních, jichž se účastní všichni dodavatelé, s kterými je rámcová smlouva uzavřena.
8 Otevírání obálek, posuzování kvalifikace, hodnocení nabídek
8. 1.
Otevírání obálek
8. 1. 1.
Z otevírání obálek, posuzování kvalifikace i hodnocení nabídek ukládá Zákon o veřejných zakázkách zadavateli pořídit protokol, přičemž účastníci mají právo na nahlédnutí do tohoto protokolu a na pořízení jeho opisu.
8. 1. 2.
Významnou změnou při otevírání obálek je nově uložená povinnost komise číst na závěr otevírání obálek nabídkové ceny. Dá se tedy očekávat, že dodavatelé budou využívat častěji svého práva účastnit se samotného otevírání obálek, právě za účelem zjištění, jaké ceny v nabídkách stanovili jejich konkurenti.
8. 2.
Posouzení kvalifikace
8. 2. 1.
V protokolu z posuzování kvalifikace je zadavatel zejména povinen uvést identifikační údaje všech účastníků veřejné zakázky a dále uvést seznam těch uchazečů, kteří kvalifikaci neprokázali a byli z účasti na veřejné zakázce vyloučeni, jakož i důvod jejich vyloučení.
8. 3.
Hodnocení nabídek
8. 3. 1.
Způsoby hodnocení nabídek zůstaly bez větších změn. V případě hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti přibylo dílčí kritérium „vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením.“
8. 4.
Z posouzení a hodnocení nabídek je zadavatel povinen sepsat zprávu. Do té mohou nahlédnout ti uchazeči, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení.
9 Změny v prokazování kvalifikace
9. 1.
Doklady k prokázání kvalifikace již není třeba dodávat v originále či úředně ověřené kopii, ale napříště postačí pouze obyčejná kopie. Zadavatel má ovšem právo při posuzování kvalifikace požadovat po dodavateli předložení originálu či úředně ověřené kopie.
9. 2.
V souvislosti se zavedením rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek (tzv. black-list) musí dodavatelé prokazovat, že nejsou vedení v tomto rejstříku. Totéž platí pro subdodavatele.
9. 3.
Velká novela omezila relevantní časový úsek v otázce bezúhonnosti, a to na poslední tři roky.
9. 4.
Sporný význam kvalifikačních předpokladů dle §53 odst. 1 písm. k), l), m) Zákona o veřejných zakázkách
9. 4. 1.
Tato novinka je mediálně i odborně velmi diskutovaná, a to pro její pochybný význam. Bohužel se odstranění tohoto takřka legislativního zmetku nepodařilo schválit v režimu legislativní nouze, a tak zůstávají tyto změny i nadále v platnosti a účinnosti, navzdory tomu, že přináší jak dodavatelům, tak i zadavatelům nemalé komplikace, přičemž efekt, který měly tyto nově stanovené požadavky na prokázání kvalifikace přinést, tedy zejména posílení transparentnosti veřejných zakázek, se zřejmě nemůže dostavit.
9. 4. 2.
Seznam společníků / členů právnických osob
9. 4. 2. 1.
První z nových sporných podmínek prokázání kvalifikace je povinnost dodavatelů – právnických osob předkládat seznam svých společníků nebo členů (v případě družstva). Vzhledem k tomu, že dle společného výkladového stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj a ÚOHS postačí, není-li takový seznam starší devadesáti dnů, nemusí vůbec tento dokument odpovídat skutečnosti a může se tak například lišit od údajů v obchodním rejstříku.
9. 4. 2. 2.
Rovněž je v případě tohoto seznamu pochybné, zda si zadavatel bude moci v určitých případech (například výpis ze seznamu akcionářů) pravost a pravdivost seznamu ověřit. Dále je zcela nepraktické, aby například dodavatelé – akciové společnosti, které mají několik tisíc akcionářů, předkládaly jejich kompletní seznam.
9. 4. 2. 3.
Zákon o veřejných zakázkách navíc nedává zadavateli možnost nějakým způsobem na obsah seznamu reagovat. Ať už se mu tedy osoby v seznamu líbí či nikoliv, nemá možnost na základě údajů uvedených v tomto seznamu účastníka z veřejné zakázky vyloučit.
9. 4. 2. 4.
Konečně zásada transparentnosti tímto novým požadavkem není nijak posílena. Pokud totiž bude společníkem dodavatele jiná právnická osoba založená například podle zahraničního práva a nebude možné dohledat majitele takového společníka, nemá to na prokázání kvalifikace a předložení seznamu členů / společníků dodavatele – právnické osoby vůbec žádný vliv, ačkoliv zůstává majetková struktura dodavatele – právnické osoby neprůhledná.
9. 4. 3.
Seznam zaměstnanců a členů statutárních orgánů kteří pracovali u zadavatele a rozhodovali o zadávání veřejných zakázek
9. 4. 3. 1.
Dodavatelé jsou povinni nově předkládat k prokázání kvalifikace seznam členů statutárních orgánů nebo zaměstnanců, kteří pracovali v posledních třech letech u zadavatele a měli rozhodovací pravomoc v oblasti zadávání veřejných zakázek.
9. 4. 3. 2.
Původní myšlenka tohoto seznamu je poskytnout zadavatelům možnost ověření, zda některý z jeho bývalých zaměstnanců „nepřeběhl“ k dodavateli a zda tedy nepřichází v úvahu podezření z provázanosti a ovlivňování průběhu veřejné zakázky.
9. 4. 3. 3.
Stejně jako v předchozím případě je však efekt tohoto nového požadavku pochybný. Zadavatel totiž v tomto případě téměř nemá šanci ověřit si úplnost a pravdivost takového seznamu, ani mu Zákon o veřejných zakázkách nedává žádnou možnost reagovat na jeho obsah.
9. 4. 3. 4.
Konečně zde vyvstává i otázka, zda není poskytování seznamu zaměstnanců či bývalých zaměstnanců, popřípadě jejich identifikačních údajů zadavateli bez předchozího souhlasu dotčených osob porušením ochrany osobních údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění.
9. 4. 3. 5.
Dodavatelům doporučujeme v případě, že takové osoby, jejichž seznam by měl být zadavateli předložen, neexistují, do nabídky vložit alespoň prohlášení o tom, že seznam nelze poskytnout, neboť neexistují žádné osoby, které by na něm měly být uvedeny.
9. 4. 4.
Zákaz účasti ve veřejných zakázkách akciovým společnostem, jejichž akcie mají formu akcií na majitele
9. 4. 4. 1.
Veřejných zakázek se v důsledku Velké novely nesmí účastnit ty akciové společnosti, jejichž akcie mají formu akcií na majitele. Toto omezení je patrně nejvíce spornou změnou, kterou Velká novela přinesla.
9. 4. 4. 2.
Tímto ustanovením se nijak neposiluje zásada transparentnosti, ačkoliv to má být jeho hlavním účelem. V případě, že má totiž například dodavatel – akciová společnost formu akcií na jméno, jejichž vlastníkem je jiná akciová společnost s akciemi na majitele, může se dodavatel – akciová společnost s akciemi na jméno veřejné zakázky účastnit, aniž by byla její majetková struktura jakkoliv průhlednější, než pokud by měla akcie na majitele.
9. 4. 4. 3.
Toto ustanovení jde navíc proti samotné základní zásadě zadávání veřejných zakázek – rovného zacházení, protože zcela jednoznačně zvýhodňuje jednu skupinu právnických osob před jinou skupinou, ačkoliv obě skupiny právnických osob vznikly a existují v souladu s platným právním řádem.
10 Nové sankce a zavedení black-listu
10. 1.
Důležité změny přinesla Velká novela rovněž v oblasti postihování správních deliktů spáchaných při zadávání veřejných zakázek. Zcela novým správním deliktem je pak předložení informací při prokazování kvalifikace, které neodpovídají skutečnosti a přitom takové nepravdivě poskytnuté informace mohou mít vliv na výsledky posuzování kvalifikace.
10. 2.
Další novinkou je správní delikt spočívající v nepodání žádosti o zápis změny do seznamu kvalifikovaných dodavatelů do patnácti dnů od okamžiku, kdy změna nastala. Musí se přitom jednat o takovou změnu, která by měla za následek neprokázání kvalifikace.
10. 3.
Za oba výše uvedené správní delikty může být uložena ÚOHS peněžitá pokuta a zákaz plnění veřejných zakázek až na dobu tří let. Za tím účelem je veden seznam dodavatelů s takovým zákazem plnění veřejných zakázek, mediálně známý pod pojmem black-list. V něm bude uveden každý zadavatel, který se dopustí výše uvedeného správního deliktu a bude mu uložen zákaz plnění veřejných zakázek, přičemž důsledkem uvedení dodavatele na tzv. black-listu je nesplnění základních kvalifikačních kritérií. Black-list je dostupný na adrese www.isvz.cz.
Věříme, že vám toto memorandum usnadní přizpůsobení se novinkám a změnám v oblasti veřejných zakázek a že vám bude sloužit k tomu, abyste byli úspěšní v této oblasti ať už jako zadavatelé nebo jako dodavatelé.
Michal Kroft je advokát a Managing Partner v advokátní kanceláři NWD Legal
Jakub Blažek je advokátní koncipient v NWD Legal
