O bezpečnost svých osobních údajů při komunikaci po internetu se obává rovných 90 procent jeho uživatelů. Ve srovnání let 2010 a 2011 tak míra znepokojení mezi respondenty vzrostla o 11 procentních bodů. Tato zneklidňující zjištění přinesl průzkum celosvětové sítě poradenských společností KPMG The Converged Lifestyle – Consumers and Convergence 5. Rizika úniku soukromých dat se navíc zvyšují v návaznosti na značně rozšířené používání internetu v mobilních zařízeních, která mají v rámci ochrany dat technická omezení.
Téměř polovina uživatelů internetu projevila vážné obavy o bezpečnost svých údajů zadávaných online, rovných 90 procent pak pochybuje o jejich dostatečné ochraně. „Spotřebitelé dnes vyžadují mnohem více informací o přijatých opatřeních, důvěryhodnosti a transparentnosti společnosti, které osobní údaje svěřují,“ vysvětluje Jan Krob, Senior Manager, Management Consulting, KPMG Česká republika. I přes tuto nejistotu 56 procent spotřebitelů svěřuje s důvěrou své osobní údaje finančním institucím, třetina zabezpečeným platebním webovým stránkám (např. PayPal). Naopak maloobchodníkům věří jen sedm procent a poskytovatelé internetových služeb se s důvěrou setkávají jen u šesti procent zákazníků. V České republice, potažmo v celém regionu střední a východní Evropy, zatím panuje vůči využívání zabezpečených internetových platebních systémů velká nedůvěra ve prospěch větší obliby placení on-line prostřednictvím finančních institucí.
Potenciální riziko? Vysoké u tabletů a chytrých telefonů…
Pro surfování na internetu stále více lidí preferuje nejmodernější technologie – osm procent uživatelů telekomunikačních zařízení využívá tzv. chytré telefony, šest procent si oblíbilo tablety. Chránit tyto přístroje pomocí např. antivirových programů není ještě příliš zažité jako třeba na osobních počítačích. „Podle dřívější studie KPMG eCrime Report 2011 právě rozšiřování tabletů a chytrých telefonů mezi zaměstnanci zvyšuje možnost kybernetického napadení dat firmy. To samé bohužel platí, když používáte tato zařízení v soukromí,“ varuje Jan Krob.
Internetoví surfaři: „Sledování soukromí nám nevadí.“
Výsledky studie na druhé straně ukázaly zajímavý paradox – ačkoliv obavy ze ztráty soukromých dat rostou, 62 procent spotřebitelů by souhlasilo, aby jejich on-line aktivity monitorovali inzerenti. Ve srovnání s rokem 2010 je takovým aktivitám nakloněno o čtyři procentní body více respondentů. „Opět se tak potvrzuje, že se spotřebitelé nebrání komerčnímu využití poznatků o své osobě, pokud je jim ovšem za to něco slíbeno,“ uzavírá Jan Krob.
